„Pocty pro masového vraha. Trump s Putinem nedosáhl ničeho,“ míní Rakušan. Lipavský zmínil „žvásty“
Summit Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem považuje místopředseda ANO Karel Havlíček za první krok bitvy velmocí. Nebylo podle něj reálné očekávat, že se na prvním setkání domluví ukončení války. Může to být ale začátek jejího konce, míní. Podle vicepremiéra Víta Rakušana (STAN) došlo na pocty pro masového vraha, Trump však ničeho nedosáhl. Summit hodnotí i armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý a další experti.
- Trump s Putinem jednali v noci na dnešek SELČ na vojenské základně Elmendorf-Richardson v Anchorage na Aljašce.
- Oba státníci po summitu označili rozhovor za konstruktivní, schůzka trvající přibližně dvě a půl hodiny ale patrně žádné konkrétní výsledky nepřinesla.
- Dohoda o příměří na Ukrajině oznámena nebyla. Trump nicméně po jednání v rozhovoru s televizí Fox News prohlásil, že se nyní bude domlouvat schůzka mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a šéfem Kremlu. Dodal, že sám se jí možná zúčastní.
- Mnoho komentátorů a médií summit hodnotí jako Putinův úspěch.
„Trump při jednáních s Putinem dle očekávání nedosáhl ničeho. Nad očekávání byly jen pocty a vřelost, s nimiž byl masový vrah a válečný zločinec na Aljašce přijat. Do složitých diplomatických jednání zkrátka není možné vstupovat vyzbrojen jen vlastním egem,“ uvedl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
„Musím znovu zopakovat, že kdyby Evropa v průběhu roku 2024 měla větší odvahu, nemusel dnes tahat za delší konec provazu Trump,“ uvedl bývalý vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Podle něj je potřeba mít na paměti, že ukončení války by mělo být v souladu i s ukrajinskými zájmy. Čím déle se však bude válčit, tím méně tomu tak bude.
„Výsledky summitu na Aljašce potvrzují, že zatímco USA se svými spojenci hledají cesty k míru, Putinovi jde stále jen o co největší územní zisky a o obnovení sovětského impéria,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS).
„Vítám, že se prezident Trump snaží válku zastavit. Od Putina zazněly propagandistické žvásty o kořenech konfliktu. Problémem je ruský imperialismus, nikoliv ukrajinská touha žít svobodně. Kdyby to Putin s jednáním o míru myslel vážně, tak dnes celý den neútočil na Ukrajinu,“ napsal na síti X šéf české diplomacie Jan Lipavský. Odkazoval se přitom na zprávu médií, že Rusko na Ukrajinu v noci na dnešek vypustilo 85 dronů a jednu balistickou střelu.
Šedivý: Stát se může cokoliv
Podle armádního generála ve výslužbě a bývalého náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého přenesl Trump po jednání s Putinem odpovědnost za finální řešení konfliktu na prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského. K dohodě na zastavení vzdušných operací a přistoupení k příměří, jak předem avizoval Trump, podle něho nedošlo.
„Je zřejmé, že prezident Trump, jak měl důrazná vyjádření na adresu Ruska o zastavení vzdušných operací a přistoupení k příměří, tak to pravděpodobně dosaženo nebylo. To by se muselo objevit alespoň nějakou zmínkou. Spíše přenesl odpovědnost finálního řešení na prezidenta Zelenského,“ řekl Šedivý.
„Vystoupení prezidenta Trumpa na mě nepůsobilo tak, že by šlo o nějaká ultimáta. Řekl, že má nějaký návrh k diskusi. Stát se může cokoliv, ale nevnímal bych to tak, jako se o té schůzce dopředu hovořilo, že to bude nový Mnichov nebo nová Jalta,“ řekl ČTK vládní zmocněnec pro Ukrajinu Tomáš Kopečný.
Putin podle expertů polichotil Trumpovi, když řekl, že je jeden z mála lidí, který chápe národní zájmy Ruska. „Což defacto ukazuje na to, že se celé jednání asi neslo v duchu, že Rusko má právo získat a udržet si některá území, která v současné době drží,“ doplnil Šedivý. Pokud by Ukrajina takovou dohodu odmítla, bylo by podle Šedivého jedním z možných důsledku ukončení vojenské podpory ze strany USA.
„Neznáme závěry, nevíme, co řekne Trump Zelenskému, ale jedna možnost je, že se z toho Spojené státy úplně stáhnou a nechají pomoc Ukrajině zcela na evropských státech, což by zejména v oblasti základních a nejvýkonnějších zbraní byl určitý problém,“ řekl Šedivý. Některé druhy zbraní podle něho Evropa v současné chvíli nemá k dispozici.
