Komentář J. X. Doležala: Neodsuzujte Landu! Litujte ho...
Když jsem zaznamenal, jaký mediální tanec vznikl kolem vystoupení Daniela Landy na večeru Českého slavíka, pustil jsem si na youtube jeho projev i já, přestože mne svět populární hudby fakt nezajímá. A při sledování jsem v úplnosti pochopil, jak strašně nespravedlivé jsou odsudky, kterými Landu část veřejnosti za jeho projev častuje. Ten projev totiž nebyl k naštvání, ale k politování.
Pokud se muž po čtyřicítce rozhodne změnit svůj život, říkáme tomu obvykle krize středního věku. V Landově projevu se projevila úplně učebnicově: Už nechce být populární zpěvák, už nechce dělat hudbu, už se necítí Landou. Cítí se býti středověkým kouzelníkem Žitem, a protože je mu čtyřiačtyřicet let, je Žito 44. A ty čtyřky jsou napsané stejným písmem, jako se psala zkratka SS.
Každému jen trochu příčetnému pozorovateli musí být jasné, že Landova proměna v kouzelníčka není recesí nebo parodií, ale že to Daniel myslí vážně. Což znamená, že se totálně odtrhl od reality a do té své krize se položil tak hluboko, až ho ovládla.
Proto není dobré Landu za jeho projev a proměnu odsuzovat, ale litovat. Šlo totiž o slova člověka zlomeného krizí nebo duševní nemocí, ne o projev zdravého jedince. Proto Daniela nejenže za jeho slova neodsuzuji, ale naopak mu přeji, aby se co nejdříve uzdravil.
A jestli on je Žito 44, pak já jsem Oves 48.
Tak až budeš slavík, tak nám tam taky něco řekneš .