Starousedlíci: Doly nám kradou město!
Rok 1776 se stal pro severomoravský region, zvláště pak pro Karvinou, přelomovým datem. Zpočátku znamenal rozkvět, nakonec ji přivedl k záhubě.
Karviná neexistuje! Stala se obětí "průmyslové apokalypsy". Nález černého uhlí v roce 1776 se zasloužil o její rozkvět, ale současně ji přivedl do záhuby. Karviná, jak ji znají současníci, vznikla až za války sloučením dříve samostatných obcí. Původní město, dnes označované Karviná-Doly, se změnilo v "měsíční krajinu" s všudypřítomnými těžními věžemi. "Nedaleko stála škola s učitelskými domy. Měli jsme tady nemocnici, poštu, úřady. Všechno padlo za oběť těžbě," vzpomíná jeden z mála starousedlíků Kazimierz Szczotka (79), který je odkázaný na pomoc potomků. V okolí totiž funguje pouze jediný krámek s potravinami. Provozuje ho v bytě jedna ze sousedek a má otevřeno pouze hodinu denně. Na poštu nebo úřady musí invalidní důchodce do několik kilometrů vzdálené "nové" Karviné. Spojení s "civilizací" zajišťuje poslední městský autobus. Obyvatel, a tedy i cestujících ale valem ubývá, a tak je i osud této linky nejasný. Pan Szczotka je i přes své postižení (před třiceti lety přišel o obě nohy) stále vitální. Pečuje o dům, o hospodářství. Musí však čelit opakovaným nájezdům zlodějských band, které pasou po zpeněžitelných kovech. Rekrutují se především z řad Romů, kteří v torzech vilových čtvrtí vystřídali původní nájemníky. Zdevastované prostředí jim nevadí. Příslušníky rodu Larischů, kteří "vlastnili" Karvinou od poloviny 16. století do roku 1945, by dnešní panorama města vyděsilo. Není zde ani stopy po kdysi nejhonosnějších památkách regionu. Neorenesanční zámek na Solci, vybudovaný Larischi coby reprezentační sídlo rodu na sklonku 19. století, vydržel pouhých osmdesát let. V roce 1953 byl kvůli poddolování stržen. Stejně tak zmizel v kalových jezerech i osmdesátihektarový zámecký park se stovkami exotických rostlin a stromů, který neměl ve střední Evropě obdoby. I přes neutěšené poměry nehodlá pan Szczotka a hrstka jemu podobných svůj domov opustit. Mají k němu citová pouta. "Někteří z našich sousedů to vzdali a odstěhovali se do paneláků. Jenže se trápili a nakonec zemřeli steskem," uzavírá důchodce.
Historie Karviné 1268 - první zmínky o lokalitě Solca (právo vyvařovat sůl) 1302 - poprvé se objevuje název Carvina 1551 - významný rod Larischů kupuje Karvinou (ve městě působil až do roku 1945) 1776 - objeveno uhlí, nález nastolil nový směr regionu 1793 - začíná těžba, která trvá nepřetržitě až do současnosti 1880 - Karviná má pouze 2000 obyvatel, do roku 1921 se počet obyvatel zdesetinásobil 1923 - Karviná získává statut města, do druhé světové války existují samostatné obce Fryštát, Darkov, za války jsou obce integrovány do jednoho celku 1948 - komunistická garnitura zachovala integrovaný systém, do původní obce se začlenily další satelity 2005 - současný počet obyvatel města Karviná (včetně přidružených obcí) je přibližně 64 000. Na místě, kde byla Karviná původně založena, však stojí už jen pár zdevastovaných domů, ve kterých žije několik desítek obyvatel
