Franzova přítelkyně Ida Saudková: Prezidenta by si fotila sama

Vedle drsně vyhlížejícího potetovaného umělce působí jeho blonďatá přítelkyně křehce. Jenže vážení, ona klame tělem. Není žádnou panenkou po boku exotického muže. I ona přesně ví, co chce, a jde si zatím.

Fotí ostošest

Fotit chtěla už jako malá holka a od té doby, co dostala vedvanácti letech svůj první foťák, už ho nepustila. A dobře udělala! Dnes je vyhledávanou fotografkou na volné noze, která už má na triku spoustu výstav, kalendářů a publikací. Pořád si ale zachovává ve své práci určitou dávku nostalgie. „Specializuji se na černobílé fotky. S digitálním aparátem na mě nechoďte. Fotím na film a vyvolávám ho v černé komoře. Papírové fotky mají něco, co na monitoru počítače neuvidíte,“ říká.

Vztah se Saudkem

Do fotografické rodiny se dokonce ve dvaceti letech i přivdala. Vzala si syna fotografa Jana Saudka Samuela. „Byli jsme každý jiný, postupně se z nás stali spíš kamarádi než partneři, tak jsme to skončili,“ vysvětluje. Se Samuelem a jeho současnou partnerkou Sárou má prý ale skvělý vztah.

Seznámení díky fotce

Potetovaného umělce Franze si Saudková všimla v devadesátých letech při procházce Prahou. „Když jsem ho viděla, tak jsem si řekla »jo, tak toho bych chtěla fotit«. No a on mě za  pár let vyhledal sám,“ směje se Saudková.

Umělec ji oslovil před třinácti lety se žádostí o fotku na cédéčko. Balit ji ale začal až po několika letech. „Psal mi strašně divné esemesky. Takové abstraktní básně. Říkala jsem si, že je to blázen. Pak jsem ho pozvala na  kafe a  už to jelo,“ vypráví o  kdysi nesmělém příteli, se kterým je už více než deset let. Jeho zjev ji prý nechal absolutně v  klidu. „Když s ním mluvíte, tak si to ani neuvědomíte, je to šok jen na první pohled. Lidé na nás často koukají a ukazují si, tak se na ně usměju, pozdravím je a je to,“ směje se.

Budu normální dáma

Sama nedává příliš šancí tomu, že by její přítel mohl být prezidentem. Ale pokud se tak stane, rozhodně to prý zvládne. „Snad to nebude až tak krutý. Jsem učenlivá a flexibilní. Budu normální první dáma,“ tvrdí. Jak to? „Protože jsem přece úplně normální,“ odpovídá se smíchem.