Exkluzivní rozhovor z Londýna: Rabující to brali jako mejdan
Londýn a další anglická města se staly minulý týden místem rabování a násili. O víkendu ještě policie vyšetřovala hříšníky a vláda řešila, zda zablokovat sociální sítě, aby se gangy mladistvých nemohly domlouvat na dalších akcích. Policie v Manchestru naopak využila Twitteru, aby na něm zveřejnila jména usvědčedných agresorů. Blesk se zeptal české spisovatelky Ivy Pekárkové, žijící v Londýně, jak násilnosti vnímala.
Jestli se nemýlím, bydlíte ve čtvrti, kde je hodně přistěhovalců. Jaká je tam nálada?
„Teď už docela dobrá. Lidi jsou přesvědčeni, že tahle hrůza skončila. Rabovalo se »jen« čtyři dny, tedy spíš noci, tři z toho intenzivně. Ostatně – tihle pitomečci si při výtržnostech užívali jako na mejdanu – a jak dlouho vás asi může bavit takový mejdan? Evidentně jim stačí vybrakovat pár obchodů, ohřát se u plamenů z hořících domů – a pak se přesunou dál na nová loviště, kde dosud v obchodech najdete značkové tepláky či mobily.“
Taky se kolem vás rabovalo?
„Bydlíme teď asi půldruhé míle od Croydonu, kde se stala spousta hrozných věcí. Mimo jiné tam postřelili muže, který pak v nemocnici zemřel. Zdá se ale, že ten muž patřil k jednomu z gangů, které si tam mezi sebou vyřizovaly účty k malé radosti lidí, kteří v té oblasti bydlí nebo vlastní krámky.
V úterý v podvečer kolem mého okna procházely hlučné skupiny mladíků, evidentně připravených k akci. Ale rozbili tu jen dvě výkladní skříně, vyviklali sloupy s dopravním značením a obtěžovali motoristy, kteří zastavili na červené.“
Jakou prestiž má londýnská policie?
„Má vysokou prestiž. Pěstovala si ji přes sto padesát let a dodnes si běžní občané policie velmi, velmi považují. Policisté jsou zdvořilí, korektní, důvěryhodní, své práci rozumějí. Navíc jsou hrdí na to, že nenosí zbraň – bojují dobrým slovem, přinejhorším pěstmi. Ano: I dnes je devadesát procent policistů neozbrojených, zbraně mají jen speciální jednotky.“
Co říká hlas lidu, tedy Londýňané?
„Hlas lidu, aspoň ten, co jsem slyšela já, říká – křičí! – že Londýňané nesmějí připustit, aby se události posledních pár dnů negativně zapsaly do soužití ras. Lidé všech barev se scházejí u míst přehrazených policejní páskou, baví se se známými i neznámými a všichni tvrdí jedno: Tohle nejsou rasové nepokoje! Ty, které otřásaly Londýnem mezi lety 1981 a 1995 měly s rasou mnoho společného. Tohle je jen řádění blbečků bez svědomí a zodpovědnosti.“
V čem myslíte, že udělaly anglické úřady chybu? Prý jsou slušné školy pro tyhle mladíky nedostupné…
„Ano. Ohánějí se tím, že jsou pro ně slušné školy nedostupné, právě tak jako tím, že jsou pro ně nedostupné vymoženosti módy nebo elektroniky, které si jiní můžou dovolit. Logika je to poněkud vratká: Ovšemže jsou slušné školy nedostupné pro žáky, kteří se odmítají učit, ovšemže jsou drahé věci nedostupné pro lidi, kteří odmítají pracovat.“
Toto dělá "zlatá mládež" z nudy. Prostě se přidají k tomu, co se kolem nich děje a zpestří jim to nudný život, ve kterém sice mají všechno, ale to všechno je nenaplňuje, jelikož toho nedosáhli vlastním úsilím.