Žádný zlom
Putin nemá vzhledem k vývoji na frontě podle odborníka z Univerzity obrany Zdeňka Petráše potřebu konflikt na Ukrajině ukončovat. Situace na frontě mu hraje do karet. Hlavní ale je, že spolu Putin a Trump vůbec začali komunikovat, míní Petráš.
„Dalo se předpokládat, že k nějakému zásadnímu zlomu v tom smyslu, že se hned na jednání domluví na příměří, a to by hned nastalo, nedojde. To v žádném případě. Takže důležitý je alespoň ten moment, že byla zahájená komunikace,“ uvedl expert.
Na stole podle něj pravděpodobně byly podmínky ze strany Putina, za jakých hodlá ukončit konflikt. A pravděpodobně také Trump prezentoval, co očekává Amerika, evropští spojenci a Ukrajina. „Situace na frontě ale hraje do karet Putinovi. On nemá potřebu v současné chvíli konflikt ukončovat. Očekávám, že on teď bude vyčkávat, hrát o čas, aby mohl ty podmínky, které on dal k ukončení konfliktu, ještě posílit,“ uvedl Petráš.
Ukrajina ztrácí
Rusko už podle odborníka plně kontroluje většinovou oblast Donbasu, Záporoží, Cherson, pozemní přístup na Krym. „Poměrně dobře se mu daří posouvat pokrovskou frontovou linii a pravděpodobně Pokrovsk padne. To je poměrně důležitý dopravní uzel,“ uvedl Petráš. Ukazuje se tak podle něj, že Ukrajina zřejmě přestává být schopna bránit své území, není schopna zahájit nějakou ofenzivní činnost a není schopna vytlačovat okupační vojska Ruska z okupovaných území.
„I ty sankce, které jsou směrem k Rusku. Nevím, jestli se míjí účinkem, ale ta ekonomická situace Ruska není taková, že by musel Putin z důvodu finančních, ekonomických, hospodářských konflikt ukončit. Lze nicméně očekávat, že podobná setkání v nejbližší době budou zorganizována znovu,“ dodal Petráš.
Páteční summit amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem nepřinesl znatelný posun ve vyjednávání o ukončení vojenského konfliktu na Ukrajině. Schůzku může pozitivně hodnotit zejména Putin, se kterým Trump jednal jako s rovnocenným partnerem. Shodli se na tom odborníci oslovení ČTK.
„Trump ukončil Putinovu izolaci, de facto ho legitimizoval. Navíc ho přivítal s poctami a potleskem jako rovnocenného partnera. Lepší scénář si Putin mohl těžko představit,“ uvedl amerikanista Petr Kopecký z Ostravské univerzity. Schůzka prezidentů se ale podle něj smrskla jen na vágní prohlášení, ani novináři nedostali na tiskové konferenci možnost se dotazovat.
Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron dnes uvedli, že vítají ochotu Spojených států přispět k bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu napadenou Ruskem jako součásti budoucí mírové dohody. Podle Starmera jde o důležitý posun, Macron varoval před sklonem Ruska nedodržovat vlastní závazky.
Vrchní ředitelka sekce bezpečnostní a multilaterální a politická ředitelka ministerstva zahraničí Veronika Stromšíková očekává, že Trump v pondělí Zelenskému přetlumočí obsah diskuse s Putinem a bude chtít slyšet návrh dalšího postupu. Vyplývá to z jejich vyjádření pro ČTK.
Stromšíková doplnila, že při středeční sérii telefonátů evropských a amerických lídrů byla znát mnohem větší míra porozumění evropskému postoji k ruské roli ve válce, než diplomaté dosud zažívali. „Byla tam zjevná vůle postupovat společně s Evropou a rozhodně jsme neslyšeli nic, co by nám mělo připadat nepřijatelné. Myslím si, že Putin pochopil, že USA jsou v plné koordinaci s Evropou a Ukrajinou,“ uvedla Stromšíková.
Po Majdanu 2014 se rozhodli Banderovci, že to budou muset troch vyčistit a začalo ostřelování Donbasu a Luhanska a represálie vůči Rusům. Ruští oligarchové z Donbasu a Luhanska si na to stěžovali v Moskvě u nej vyššího. Jak se Banderovci chovají vůči Ruské většině na ukrajíně. Moskva se jich zastala až v roce 2022.