Čtvrtek 28. března 2024
Svátek slaví Soňa, zítra je Velký pátek / Taťána
Oblačno, déšť 14°C

Zrození Karadžićova mýtu na pozadí rozpadu Jugoslávie

Autor: INT, jos - 
22. července 2008
11:59

Občanská válka v Jugoslávii byl válečný konflikt, který začal jako nepokoje mezi jednotlivými státy SFRJ a skončil rozpadem země na dnešní nezávislé státy. Blesk připravil stručný přehled hlavních událostí.

1. Konflikt mezi Slovinci a Srby - válka trvala 10 dnů

Nejprve začaly ozbrojené střety mezi Slovinci a Srby kontrolovanou Jugoslávskou lidovou armádou. Trvaly jen deset dnů v roce 1991 jsou názývány Slovinská válka za nezávislost.

2. Srbsko a Chorvatsko se dělí o Bosnu a Hercegovinu

V březnu roku 1991 se v bývalé Titově lovecké chatě v Karadjordjevu ve Vojvodině sešli Slobodan Milošević a Franjo Tudjman, a dohodli se na rozdělení Bosny a Hercegoviny mezi Srbsko a Chorvatsko. Zmařil ji však odpor bosenských Muslimů i pozdější roztržka mezi Srby a Chorvaty.

3. Chorvatská válka za nezávislost - první etnické čistky

V letech 1991 – 1995 probíhala tzv. Chorvatská válka za nezávislost. Když sněm svazové Socialistické republiky Chorvatsko v červnu 1991 vyhlásil nezávislost na Jugoslávii a prohlásil Chorvatsko jako "stát Chorvatů", zareagovali na to Srbové žijící na území bývalé Vojenské hranice přáním setrvat v rámci Jugoslávie a proklamací nezávislé republiky Srbská krajina.

Chorvatské území obývané převážně etnickými Srby mělo rozlohu přes 17000 km2 a chorvatské vedení nechtělo dopustit vznik nově vyhlášené republiky Srbská krajina.

Po selhání OSN proběhla v srpnu 1995 rozhodující chorvatská ofenzíva "Oluja" (Bouře) a došlo k etnické čistce srbského obyvatelstva obývajícího toto území déle než tři století.

V rukou Srbů se udržela po roce 1995 jen provincie Východní Slavonie, která byla pod správou OSN až do roku 1998. Vyhnání zhruba 200 tisíc Srbů se neobešlo bez jejich masového vraždění chorvatskými jednotkami.

4. Válka v Bosně a Hercegovině - pod taktovkou Karadžiće

Současně probíhala válka v Bosně a Hercegovině (1992 – 1995). Právě tato byla nejzuřivější a nejničivější. A to především díky tomu, že zde bylo obyvatelstvo národnostně velmi promíchané.

Po úvodní fázi konfliktu se spojili bosenští Chorvati a muslimové (Bosňáci) do federace, v jejímž čele stanul Alija Izetbegović, zatímco srbským obyvatelstvem zde byla vyhlášena Republika srbská. Jejím prezidentem se stal Radovan Karadžić. (O dopadení Karadžiće čtěte zde.)

Klíčovým střetem se stala bitva o město Brčko - zde se Srbům podařilo prolomit protivníkovy linie. Během těchto střetů došlo na obou stranách k masovým vraždám, z nichž největší spáchali Srbové na muslimských vojácích, zajatých v enklávě Srebrenica, když předtím Bosňáci podporováni bojovníky z al-Káidy prováděli masakry srbského obyvatelstva v jejím okolí. Oficiální čísla Srebrenického masakru hovoří o 7000 muslimských obětí.

Součástí občanské války se staly i boje mezi Chorvaty a Bosňáky, jejichž tichým mementem byl zničený most v Mostaru.

5. Válka v Kosovu - spor se přenesl až do 21. století

Posledním dějstvím konfliktu byla válka v Kosovu (od roku 1999) - konflikt mezi Srby a Albánci. Celý spor o Kosovo vyvrcholil 17. 2. 2008 vyhlášením nového státu na mapě Evropy. (Více o vyhlášení samostatného Kosova čtěte zde.)

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině