Houby: Poslední šance je právě teď!
Ještě dnes můžete vyrazit s košíkem na houby a pak už možná až příští rok! Z lesů se konečně vznáší pára a zasvěcenci právě tohle »zapaření« moc dobře znají a vítají. Svědčí o tom, že vlhkost se potkala se zvýšenou teplotou a že v lesní půdě nastala reakce, příznivá pro podhoubí. Začaly růst, přesněji řečeno – právě nyní rostou rozhodně víc, než v srpnu nebo září. Houbařům nastala poslední letošní šance.
Jeden z předních českých mykologů, Pavel Špinar z Tábora, jinak strážce Národní přírodní památky – houbové rezervace Luční, dává všem houbařům právě o tomto víkendu hodně nadějí. „Konečně zapršelo, přišla vláha, která celý srpen a velkou část září chyběla. Kromě toho začínají podzimní mlhy a ty jsou ve smyslu vláhy pro houby mnohdy vydatnější než déšť.“
Podle jeho slov se dají najít hřibovité houby – hlavně suchohřiby, křemenáče i kozáci, okrajově ještě hříbky smrkové. I václavky se začínají objevovat. „Je třeba tyto dny využít, protože mrazíky, i tři pod nulou, růst hub zastaví. Jakmile potrvají zhruba týden, je s houbami konec,“ říká. „Pak už porostou jen čirůvky a penízovky, dobré houby, ale většina lidí je nezná a neznalost může přivodit otravu!“
Do hustého lesa nechoďte
Zuzana Lukešová, dcera legendárního mykologa Miroslava Smotlachy, tento víkend prohoubaří určitě. „Pojedeme na Hradecko, na křemenáče, kozáky a suchohřiby,“ svěřila se Blesku. „Budeme si vybírat místa, kam pronikne sluníčko a proteplí půdu,“ vysvětlila. „Do hustého lesa nemá cenu jít.“
I když najde houby už zmrzlé, zahazovat je nebude. „Musí být ale mladé, tam je záruka, že nezmrzly opakovaně a musejí se ihned zpracovat. Rozmrzlé rychle hnijí a máte zaděláno na žaludeční potíže.“
Střední Čechy
V Brdských lesích i ve Středním Povltaví rostou václavky i hřibovité houby a žně mají především milovníci krásných křemenáčů, na které jinak houbaři narážejí vzácně. Robert Velas z Jelenců na Příbramsku jich během necelé hodiny nasbíral neuvěřitelných 150.
Lounsko
Tady je vyhlášeným houbařským rájem tzv. Podlesí (okolí obcí Smolnice, Hříškov a Hvížďalka). Rostou především klouzci, dutonožky, pod břízami kozáci a začínají poddoubci a václavky.
Liberecký kraj
Houby rostou vydatně zejména na Českolipsku v okolí Ralska, a to kozáci, modráci, sameťáci, podhřiby, suchohřiby a růžovky. Na severu v podhůří Jizerských hor se nyní hojně sbírají václavky.
Zlínsko
Ve Zlínském kraji začínají podzimní houby růst na Uherskohradišťsku. V týdnu přinesl mykolog Zdeněk Basovník z Košíků 10 pravých hřibů. „Začínají růst hřiby smrkové a dubové. Se čtrnáctidenním opožděním trsy václavek a hlívy ústřičné,“ uvedl Basovník.
Beskydy
Houbaři na severu Moravy se konečně dočkali a houfně míří s košíky do Beskyd. Mezi jejich nejoblíbenější lokality patří Bílá, Staré Hamry, Visalaje, Horní Bečva a Čeladná. Roste prakticky všechno, babky, václavky a dokonce ještě praváci.
Ústecko
Houbaři se s plnými košíky vracejí z lesů na Ústecku a Děčínsku. Například v okolí Hřenska, na pomezí NP České Švýcarsko je potěší častý výskyt křemenáčů, kozáků a dalších druhů hřibovitých hub.
Chomutovsko
Houby se tu sbírají podél silnice na takzvaném koridoru z Mostu do Chomutova. Rostou i na Kamencovém jezeře, především křemenáče, klouzky a holubinky. Tradiční lokality – Boleboř, Březenec, Kalek.
Karlovarsko
V okolí Chebu a Aše začaly růst křemenáče, kozáci nebo hřib hnědý. „Rostou zejména v nižší nadmořské výšce. I když ráno mrzne, během dne je teplo a les je prohřátý. Hřibovité houby tak mohou růst až do půlky listopadu,“ potvrdil chebský mykolog Jiří Pošmura.
Bruntálsko
Ve vyšších polohách Jeseníků mrzlo a hřiby se vyskytují ojediněle. V pohoří nízkého Jeseníku zejména v okolí Města Albrechtic se dá z lesa přinést plný košík zejména suchohříbků a václavek.
to je možný, ale na Pohořanech nebylo opravdu nic.