Karlův most: Klenot Prahy slaví 650 let!
Karlův most oslaví jubilejní 650. narozeniny! Stavěl se téměř půl století! Na svém místě stál dřív, než byla objevena Amerika!
Roku 1357, přesně 9. července v 5:31 hodin ráno, položil Karel IV. základní kámen nyní nejznámějšího českého mostu. Za dva dny tomu bude přesně 650 let! V průběhu staletí ho mnohokrát zasáhly silné povodně, ale kamenný symbol Prahy to až na několik šrámů vždycky ustál. Pyramidová stupnice lichých čísel 1-3-5-7-9-7-5- 3-1, která utvořila datum společně s přesným časem, byla prý pro začátek stavebních prací tou nejlepší variantou. Karlu IV. ji poradili hvězdáři. Možná právě díky příznivé konstelaci hvězd Karlův most přečkal hned několik povodňových vln, byť občas s velkými šrámy. Každopádně ale dobrou práci odvedl tým stavařů Petra Parléře, stavitele Svatovítské katedrály. Chloubu Prahy budovali dlouhých 45 let. Malta s vajíčky? Některé pradávné legendy jeho pevnost přisuzují speciálnímu složení malty, kterou jsou "slepeny" jednotlivé kvádry mostu. Ta nejznámější vypráví o přimíchaných vajíčkách a mléku do vápna. Jiné se zase zmiňují o cukru, pivu, pražském víně, tvarohu a syrečcích z Unhoště či volské krví a moči. Obyvatelé Velvar údajně byli tak pilní, že vajíčka, aby se při transportu nerozbila, pro jistotu uvařili natvrdo... Přimíchat je pak do vápna ovšem šlo jen stěží. Možná právě díky těmto netradičním surovinám je konstrukce Karlova mostu natolik pevná, že když vojáci po povodni v 19. století odstraňovali popadané pilíře, museli využít trhavinu. Rozebrat trosky jiným způsobem bylo naprosto nemožné. Útroby plné pokladů Mezi lidmi se za stovky let rozšířily i legendy o ukrytém bohatství či různých skrýších přímo v útrobách Karlova mostu. Výzkumy pomocí moderních přístrojů objevily dvě dutiny. Ta starší je přímo pod Staroměstskou mosteckou věží, kde se původně nacházelo vězení. Ta mladší - z konce 19. století - vznikla při opravách mostu a je vysoká sedm metrů. Lze do ní dokonce vlézt poklopem vozovky - nyní je však vchod pečlivě zaslepen. Obě nalezené dutiny byly ale prázdné. Most, po kterém každoročně přejdou miliony lidí, je jinak po celé délce plný. Vědci v Karlově mostě dosud nenašli ani zázračný Bruncvíkův meč, který v něm je údajně zazděn. Má pomoci českému národu tehdy, když bude pod útoky nepřátel...
Největší hrozba? Povodně! V roce 1824 Karlův most čelil další obrovské vodě: Při svatojánské povodni byly zatopeny všechny vltavské ostrovy, voda odnesla vojenskou plovárnu z Malé Strany a dřevo z centra města bylo o pár dní později nalezeno v Drážďanech! Tak velkou vodu Praha dlouho nezažila. Přesto Karlův most držel jako přikovaný. O poznání hůře dopadl za pár desítek let později. Voda vystoupala o pět metrů a zaplaveny byly 4 tisíce domů. Plovoucí dřevo po Vltavě se mezi pilíři vzpříčilo. Po několika dnech vzdorování most polevil. Do Vltavy se zřítily tři oblouky. První návštěvníci se mohli po mostě opět projít až dva roky nato. Během té doby přecházeli řeku díky dřevěnému obchvatu, který stavaři postavili hned vedle pobořeného skvostu. Největší výluku měl most po povodni v roce 1432, kdy bylo zbořeno pět pilířů. Opravoval se do roku 1503, tedy neuvěřitelných 71 let!
Karlův most Název: Karlův most se mu říká až od roku 1870. Do té doby ho - nejen Pražané - nazývali Kamenný nebo Pražský. Stáří: 650 let Délka: 515 metrů Šířka: Přibližně 9,5 metru Výška: Vozovka je 13 metrů nad běžnou hladinou. Počet oblouků: 16 a ve své délce je třikrát zalomen a proti proudu je nepatrně vypouklý. Mostní věže: Je doplněn třemi věžemi. Na Malé Straně jsou to větší a menší Malostranská mostecká věž a na straně opačné pak Staroměstská mostecká věž. Sochy: Po obou stranách mostu je 30 soch a sousoší světců. Na Karlově mostě však nestojí od jeho počátku. Většina z nich byla rozmístěna až v průběhu 17. a 18. století.
Neděle 8. 7. 2007 Noční oslavy k výročí založení Program se koná tuto neděli přímo na Karlově mostě 00.01 - Pražské legendy 00.21 - Laserová prohlídka východní strany Staroměstské mostecké věže 00.46 - Šermířská skupina Kvartet 02.36 - Útok Švédů na Staré Město 03.35 - Rytířský dřevcový turnaj 04.07 - Kejklíř Rudi Harden 04.51 - Gotické tance 05.15 - Přivítaní průvodu prezidenta ČR a primátora Prahy velmistrem řádu Křížovníků s červenou hvězdou 05.31 - Slavnostní ceremonie - poklepání kamene mostu 06.00 - Mše za most v kostele Sv. Františka z Assisi
Malostranské mostecké věže Nižší brána stála na svém místě ještě dávno před položením základního kamene Karlova mostu. Byla součástí opevnění Juditina mostu, který byl vystaven již ve dvanáctém století. Ta vyšší věž byla ale postavena až v patnáctém století. Staroměstská mostecká věž Podle mnohých znalců nejkrásnější středověká věž v celé Evropě. V minulosti sloužila jako brána, a to dokonce s padající mříží. Místnosti uvnitř i její sklepy se kdysi využívaly jako vězení.
Předchůdce: Juditin most Odjakživa museli lidé přecházet z Malé Strany na Staré Město. Nebo naopak. Už před více než tisíci lety byl na místě dnešního Karlova mostu jednoduchý brod. Krátce nato ho vystřídal dřevěný most, který toho ale kvůli velké vodě příliš nevydržel. Vladislav II. o několik let později nechal vybudovat konečně pořádný most: Vůbec první kamenný v Praze! V roce 1172 byl dokončen a dostal jméno po králově manželce - Juditě. Na svém místě vydržel 170 let, než ho postihl největší nepřítel všech mostů: povodeň... Dodnes se z mostu, který stál o přibližně třicet metrů severněji než Karlův, zachovalo několik pilířů a kamenných oblouků. Třeba na Malé Straně v ulici U Lužického semináře mezi Čertovkou a domem č. p. 78/5. Často jsou však ve sklepích domů. A chcete-li vidět, z jakého kamene byl, máte možnost už při pouhém pohledu na "obklad" dnešního Karlova mostu. Stavaři údajně při stavbě použili některé kvádry právě z jeho "staršího bráchy". Stačí, když se zaměříte na řady bloků z temně červeného pískovce...
