Martin už tři roky nespal!

Lékaři nevědí, jestli mladík bude ještě někdy normálně snít.
Spát, to je jediné přání Martina Volemana (21) z Prahy. Už tři roky je pro něj ale spánek jen marnou touhou. Martin totiž trpí nespavostí.
Po nocích se toulá ulicemi nebo sedí u počítače. Přestože je k smrti unavený, usnout se mu nedaří. Jeho problémy přitom trvají už tři roky! Podle lékařů patří jeho případ k výjimečným.
Potíže Martina Volemana začaly už po maturitě, když se připravoval na vysokou školu. Po zavření sešitů se odpočinku nedočkal. Zoufalý stav. Ležel a přemýšlel. Pak se znovu učil nebo rýsoval, pomohl i počítač. "Prášky neberu. Neuznávám to. Snažím se vždycky nějak zabavit. Dívám se třeba na televizi, poslouchám hudbu nebo bloumám po městě. Občas zajdu i do hospody, dám si čtyři desítky, někdy mi to na chvilku pomůže. Snad se ze mně kvůli nespavosti nestane alkoholik," říká Martin a dodává: "Zaberu pak alespoň na pár desítek minut. Pak se ale zase vzbudím a jsem ještě unavenější, ale už neusnu."
Jeho přítelkyně si už zvykla, ví, že když ona spí, Martin se na ní dívá, nebo vyráží na svou »noční pouť«.
Strojní fakulty, kvůli které jeho problémy začaly, po dvou letech nechal. Paradoxně si teď odbývá náhradní vojenskou službu v lékařském zařízení pro poruchy spánku. "Jsem pod dohledem," směje se.
Svou výhodu ale nespavost přece jen někdy má. "Když máme s kamarády oslavu, jsem to já, kdo vydrží nejdéle a neodpadne hned na začátku. Jenže jsem to zase já, kdo pak zůstává vzhůru a sám," podotýká.
Kvůli nespavosti Martin propadl i počítačům. "Je na ně obrovský talent," říká jeho lékař Martin Pretl. Podle něj je tento případ ojedinělý i tím, že nespavostí většinou trpí starší lidé. "Léčíme ho, ale jestli budeme úspěšní, nevíme. Nevíme ani, jestli se Martin ještě někdy pořádně vyspí. Měl by spát alespoň šest hodin, ale o tom si může nechat zatím jen zdát," dodává Pretl.