Na zamrzlé hroby vytáhli hrobníci v Brně sbíječky
I kdyby mrzlo tak, že by praskaly skleněné tabulky v oknech, nesmí v práci mráz a sníh zastavit hrobaře. „Hrob musíme vykopat když je potřeba. I kdyby bylo třicet pod nulou,“ říká šéf hrobníků na brněnských hřbitovech Libor Krbek.
Společně s dalšími čtyřmi hrobníky, kteří se starají o všech jedenáct hřbitovů v Brně, kope hroby klasicky - krumpáčem. V třeskutých mrazech se pak ke slovu dostává sbíječka. „Země je zatím promrzlá jen na povrchu. Sbíječkou rozbíjíme tak čtyřicet centimetrů. Pamatuji, že jsme se už prokopávali i vrstvou země promrzlou až do metru. Na rakev totiž musíme vykopat minimálně sto šedesát centimetrů hlubokou díru,“ vysvětluje Krbek s tím, že kopání jednoho hrobu zabere jeho partě i dva dny.
Problém jim totiž dělá i vedle hrobu vyházená hlína. „Do pohřbu, do druhého dne totiž také zmrzne, takže při zahazování hrobu se musí znovu rozbíjet a rozkopávat,“ upozorňuje hrobník Milan Vaculík.
Práce na čerstvém vzduchu a mrazu hrobníkům nevadí. Pořádně se u ní zahřejí. Zvlášť v zimních měsících se ale musí otáčet. „Umírá se víc. Je znát, když přijde nějaká chřipková epidemie. V lednu jsme třeba kopali dvaatřicet hrobů,“ sčítá práci, za kterou hrobníci berou něco málo přes dvanáct tisíc korun, Krbek.
Když si pomyslím na hrobaře třeba z 19 století, jak museli kopat v tuhé zimě hroby ,jen asi krumpáči, tak se museli pěkně zapotit.Dřív nebyli krematoria jak v téhle době a pohřbívalo se jen do země.