9°C
Agent CIA promluvil o chybách Američanů při dopadení Saddáma Husajna. Do detailu
S dopadením iráckého prezidenta a diktátora Saddáma Husajna to bylo možná jinak, než se USA snažily dosud světu namluvit. Zatímco bývalý šéf Spojených států George W. Bush tvrdil do kamer, že se Saddám skrýval ve sklepě nedaleko svého rodiště v Tikrítu, nakonec to byl prý jiný vousatý muž. Tvrdí to aspoň agent CIA John Nixon, který o svém setkání s diktátorem promluvil pro britský deník Daily Mail. Má za to, že Husajn udělal mnoho chyb, ale v mnoha věcech měl také pravdu. Amerika prý pochybila a chtěla Irák jen zničit.
John Nixon, který pracoval pro CIA jako analytik, hledal v Iráku Husajnovy komplice, kteří by ho k němu zavedli nebo alespoň k jeho stoupencům. Netrvalo dlouho a vojáci našli malý úkryt poblíž vesnice Tikrít, rodného místa Husajna. V krytu objevili staršího vousatého muže. A domnívali se, že jde o Saddáma Husajna.
CIA si však chtěla být jistá, že se jedná o Husajna - a ne nějakého dvojníka. „Proto jsem sepsal speciální dotazník plný otázek, které by měl vědět jenom diktátor,“ řekl agent. Ještě ten den však členové tajné rozvědky odletěli do Bagdádu, kde prý nakonec našli opravdového Saddáma Husajna. „CIA se mě ptala, jak bych Husajna identifikoval. Měl na pravé ruce a zápěstí kmenové tetování, jizvu po kulce na levé noze a jeho spodní ret měl tendenci padat k jedné straně,“ popsal Nixon Husajna tak, jak ho kdysi viděl na jednom videozáznamu.
„Když jsem později stanul před skutečným Saddámem, pomalu jsem se nezmohl ani na slovo,“ zmínil agent s tím, že nejdřív padaly otázky na syny a rodinu. „Očekávali jsme agresivní odpověď, Husajn však mluvil klidně,“ dodal.
Poznávací znamení: Tetování a jizva
Husajna usvědčilo nejen tetování na ruce, ale i jizva na lýtku, kterou později sám ukázal. Agenti sice Husajna chytili, ale teď se chtěli dostat k pravdě o jeho režimu a zbraních hromadného ničení, které byly záminkou invaze. Jeho odpověď však byla jen výsměchem.
„Když už jste našli zrádce, který vám řekl, kde jsem, můžete najít i zrádce, který vám prozradí, kde jsou ukryté zbraně hromadného ničení. Vy jste prostě banda idiotů, kteří nechápou poměry Íránu, a zajímali jste se jen o jeho zničení,“ řekl Husajn.
„Naše země nikdy nebyla sdílná terorismu ani jsme neměli ničivé zbraně a nechtěli jsme být nebezpeční pro naše sousedy. Jenže přišel George Bush, který označil Irák za nepřítele, protože jsme údajně chtěli napadnout jeho dědu a použít proti němu ničivé zbraně,“ dodal diktátor.
„Jeho odpověď jsme ignorovali. Ptali jsme se dále, zdali zbraně sloužily jako prevence před útoky ze stran USA v Saudské Arábii. Jeho odpověď nás zaskočila,“ řekl agent. Husajn podle něj odpověděl: „Nikdy jsme neplánovali použití chemických zbraní hromadného ničení. Existuje na světě někdo, kdo by měl mít právo jich využít a použít proti nám“?
Tohle ale CIA slyšet nechtěla. Co tedy udělala Amerika špatně? Podle Husajna šlo o to, že americké síly nikdy nenaslouchaly Iráku. „Na druhou stranu jsem možná mohl být více „průhledný“ ohledně věcí, které měl Irák v plánu,“ dodal irácký prezident.
Husajn jako ochránce?
Debata dále směřovala k íránsko-írácké válce a kurdskému městu Halabdža, kde použil chemické zbraně. „Nebojím se tebe a ani tvého prezidenta. Udělal jsem, co jsem musel udělat, abych ochránil svou zemi,“ rozčílil se diktátor.
Tajná služba tedy ukončila výslech Saddáma Husajna a agent byl pochválený za velký pokrok v řešení tohoto případu. Husajn měl ale prý v něčem pravdu. Halabdža ho popudila ne proto, že tu jeho armáda využila chemických zbraní, ale proto, že to bylo propagandistické pole Íránu.
Saddámova krutost podle psychiatrů a psychologů pramení v jeho dětství. Vlastní otec ho prý mlátil. Později tuto informaci Sadám ale sám popřel a prohlásil svého otce za nejmilovanějšího pod sluncem. Také prý nebyla pravda, že trpěl bolestí zad, vzdal se červeného masa a doutníků. Kouřil údajně čtyři cigarety denně, červené maso miloval a byl překvapivě fit. CIA popisovala Sadáma Husajna jako notorického lháře.
Později, v roce 2007, Nixon přednášel prezidentovi Bushovi o Saddámu Husajnovi v Oválné pracovně. „Když jsem o něm začal mluvit jako o umírněném a vcelku normálním vůdci, prezident velmi znejistěl. Proto jsem ho popsal jako sarkastického, arogantního a sadistického, kdy se Bush uklidnil,“ vzpomíná agent CIA. „Ještě několikrát jsem byl pozván do Bílého domu na téma Husajn, proto mě docela překvapila kniha prezidenta Bushe – Vzpomínky, z roku 2010, kde prezident píše, že nebude kritizovat chybné manévry CIA v Iráku.“
„Saddám Husajn byl nemilosrdný diktátor a jeho rukou došlo k řadě krveprolití. Avšak se mi zdá jako beránek v porovnání s Amerikou, která nasazuje odvážné muže i ženy v uniformách, kteří plýtvají svým vlastním úsilím v boji proti islámskému státu, který se stále rozrůstá,“ nakonec dodal Nixon.
Témata:
Související
Nepřipadá mi normální, že amíci napadnou cizí zemi, a demokraticky jim zabijí prezidenta.
To samé platí i pro Libyi a prezidenty dalších států, napři. v Jižní Americe.