Protikorupční policie si došlápla na Bendla: Šetří miliardové nákupy v jeho resortu

"Trestní oznámení jsme obdrželi a zabýváme se jím," řekl mluvčí protikorupční policie Jaroslav Ibehej. Podnět NKÚ přitom putoval přes dvě státní zastupitelství, pražskou policii až na specializovaný útvar. 

Úřad zkontroloval majetek a výdaje MZe za celkem 2,3 miliardy korun. Zákon o veřejných zakázkách ministerstvo podle NKÚ porušilo už při startu projektu "integrace sítě MZe" v roce 2005. "Zjednodušeně řečeno, ministerstvo udělalo nákup za půl miliardy korun, aniž by přesně vědělo, co, za kolik a proč chce získat. A k tomu nakupovalo od jednoho předem vybraného dodavatele bez otevřené soutěže," uvedl v lednu úřad.

Podle něho přitom mělo ministerstvo k dispozici hned dva posudky od právníků, podle nichž zadání zakázky jedinému uchazeči bylo neoprávněné. Otevřenou soutěž nevypsal úřad ani po dalších pěti letech, místo toho uzavřel smlouvu za více než 200 milionů se stávajícím dodavatelem.
    

U další zakázky sice MZe vypsalo otevřenou soutěž, ale mělo nepřiměřené technické požadavky, které zvýhodňovaly předcházejícího dodavatele. Přestože Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zadávací řízení zrušil, MZe jeho rozhodnutí nerespektovalo a s vybraným uchazečem podepsalo smlouvu za zhruba 143 milionů korun.
    

MZe se podle NKÚ chovalo nehospodárně i v jiných oblastech souvisejících se správou informačních technologií. Například rozdělilo zakázku na poradenské služby na dvě podlimitní soutěže. Výsledkem bylo to, že za celkem 4,5 milionu získalo dva materiály, Koncepci ICT a Strategii ICT, o délce 20 stran, které jsou ale ze tří čtvrtin totožné.
    

Z kontroly také vyplývá, že v roce 2008 MZe podepsalo smlouvu na poradenské služby za 46,3 milionu korun, aniž by jakkoli odůvodnilo, proč je potřebuje. Ministerstvo nebylo schopné doložit, jak výstupy a doporučení z těchto služeb využilo. V roce 2009 pak ministerstvo pořídilo softwarovou aplikaci za 4,1 milionu, nicméně ji nikdy nepoužilo.