Pátek 19. dubna 2024
Svátek slaví Rostislav, zítra Marcela
Oblačno, déšť 8°C

Tento muž ležel polomrtvý pět dnů v lese, přežil jen o vodě

Autor: Zbyněk Schnapka - 
18. října 2011
14:43

Pět dní a nocí ležel bezvládně v lese, zvracel krev a nemohl se udržet na nohou. Třásl se zimou, déšť ho celého promočil. Jan Kankrlík (55) z Olešné na Tachovsku tak přežil svou vlastní smrt. Celou dobu ho hledaly desítky policistů, hasičů, dobrovolníků a dokonce i vrtulník s termovizní. Přitom vše začalo úplně obyčejným výletem na houby.

Kankrlík v pondělí vyrazil na rutinní procházku do lesa. Do batohu si dal dvoulitrovou láhev vody, igelit proti dešti, čokoládovou tyčinku a sušenky. Netušil, že domů se vrátí polomrtvý až v sobotu ráno.

Šel jsem přes pole a začal mě bolet žaludek. Když jsem vylezl na mez u lesa, udělalo se mi moc špatně, upadl jsem a začal jsem zvracet krev. Nemohl jsem se postavit na nohy,“ popsal Blesku začátek boje o život Kankrlík.

Netušil, že na místě stráví v chladu a dešti pět nocí. Pil pouze vodu, jíst kvůli neustálému zvracení a bolesti nemohl vůbec. „Celou tu dobu jsem zvracel, někdy jsem byl možná i v bezvědomí. Pět minut byla pro mne hodina. Čas se tam strašně moc vlekl. Slyšel jsem vrtulník, jak mě hledá. Byl ode mne asi 300 metrů. Bylo mi hrozně, když odlétal a mě nenašel. V noci kolem mne běhaly srnky a divočáci. Těch jsem se ale nebál. Starost mi dělalo to, že mi byla pořád zima,“ vzpomíná Kankrlík.

Nejhůře mu bylo ve středu, když celý den pršelo. „Ležel jsem na části igelitu, zbytkem jsem byl přikrytý. I tak jsem byl celý mokrý. Když pak po půlnoci z pátku na sobotu začalo mrznout, tak jsem našel v sobě poslední sílu a snažil jsem se dostat domů. Najednou se mi moc chtělo žít. Něco ve mně mi říkal, když tu zůstaneš ležet, tak umrzneš,“ říká Kankrlík.

Plazil se šest kilometrů

S vypětím všech sil se mu podařilo nakonec postavit na nohy a dobelhat se šest kilometrů domů. Během chvíle doma vypil několik litrů vody a syn ho pak odvezl do nemocnice, kde se teď zotavuje.

„Do lesa ho už samotného nepustím. Nedovedete si představit jaké to je, když za vámi chodí lidi a říkají vám, že Honza je už určitě mrtvý, že někde leží a ani termovize z vrtulníku ho nenajde. To je něco hrozného na vaši psychiku,“ vylíčila své prožitky Blesku Kankrlíkova přítelkyně Blanka Fritschová (36).

ivora ( 20. dubna 2012 13:30 )

A jestlipak víte jak žijí dnes?Holavagina a vonamula se ani moc nesekly.Oba nedělaj,oba bez podpory,oba v podmínce a oba bumbaj.Dobře jim na to tyhle trháky v bulváru přispěly.Ona ždímá jeho a on -jediný syn-ždímá svou mámu.A elektriku maj načerno.A vegetěj si,jak ona říká.Jen více takových vší v kožichu státu.

qwertina ( 18. října 2011 20:17 )

Skoda, ze s sebou nemel mobil, aby zavolal o pomoc

vonamula ( 18. října 2011 18:30 )

No nevím... když jdu na houby, tak si beru košík a nůž. igelit i dvoulitrovku vody nechávám doma. Tady něco smrdí

gevi ( 18. října 2011 18:11 )

A mimozenšťané se na něj taky vykašlali.

babka54 ( 18. října 2011 17:07 )

Ale co je to za blábol,život dostal od rodičů a postaral se sám o sebe.On tam někdo potkal boha?

Zobrazit celou diskusi