Příběh politika z éry komunismu: Dubčekův konec zavinil Brežněv!

Autor: František Prachař, lmk - 
26. 11. 2012
20:59

Málokterý politik vzbudil ve své době tolik nadějí jako Alexander Dubček. Pamětníci konce šedesátých let minulého století jistě potvrdí, že tak masovou podporu a spontánní souhlas s tím, co hlásal a prosazoval, zažilo Československo jen výjimečně.

Když se slovenský komunista s plachým úsměvem stal prvním tajemníkem ústředního výboru Komunistické strany Československa, znamenal především naději. Socialismus s lidskou tváří byl alespoň zpočátku v jeho podání tím, co lidé opravdu chtěli.

Rodina

Stačilo, kdyby se Dubčekovi rodiče jen trochu zdrželi v USA, kde jeho otec jako vyučený tesař pracoval, a malý Alexander mohl mít americké občanství. Takhle ale v maminčině lůně přeplul oceán a na svět přišel roku 1921 v malé obci Uhrovec na středním Slovensku.

Když mu byly čtyři roky, rodiče – přesvědčení stoupenci socialismu – s ním odjeli s družstvem Interhelpo do tehdejšího Sovětského svazu, do Kirgizie, pomáhat budovat »nový svět«. Žili tam třináct let a pak se vrátili, protože podle tamních zákonů by museli přijmout jediné občanství, ruské. Alexander se v Dubnici nad Váhom vyučil strojním zámečníkem a v roce 1939 vstoupil do Komunistické strany Slovenska. Bojoval ve Slovenském národním povstání a po válce byl vyslán do Moskvy na studium politických věd. Jeho spolužákem byl i Michail Gorbačov.

Malý Alexander s rodiči v Rusku. Vpravo jeho starší bratr Július, který padl v SNP.Malý Alexander s rodiči v Rusku. Vpravo jeho starší bratr Július, který padl v SNP. | ČTK, archiv

Politika

V Moskvě zažil rehabilitační procesy s oběťmi Stalinova teroru. Hluboce ho to zasáhlo a začátkem šedesátých let, už jako tajemník ÚV KSČ pro průmysl, se velmi aktivně podílel na práci rehabilitačních komisí v Praze.

Ve svých pamětech píše: „Skutečnosti o mechanismu represí, které jsem se v této době dozvěděl, byly pro mne většinou úplně nové a skutečně šokující. Tato zkušenost výrazně posílila mé reformistické názory a moje zaměření na změnu stavu věci…“

Tajemník

Dubček byl 5. ledna 1968 většinou jediného hlasu zvolen prvním tajemníkem ÚV KSČ. Začal prosazovat to, co mnoho let poté (a po něm) Gorbačov – otevřenou politiku, směřující k vytvoření pluralitní společnosti.

Umožnil tak tzv. Pražské jaro, znamenající mimo jiné i úplnou svobodu tisku. Vláda jedné strany začala být pro většinu lidí nepřijatelná.

Srpen

Obrodný proces v Československu sledovali v Moskvě s velkou nevolí. Z našeho území se jen zdráhavě stahovali vojáci Varšavské smlouvy, kteří zde cvičili v rámci společných manévrů Šumava. V sovětských jednotkách, jak se prokázalo později, byli v uniformách obyčejných vojáků převlečení důstojníci, už tehdy mapující a proměřující terén pro budoucí invazi. K té došlo 21. srpna.

Vojska

Vojska pěti států Varšavské smlouvy překročila hranice a Československo obsadila. Alexander Dubček a ostatní vedoucí představitelé státu byli zatčeni a z letiště Zaječov v Brdech okamžitě odvezeni do Moskvy.

27. srpna se všichni vrátili domů. Předtím ale, po nátlaku a vyhrožování, při kterém Dubček několikrát omdlel, podepsali tzv. moskevský protokol.

Bylo to popření celého Pražského jara, přijetí »bratrské pomoci SSSR«, otevření cesty k budoucí normalizaci a tím i stagnaci Československa na dlouhá léta dopředu.

Alexander Dubček se podle svého syna vrátil z Moskvy v roce 1968 otřesený a zraněnýAlexander Dubček se podle svého syna vrátil z Moskvy v roce 1968 otřesený a zraněný | ČTK

Perzekuce

Poté Dubček stále ustupoval sovětskému tlaku a postupně odvolával z funkcí reformní komunisty. Ve funkci ho 17. dubna vystřídal Gustáv Husák a Dubček, už jako předseda Federálního shromáždění, podepsal tzv. pendrekový zákon, umožňující perzekuce demonstrantů, nesouhlasících s vývojem země.

Poté, co Dubčeka takto Husák zdiskreditoval, následoval jeho přesun jako velvyslance do Turecka a v roce 1970 vyloučení z KSČ. Dubček se začal živit v Západoslovenských státních lesích v Krasňanech jako mechanizátor a byl pod stálou kontrolou tajné policie.

Návrat

I když se Dubček nemohl účastnit aktivit disidentů, už 22. listopadu 1989 – bouřlivě pozdravován davem – vystoupil v Bratislavě a o dva dny později na balkoně Melantrichu na Václavském náměstí.

Stal se vážným kandidátem na funkci prezidenta republiky, ale nakonec byl 28. prosince zvolen předsedou Federálního shromáždění.

Autonehoda

Byl stoupencem a zastáncem federativního Československa, odmítal rozdělení státu a dodnes je jeho tragická smrt dávána do souvislostí s jeho postoji. Spekuluje se dokonce, že nevyhovovaly…

Alexander Dubček zemřel po autonehodě na dálnici D1 7. listopadu 1992.

Smrt Karla Gotta

Parte Děti Karla Gota Záznam zádušní mše O životě Karla Gotta Dědictví Bertramka

Hrob

Zemřel Karel Gott, držitel čtyř desítek Zlatých slavíků. Sledujeme, co se děje po veřejném rozloučení a pohřbu nejznámějšího českého zpěváka

vencapernik ( 27. listopadu 2012 18:20 )

Dubcek byl stejna svine jako vsichni ostatni komousi!

perci5 ( 27. listopadu 2012 14:03 )

Zřejmě v 50letech, v době největších čistek a poprav, žil Saša asi na Měsíci a neměl ani ponětí, co jeho komplicove ze strany páchají a vlastně mu bylo 30, takže nebyl ani svéprávný! Teď jsem to teprve pochopil. Pro mne je bývalý komunista něco jako bývalý černoch. Takže, Slánský, Kohout, Dienstbier a Jiřina Šiklová jsou vlasně slušní lidé!

zadnice ( 27. listopadu 2012 09:44 )

Kdo zajímá Tebe a koho vlastně zajímáš Ty lemple!!!

jeromeklapka ( 27. listopadu 2012 00:57 )

A Krasňany je štvrť v Bratislave...

hlavina ( 26. listopadu 2012 21:10 )

autor clanku by sa mal naucit zemepis,obec Uhrovec je blizko Partizanskeho,dlhe roky zapadne Slovensko,Topolciansky okres...

Zobrazit celou diskusi
Další videa