Tera zatím moc nepíchá: Na Hané se radují z dikobrazí holky

„Mláděti se daří dobře a svými hlodavými zuby se už rádo pouští do potravy dospělých. Zatím tolik nepíchá jako jeho rodiče a starší sourozenci, zato dupe a vzteká se téměř pokaždé, když se v jejich kotci uklízí,“ prozradila ošetřovatelka Petra Jelínková.

Chov dikobrazů byl dříve v zoologických zahradách velmi rozšířen. V Olomouci to byla jedna z prvních zvířat, která zdejší zoo měla už při svém otevření v roce 1956.

„Problémy jsou ale s rozmnožováním. O to víc nás těší, že se nám podařilo loni odchovat dvě mláďata a i letos byl náš chovný pár úspěšný,“ uvedla vedoucí zooúseku olomoucké zoo Libuše Veselá.

Návštěvníci mohou dikobrazí rodinku pozorovat i s malou Terou ve výběhu pod vyhlídkovou věží.

Dikobraz srstnatonosý (hystrix indica)

Dikobrazi patří mezi hlodavce a dikobrazi srstnatonosí, které chová olomoucká zoo, jsou největšími zástupci svého druhu. Dorůstají do velikosti 90 centimetrů a hmotnosti 18 kilogramů. Jejich domovinou je jihozápadní a Střední Asie. Živí se částmi rostlin včetně kůry. Aby dostali do těla vápník, okusují kosti uhynulých zvířat.

Místo srsti mají až 30 centimetrů dlouhé ostny, které jim slouží na obranu. Když se cítí ohroženi, obrátí se k nepříteli zády a snaží se do něj ostny zabodnout. Dikobrazi jsou noční samotářská zvířata, která žijí v monogamních svazcích. K jejich nepřátelům patří tygři a levharti.