Nebudou děti střídavou péčí trpět? Podle Ústavního soudu patří k oběma rodičům

Co na rozhodnutí Ústavního soudu říkají ti, kterých se to týká?

„V nejlepším zájmu dítěte je to, aby ani po rozvodu rodičů nepřišlo o péči ani jednoho z nich,“ řekla k prvnímu nálezu soudkyně Kateřina Šimáčková. Výjimkou mají být situace, kdy jeden z rodičů není schopen se o dítě postarat nebo nemá o potomka zájem. Soudy ale pak budou muset přednost jednomu z rodičů zdůvodnit.

Pohled právníka

Jan Černý: Alimenty se platí i při střídavé péči

„Pokud soud o péči o dítě už rozhodl, může kterýkoliv z rodičů podat nový návrh. Ideální je, když se rodiče dohodnou na podmínkách. Znám případy, kdy se rodiče dohodli, že si žádné peníze vzájemně platit nebudou. Většinou je to tehdy, když nemají vztahový problém a při výchově potomka jeden pomáhá druhému, např. ten s vyšším příjmem je ochoten platit více – školu, tábory, kroužky, ošacení apod. I při střídavé péči ale může soud uložit jednomu z rodičů placení výživného. Je to tehdy, když jejich výdělky jsou diametrálně rozdílné, např. otec má příjem 50 tisíc a matka 10 tisíc korun.“

Pohled psychologa

Karel Humhal: Některým rodičům nejde o dítě

„Jsou-li oba rodiče vhodní vychovatelé a jsou schopni se na výchově dítěte shodnout, nelze proti střídavé péči nic namítat. Existují ale případy, kdy se rodiče nedohodnou, tam je třeba pečlivě volit podle konkrétní situace. Dochází totiž i k extrémům, kdy se otec soudí o střídavou péči s matkou, která ještě kojí, s tím, že mu mléko odstříká a on ho dítěti ohřeje. Některým rodičům, ať už jde o otce či matku, nejde o dítě, ale jen o to vyřídit si účty s bývalým partnerem. I to je třeba zvážit.“

Pohled psycholožky

Dana Bočková: Dítě může ztratit kamarády

„U střídavé péče se zvažuje jen aspekt rodiče – dítě. Jenže dítě má i své společenské potřeby, které mu přináší kamarádi a kolektiv dětí. V momentě, kdy rodiče od sebe bydlí daleko a střídavá péče s sebou ponese i střídání školy a kamarádů a dítě někde týden bude a týden nebude, může to tyto vazby narušit, protože o své kamarády může častou absencí přijít. Též střídání dvou školních kolektivů s sebou může nést problémy. Je proto potřeba citlivě individuálně posoudit každý případ a ne nekriticky přijmout tento model jako jediný dobrý, protože v zahraničí se osvědčuje.“

Pohled otce

Valentin Papazian, předseda Unie otců: Soudy nás ignorovaly

„Tento krok Ústavního osudu vřele vítáme, bohužel se ale obáváme, aby toto rozhodnutí dodržovaly také krajské a okresní soudy, které bohužel otázku střídavé péče dlouhodobě ignorují. Jsem upřímně rád, že snad už konečně skončí šikana a diskriminace ze strany sociálních orgánů, advokátů a soudců, kteří nám upírali právo být s dítětem. Je přitom prokázané, že pokud dítě jednoho z rodičů pravidelně nevídá, dochází k odcizování. Vím, jaké jsou argumenty proti střídavé péči, ale je nesmysl, že jen u jednoho rodiče může mít dítě stabilní prostředí. Naopak, z praxe vím, že matky, kterým soud obvykle dítě svěřuje do péče, si po čase najdou další partnery, kteří přebírají roli otce. Dítě pak má ve vztazích zmatek, neví, kdo je jeho skutečným otcem. Tomu je třeba zabránit.“

David Brhel (37), Zlín: Střídavá péče není všelék

Má za sebou trpkou životní zkušenost. Rozvod v čase, kdy byla dvojčata ještě hodně malá, ale dokázali s exmanželkou ustát.„Děti si rád beru, je jim 11, máme páreček. Vždycky jednou za čtrnáct dnů jsou u nás na víkend, tak, jak jsme se domluvili a jak to posvětil soud. Jsou u nás i u babičky s dědou i častěji, záleží na domluvě,“ říká David Brhel (37) ze Zlína.

Lituje ale dětí, jimž soud při neshodách manželů určí střídavou péči. „Mám kamarády, kteří se také rozvedli, nedokázali se domluvit a zažili si peklo včetně dětí,“ říká David.

A střídavá péče? „Určitě to není všelék, tyhle děti nemají vlastně domov, kamarád je má týden, pak jejich matka, nikdo z nich neví, kam vlastně patří, není to žádný med,“ dodává David. Jiné je to podle něho v případě, kdy matka prostě otci dítě nevydá, jde třeba až za hranice zákona. „Pak je zrovnoprávnění otců a matek smysluplné,“ myslí si David.

