Irák opustili poslední američtí vojáci!
Irák v neděli opustili poslední američtí vojáci. Americká armáda se tak ze země stáhla po téměř devíti letech od invaze, která sesadila prezidenta Saddáma Husajna. Konvoj 100 obrněných aut s 500 vojáky projel hranicí do Kuvajtu v 5:30 SEČ.
Pro USA tak končí konflikt, v němž přišly o skoro 4500 lidí a za nějž zaplatily 800 miliard dolarů (15,5 bilionu Kč). Na irácké straně padlo přes 100 000 osob. Formálně svou bojovou misi v Iráku USA ukončily již ve čtvrtek. Ceremonii v Bagdádu, při níž byla složena vlajka amerického velitelství v Iráku, byl přítomen ministr obrany Leon Panetta.
Prezident Barack Obama v sobotním rozhlasovém prohlášení jednotky vracející se z Iráku vysoce ocenil. Již ve středu vyjádřil přesvědčení, že Američané mohou Irák opustit se vztyčenou hlavou, protože za sebou zanechávají stabilní a spolehlivou zemi.
Jako poslední Američané vyklidili základnu, již Iráčané pojmenovali imám Alí, Američané jí říkali kamp Adder. Kamp, který leží u města Násiríja, převzal irácký generál Sattáar Džabbár Ghizí.
Mezi vojáky převládalo nadšení z návratu k rodinám. Seržant Duane Austin byl v Iráku nasazen třikrát a nadšením se netajil. "Doma mne čeká žena a dvě děti. Je výborné, že to opravdu skončilo," řekl agentuře AFP. Mnoho z jeho kolegů na hranici z úlevy tleskalo, řidiči troubili, někteří si poslední konvoj fotografovali, podél silnice se loučili mávající iráčtí vojáci. Z odchodu vojáků mají radost většinou také Iráčané, protože považují Američany za příčinu špatné ekonomické situace, jež v zemi panuje osm let po Saddámově pádu.
Vítězství na obou stranách?
V některých autech ale při přejezdu hranice panoval klid. "Myslím na Iráčany, účet vždycky zaplatí nevinní," řekl v jednom z nich praporčík John Jewell.
USA válku zahájily pod záminkou, že irácký režim shromažďuje zbraně hromadného ničení, což se ale neprokázalo. Přes ohromné náklady a také lidské ztráty se USA snaží vytvořit dojem vítězství na své straně i na straně Iráčanů, osvobozených od diktátora.
Nikdo ale nedokáže s jistotu říci, že se Irák v budoucnu vyvaruje nového násilí, jak tomu bylo v letech 2006 a 2007. A jisté ani není, zda jeho stotisícová armáda a policie bude schopná občany spolehlivě bránit. Otázkou je i to, do jaké míry si iráčtí politici jsou schopni udržet nezávislost v době, kdy stále větší vliv v Iráku získává sousední Írán.
USA za sebou nechala poničenou zemi
Mnoho Iráčanů hledících na záda odcházejících vojáků si dle agentury AP uvědomuje, že Američané za sebou nechali poničenou zem, tisíce vdov a sirotků, rozdělený národ neschopný obnovit zničenou infrastrukturu.
AP také připomíná, že byl-li začátek invaze 20.března 2003 halasný, provázený leteckými údery na předpokládanou Saddámovu skrýš a následovaný příjezdem velkých konvojů z Kuvajtu, doprovázených četnými novináři, je odchod vojska nenápadný a tichý.
V době největšího nasazení bylo v Iráku 170.000 Američanů. Podle bezpečnostní smlouvy měli všichni vojáci odejít do konce letošního roku. USA byly původně ochotny v Iráku ponechat několik tisíc vojáků jako instruktory, ale protože se nedohodly s Bagdádem na právním statusu vojáků, odcházejí všichni. K ostraze početného personálu amerického velvyslanectví je vyčleněno asi 200 vojáků.