Smím prosit? Petra tančí se psem!

Tanečník Petry Malé (31) je skutečně pes. Co tomu říká Petřin manžel? Nic, respektuje to a dokonce se s fenou cvičenou na taneční krůčky pravidelně předvádí před pekárnou. "Když jde manžel pro rohlíky, před obchodem udělá s Britou pár cviků a okolní lidé mu tleskají," říká paní Malá. "Stal se z toho už takový rituál." Bezmála osmiletá labradorka Brita si žije lépe než někteří z nás: má svůj vlastní pokojíček, svou skříň s oděvy, své poličky s vítěznými poháry a pyšně se dívá z fotografií na stěnách. Vyhlíží elegantně, moudře a ušlechtile, jen promluvit. Přitom ve štěněčím věku vytrvale devastovala byt. "Sežrala celý chleba, k tomu vypila dvě piva, která předtím rozbila, navrch si dala ibuprofen. Vlezla do vany, nějak otočila kohoutkem a vytopila byt," vzpomíná na náročné počátky společného soužití Petra Malá. Všechno se překvapivě zlomilo přesně v den, kdy pes oslavil druhé narozeniny: "Přišla jsem domů a jako vždy hledala, kde je zas něco rozbitého," říká Petra. "Nic jsem nenašla a byla jsem z toho v šoku." Od těch časů je z Brity příkladně vychované zvíře a navíc mistryně republiky ve sportovní disciplíně nazvané tanec se psem (první oficiální Klub tance se psem ČR vznikl v roce 1999 v Blansku). Ani si snad nepředstavujte, že chytíte psa za přední tlapy jako chlapa a plujete s ním v sladkém rytmu valčíku, to ne. Během dvou až pětiminutového vystoupení v rytmu hudby musí pes provést pět povinných prvků: otočku, obíhání psovoda, chůzi u pravé a levé nohy psovoda, couvání a libovolný cvik ve vzdálenosti alespoň tří metrů od psovoda. "Pes nereaguje na hudbu, ale na vaše povely a na pohyb těla," vysvětluje Petra. "Povely byste měla zamaskovat, zakomponovat do hudby. Nejideálnější jsou hlasové, ale tiché. Není možné řvát: Sedni, lehni!" Hele, tanečnice Brita umí pozoruhodné kousky. Například nosí domů v tlamě reklamní letáky. Nikoli ze schránky (tu si odemknout zatím ještě nedokáže), ale z krabice dole pod schránkami. Vedle toho pomáhá své paní v zaměstnání: vítá zákaznice. Petra má vlastní kadeřnictví a pokud si s sebou do práce vezme Britu, odehrává se toto: "Jde zákaznici naproti, oběhne ji a přivede. Když zákaznici upadne taška, Brita ji okamžitě sebere." A tak se stává, že se dáma objednávající se ke kadeřnici zeptá: "A bude tam Brita?" Rovněž sousedé z domu jsou na Britu zvyklí a nediví se, když s ní Petra trénuje na trávníku před panelákem. Řeknou jen: "Hele, tanečnice." Na vystoupení se Petra s Britou připravují tři čtyři měsíce, na mistrovství republiky až půl roku. "Neskutečně hodin tréninku," svěřuje se Petra. A vždycky to nemusí skončit potleskem: "Těsně před závody v Blansku jsem si všimla, že Brita má nastydlý kořen ocasu a nemůže jím vrtět. Když vystupovala z auta, ocas jí visel dolů, a při hymnách už vyla. V polovině vystoupení jsem se poprvé v životě sama diskvalifikovala. Nerada na to vzpomínám. Pes není stroj. Stalo se to proto, že se dva dny před vystoupením vykoupala v ledové vodě, byl prosinec." Jinak je ovšem na Britu absolutní spoleh, při vystoupeních šlape jako hodinky, jen prostě někdy neudělá povinnou otočku. Proč, to si paní Malá neumí vysvětlit. Cirkusáci? Tříčlenná porota hodnotí povinné prvky, choreografii a kynologické aspekty, kdy se přihlíží k rase, věku a kondici zvířete. Pes nesmí být barvený a co se týče oblečení, povoluje se přizdobit jej pouze mašlí nebo šátkem. Za jakých okolností vás diskvalifikují? Pokud pes projevuje neochotu nebo přímo opustí taneční parket, když ho nedej bože znečistí, případně když psovod se psem hrubě zachází. Porota rovněž nelibě nese, je-li pes zjevně přetěžován nebo štěká-li po celou dobu vystoupení. "Publikum se dělí na dva tábory: někomu se to strašně líbí, někdo říká, že jsme cirkusáci," podotýká Petra Malá. "Mně se líbí, že tanec se psem je demokratický sport. Bereme veškerá plemena, voříšky, starší psy, starší lidi. Začít lze kdykoli." Umělecký dojem poroty může bezesporu podtrhnout psovodův kostým. Na kostýmy si Petra potrpí, sama si je šije a ukládá je do skříně v Britině pokojíčku. Zdalipak také konzultuje kostýmy s manželem? "Manžel možná nemá odvahu mě kritizovat, je to typický chlap a je mu to víceméně jedno," usmívá se Petra. "Říká: Jo, dobrý. Zato bratr byl ke mně krutej. Pustila jsem mu na videu plánované vystoupení a on povídá: Ségra, mně to přijde jako pohřeb... Tak jsem to předělávala." Napřesrok čeká Britu velká změna: odejde do psího důchodu. Před rokem a půl prodělala operaci kloubu na pravé přední noze, kloub se rozpadá, jedná se o vrozenou vadu. Při změně počasí kulhá. "Veterinář mě chválí za její váhu, váží jen asi pětadvacet kilo a na osm let nevypadá," hrdě říká paní Petra. S manželem plánuje rodinu, a tak není vyloučeno, že Brita přijde o svůj pokojíček a pravděpodobně bude žárlit jako pes. Je tak trochu vztahovačná. Když při tréninku udělá chybu a panička pouze tiše řekne: To bylo špatně, Brita se vztyčenou hlavou odejde z placu. Není však pravděpodobné, že by Petra po narození miminka odsunula Britu nějak výrazně na vedlejší kolej. Říká o ní totiž: "Brita je pro mě moc důležitá. Je vnímavá, snadno se učí, když se podívá těma svejma očima, člověk pookřeje. To snad ani není pes. Chtěla bych s ní zažít jeden den, kdy by mohla mluvit."