Podle něj je daleko nejlepší rozum a nadhled rodičů. „Jakmile je v nich hořkost a zlo, odnesou to vždy nejvíce ti, které mají údajně tak rádi, jejich vlastní děti,“ poznamenává Brhel.

Petr Cihlář (42): O střídavou péči jsem bojoval rok!

Rok trvalo, než si elektromontér Petr Cihlář (42) vybojoval střídavou péči o svého syna (10). Toho má teď každý druhý týden. Dítě je v pohodě, teď je ve škole předsedou třetí třídy, libuje si hrdý táta.

Spor o péči o chlapce začal, když mu byly dva roky. Cihlář si prošel martyriem v podobě policejního vyšetřování i psychologických testů. Přesto se nevzdal a přesvědčil soud, že je schopen se o dítě postarat. „Když se teď syna o přestávce ve škole ptala sociální pracovnice, jestli je v pohodě, tak si čas trávený se mnou pochvaloval,“ je pyšný Petr Cihlář.

Pohled matky

Mgr. Martina Viewegová, Psychoterapie Anděl: Rodiče si děti kupují

„V mém okolí se o střídavé péči vedou často diskuse a vyplývá z nich, že střídavá péče není úplně ideální řešení. Je velice obtížné nastavit limity a ty poté dodržovat. To znamená, že ten z rodičů, kdo má více času nebo peněz, by si dítě neměl »kupovat«. Například: „Tady uklízet nemusíš a doma u mámy (táty) ano“, „Klidně ti koupím drahé boty, to máma (táta) nakupuje jen na tržišti“ apod. Další důležitou roli hraje kvalita času, kterou rodič stráví s dítětem. Někdy je lepší, když je otec s potomkem jednou za dva týdny o víkendu a plně se mu věnuje, než když ho má ve střídavé péči a kvůli vytíženosti v práci ho musí většinu času hlídat chůva.“

Pohled dítěte

Václav Svatý (21): Rodiče o mě bojovali 6 let

 Šest let bojovala se svým bývalým partnerem o syna Václava Milena Liptáková (59) z Úlovic na Lounsku. Soud nakonec přihlédl k chlapcovu přání a svěřil ho do péče otce. Dnes už dospělý Václav Svatý (21) tvrdí, že mu to vyhovovalo. O střídavou péči by prý nestál. Vztahy v rodině se časem urovnaly. S nadhledem už na tehdejší spory o syna nahlíží i paní Milena. Dnes je na Václava hrdá.

Sympatický vysokoškolák Václav tvrdí, že kdyby se sám někdy ocitl v podobné situaci jako jeho rodiče, o dítě by se nedohadoval. „Vím, jaké to je, protože jsem si tím prošel. Nechal bych rozhodnutí na dítěti. Pokud by chtělo zůstat s partnerkou, respektoval bych to,“ řekl s tím, že by mu stačilo se s ním vídat.

Pohled soudce

Střídavou péči nařizujeme v jednom z deseti případů

Má letité zkušenosti s přidělováním dětí do péče jednoho nebo druhého rodiče. V oboru pracuje desítky let, přeje si zůstat v anonymitě. Pracuje u jednoho z okresních soudů ve Zlínském kraji.

„Střídavou péči nařizujeme v současné době asi v desetině rozvodových kauz, nejde přitom o nic nového, platí to zákonně od roku 1998,“ říká soudce.

„Ústavní soud neobjevil žádnou Ameriku, každý případ je jiný, individuální. Paušální rozhodnutí o zrovnoprávnění otců a matek při péči o dítě může být pěkný paskvil. Když bude dítě bydlet týden v Praze u otce a týden u matky v Uherském Hradišti, vyroste z něj určitě cestovatel. Bude chodit do dvou škol, pak je otázka, kde dostane vysvědčení, kdo mu zaplatí cestu a až povyroste, bude si hledat přízeň toho, kdo mu dá třeba více peněz,“ dodává zkušený soudce.

Nový zákoník: Dítě má více práv

Nový občanský zákoník, který platí od 1. ledna, výrazně posílil práva dítěte. Na dítě už nepohlíží jako na nerozumného čekatele na zletilost, ale jako na bytost, která o sobě může rozhodovat.

- Na dítě starší 12 let soud při rozvodu rodičů pohlíží jako na dostatečně vyspělé, a proto musí brát v úvahu jeho názor na to, jak a s kým z rodičů chce po rozvodu vyrůstat. Je-li dítě dostatečně vyspělé, může svůj názor vyjádřit i dříve než ve 12 letech věku.

- S dítětem nemůže být manipulováno jako s figurkou na šachovnici. Například trucnápady rodičů, při kterých potomkovi třeba svévolně mění školu, už nejsou možné. Buď se musí rodiče dohodnout, nebo o tom rozhoduje soud.

- Zákon také posílil pozici rodiny. Pokud jste v rozvodovém řízení, nemůže vás a děti druhý z manželů »vyhodit na dlažbu«, a to ani tehdy, pokud bydlíte v jeho bytě či domě, který měl už před svatbou.