Voyagery letí k mimozemšťanům
Sonda Voyager 1, která Zemi opustila 5.9. 1977 a nyní se nachází ve vzdálenosti 13 až 18 miliard kilometrů od Slunce, už překonala hraniční pásmo naší soustavy.
Něco takového tu ještě nebylo. Předmět vyrobený lidskýma rukama nebyl dosud nikdy tak daleko ve vesmíru. Sonda Voyager 1 překonává už hraniční pásmo sluneční soustavy a letí vstříc mimozemšťanům. Zemi opustila 5. září 1977 a v současnosti se nachází v prostoru vzdáleném 13,5 miliardy kilometrů od Slunce. Voyager 2 vyletěl o 16 dní později a je od žhavého disku asi 11 miliard kilometrů daleko. Pro srovnání - Země to má ke Slunci "jen" 150 miliónů kilometrů. Vědci navíc počítali s tím, že sondy vydrží pouhých pět let, ty ale "žijí" o 21 let déle! Navíc stále fungují. Sonda Voyager 1 už míří do mezihvězdného prostoru. Podle vědců se například snaží rozlišit nabité částice ze Slunce a z mezihvězdného prostoru, zaznamenává, jak se současné bouřlivé "počasí" na Slunci projevuje v tak vzdáleném místě kosmu. Sondy ale poslaly už na Zem i množství jiných záznamů a měření. "Mají za sebou průzkum Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu," upozornil ředitel Hvězdárny a planetária v Praze Marcel Grün. Obrázky z mezihvězdného prostoru už ale sondy pozemšťanům nepošlou. Poslední snímek pořídil Voyager 1 v 90. letech a byl to pohled na planety, takový jejich "rodinný snímek". Signály ze sond se k nám vesmírem budou nést ještě asi 15 až 17 let. Pak sondy, už němé, poletí dál vesmírem. Setkají se s mimozemskou civilizací? Vědci krčí rameny. Voyagery s sebou pro všechny případy nesou poselství: pozlacenou osmnáticentimetrovou destičku se záznamem zvuků a obrazů ze Země v době, kdy vyletěly, pozdrav v 55 řečech, hudbu Mozarta nebo bluesmana Blid Willieho Johnsona. Sondy přežily svou smrt Voyagery se měly odmlčet už přibližně v roce 1982. Přesto dál vysílají! Co je žene vesmírem? Jak to, že přístroje stále pracují? "Sondy letí vlastní setrvačností, energii pro činnost přístrojů zajišťují radioizotopické generátory," vysvětlil Marcel Grün. Znamená to, že z rozpadajících se izotopů se uvolňuje tepelná energie a ta je zpracována na energii potřebnou pro chod zařízení. Sondy měly původně zkoumat planety sluneční soustavy, teprve později vědci misi přizpůsobili i k výzkumu hraničního pásma sluneční soustavy a mezihvězdného prostoru.
