Takto vypadá nitro Země, kde vznikají zemětřesení

Na povrchu Země je kůra, pod ní plášťa pod ním jádro
Autor: Jan Horák, mivrk - 
20. 3. 2011
19:07

Slovo zemětřesení se v posledních dnech kvůli katastrofě v Japonsku skloňuje neustále a ve všech pádech. Vědci mají zmapováno, co se děje několik desítek kilometrů pod povrchem, a proč zde vznikají ničivá zemětřesení. Proč ale vznikají otřesy v hloubce několika stovek kilometrů, není jasné. Stejně jako to, jaké procesy probíhají tisíce kilometrů hluboko pod zemským povrchem.

Zemská kůra: Nejsvrchnější část Země, na jejímž povrchu žijeme, je tlustá 5 – 70 kilometrů. Nejtenčí je pod oceány, nejtlustší v pohořích. Zemská kůra není celistvá. Je složená ze sedmi velkých a dvanácti menších litosferických desek. Desky jsou přitom v neustálém pohybu a navzájem se dotýkají. Během těchto dotyků se čas od času uvolní tak obrovské množství energie, že to na povrchu způsobí otřesy. Zemská kůra je tvořena žulovou a čedičovou vrstvou, žulová vrstva pod oceány chybí. V obou vrstvách se dají nalézt horniny, nerosty, plyny a voda. Hranice, kde se zemská kůra mění na zemský plášť, se nazývá Mohorovičičova plocha nespojitosti.

Zemský plášť: Pod zemskou kůrou je zemský plášť, který dosahuje do hloubky 2890 kilometrů. Zemský plášť se dále dělí na svrchní plášť a spodní plášť. Svrchní dosahuje do hloubky zhruba 650 kilometrů a je tvořen z hornin andezitu, dacitu a eklogitu. Nachází se v něm také nerosty olivín, pyroxen, granát a spinel. Ve spodním plášti jsou pak křemičitany a prvky kobaltu, hliníku a titanu. Spodní plášť je však málo prozkoumán a moc se o něm ani v roce 2011 neví. Jisté ale je, že v plášti vznikají takzvaná středně hluboká a hluboká zemětřesení a to až do hloubky 700 kilometrů (nejhlubší zemětřesení bylo naměřeno v roce 1932 v Indonésii v hloubce 720 kilometrů). Příčina vzniku hlubokých zemětřesení však také není dodnes jasná.

Zemské jádro: I zemské jádro se skládá ze dvou částí, vnějšího a vnitřního jádra. Vnější je polotekuté a tvoří ho hlavně železo, nikl a v menším množství i několik lehčích prvků, jako je například síra. Hranice vnějšího a vnitřního jádra je zhruba v hloubce 5 tisíc kilometrů pod zemí. Vnitřní pevné jádro pak obsahuje hlavně železo a menší množství niklu. Podle posledních poznatků vědců se pevná část jádra otáčí rychleji než zbytek Země. Jedná se také o nejteplejší část planety. Teploty tam dosahují i přes 5500 stupňů Celsia. Také se předpokládá, že jádro tvoří hlavní roli při tvorbě magnetického pole Země.

Kam až se člověk provrtal?

Nejhlubší díra, kterou člověk kdy vytvořil, se nachází na ruském poloostrově Kola. Jmenuje se Kolský nejhlubší vrt. Díra s pracovním označením SG-3 je hluboká 12 262 metrů. Pracovat se na ní začalo 24. května 1970 s cílem získat nové geologické poznatky, popřípadě najít vzácné nerosty. Do hloubky kolem dvanácti kilometrů se přitom dělníci dostali už za třináct let.

Dalších deset let se ale provrtali jen o necelých 300 metrů hloub. Práci mimo jiné komplikovaly i extrémní podmínky na dně vrtu, které ničily vrtací nástroje. Byl tam obrovský tlak a teplota přesahující 200 stupňů Celsia. Vrt byl uzavřen v roce 1995.

Pohřeb Karla Gotta

Parte Děti Karla Gota Rozloučení na Žofíně Záznam zádušní mše Hosté na zádušní mši O životě Karla Gotta Dědictví Bertramka

Hrob

Celé Česko truchlí. Zemřel Karel Gott, držitel čtyř desítek Zlatých slavíků. Jen málokterý umělec za sebou zanechá tolik děl, jako zesnulý zpěvák. Připomeňte si Mistrův život.

Vše o Karlovi Gottovi čtěte ZDE

Zobrazit celou diskusi
Další videa