Přítelkyně generála Štefky: Byl ženatý a udělal mi dítě

Ivana se s Pavlem Štefkou scházela v době, kdy byl ve funkci šéfa české armády a kdy byl ženatý s Jiřinou, se kterou má tři děti. Když ale Ivana otěhotněla, Štefka se zachoval jako úplný zbabělec a odmítl na dítě platit. „V té době byl ve funkci, což jsem ctila, chtěla jsem se s ním džentlmensky domluvit, ale to bohužel nebylo možné, takže jsem to začala řešit soudní cestou,“ popsala Blesku Štefková.

Letos na jaře soud rozhodl v její prospěch. „Jedním z důkazů byla například příloha genetických testů. Ty se vzhledem k vyššímu věku rodičů provádějí standardně. Doktorka dělala i přehled o zdravotním stavu rodinných příslušníků otce i matky ještě nenarozeného dítěte. Než jsem na to vyšetření šla, tak jsem tyto informace od Pavla dostala,“ vysvětlila Štefková jeden z důkazů, na kterém soud svůj verdikt stavěl.

Bratr generála nabídl vlastní DNA

Generál Štefka se však odvolal. „Před pár týdny mi Pavlův bratr Ivan nabídl, že poskytne svou DNA. Ráda jsem souhlasila a výsledek laboratoře přijal jako nový důkaz i soud,“ dodala Ivana Štefková. A výsledek testu? Ten ukázal, že »neznámý « biologický otec dítěte je na 99,7219 příbuzným Ivana Štefky. Tedy prakticky není pochyb, že generál Štefka je otcem čtyřleté holčičky, kterou zapírá.

Když Blesk tyto informace sdělil právníkovi Pavla Štefky Janovi Černému, řekl: „Můj klient není otcem dítěte žalobkyně a nejlépe to ví ona sama. Zmiňovaný posudek nic neprokazuje, protože člověk, který ho zpracoval, nebyl určen soudem a nepracuje s údaji, které by sdělil můj klient,“ řekl. Soud v případu znovu rozhodne v odvolacím řízení už za pár týdnů.

Producent Ivan Štefka (47): Proč jsem usvědčil svého bratra

Sám jste se redakci Blesku přihlásil. Proč?

„Když už jste to zjistili, nemá cenu zapírat. A chci se Ivany, kterou znám pracovně už 17 let, zastat.“

Proto jste se rozhodl, že poskytnete vzorek DNA?

„To, že se takovýto jednoduchý spor táhne čtyři roky považuji za nevídané. A stejně tak to, že soud nedokázal za celou tuto dobu získat od mého bratra jeho DNA.“

Někdo to ale může chápat tak, že jste svého bratra podrazil...

„Dítě si zaslouží mít ve svém rodném listě zapsaného otce a současně si zaslouží dostávat od svého otce fi nanční podporu.“

Bratrovi jste o svém rozhodnutí řekl?

„Ne. Nevídáme se. Je o deset let starší, když mně bylo pět, tak vyrazil do světa. Působil v armádě, takže nebylo moc času se stýkat. Dost jsme se odcizili a nemáme tedy jiné, než biologické vazby.“

Testy vás defi nitivně přesvědčily, že holčička je opravdu vašeho bratra?

„Velmi jednoduše řečeno, moje příbuznost s otcem dítěte je velmi vysoká, téměř stoprocentní. Současně je vyloučeno moje otcovství. A dalšího bratra nemáme, takže to může být jedině Pavel.“

Co říkáte na to, jak se váš bratr zachoval?

„Od jeho chování se velmi silně distancuji. Jsem přesvědčen, že nastal čas, aby se postavil k věci sám čelem a co nejrychleji poskytl DNA. Celou záležitost by měl čestně a otevřeně ukončit. Pokud tvrdí, že to dítě není jeho, měl by to prokázat.“