Manželka kanibala (†42): Nastrčila to na něj policie!

„Poznala jsem na něm, když byl nervózní, když ho něco trápilo. Byli jsme spolu přes deset let. Většinu času jsme trávili společně, naše děti na něj byly velmi fixované, už teď nám hrozně chybí,“ dodala zhroucená žena. Tvrdí, že její muž neuměl žádný cizí jazyk, proto se ani nemohl se Švýcarem, kterého údajně plánoval zavraždit a sníst, domlouvat. Podle Evy Čurkové jejího manžela zabili a nedali mu šanci vysvětlit pravdu.

Policie v úterý na tiskové konferenci představila další důkazy, které spojuje se jménem vašeho manžela. Tvrdí, že hrob s těly našla na základě souřadnic z jeho počítače. Co si o tom myslíte?

„Víte, oni ten počítač vzali v úterý při domovní prohlídce. V ten den přišli za mnou do práce policisté a řekli mi, že manžel postřelil policistu. Neřekli, jak došlo k přestřelce, neřekli mi, že je vážně zraněný. Když jsem se zeptala, co je s manželem, odpověděli, že nevědí. Potom přišel další policista, řekl mi – půjdete s námi… Odvezli mě do Obišoviec na obhlídku manželova auta. Trvalo to velmi dlouho. Mezitím mi postupně jeden z policistů sděloval, že když manžel zranil policistu, tak byl zraněn i on. Neřekli, kolik má zásahů. Chtěla jsem vědět, co se stalo, jak došlo ke střelbě. Odpověděli, že se to brzy dozvím… Ptali se, zda mám zabezpečené děti, jestli je o ně postaráno… Pustili mě až po několika hodinách. Šla jsem k rodičům a o půl desáté nám zavolali, že jdou provést domovní prohlídku v našem domě v Sokoli.

Těžko se mi o tom mluví, mám strach o sebe i svoji rodinu. Celý ten příběh i starost o moje děti ve mně vzbuzuje dojem, jestli ty věci, které našli v domě, nebyly nastrčené. Byly na takových místech, kam běžně chodím. Manžela jsem znala, byl nesmírně opatrný i v tom, jak uschovával zbraně. Nevím, to všechno ve mně vzbuzuje nedůvěru k policii. Koření (údajná souvislost s Matejovým kanibalismem) našli dole v dílničce, já jsem tam nedávno byla, manžel mi to všechno ukazoval, i nože. Nevidím rozumný důvod, proč by tam někdo schovával koření, když ho mohl dát do kuchyně, kde bych nepoznala, kdyby nějaké chybělo… Chtěla jsem zařídit pohřeb, ale zjistila jsem, že potřebujeme jeho (manželovy) doklady, které jsou ale dodnes na policii… V pondělí odpoledne jsem šla na policii, kde jsem žádala o jeho doklady a osobní věci, odmítli mi je vydat. Nedali mi ani jeho peněženku, klíče od domu… Řekla jsem jim, že se necítím bezpečně, když má klíče od domu někdo jiný.“

Co si myslíte o důkazech policie, hrobě v lese, oltáříku a nalezených tělech?
„Nevěřím tomu. Víte, oni ho zastřelili. Já si ani nedokážu představit, že pět odstřelovačů nedokáže zneškodnit člověka tak, aby ho nezabili… Oni nám ho zastřelili a nedovolili mu říct nám pravdu. Zemřel korunní svědek, možná aby na povrch nevyplavala jiná pravda. Můj manžel si často stěžoval, bojoval za svá práva, vím, že žaloval i premiérku, ale já o tom nemám žádný důkaz.“

Šokovaly vás informace policie na tiskové konferenci?
„Všechno mi z domu odnesli, včetně počítačů. Doma jsem odříznutá od světa, nemůžu se dívat na zprávy… Mladší dcera má devět let a nehne se ode mě. Až včera v práci jsem se na to dívala a myslím si, že když policie viděla, jak se veřejné mínění obrací, vyšla s úžasnou bombou, aby si lidi obrátila na svoji stranu. Chtěli ukázat, že mají v Sokoli světový unikát, kanibala, několikanásobného vraha, nemocného člověka, který se dokázal tak úžasně přetvařovat, že se celý život choval jako perfektní otec. Kolegyně mi ještě předtím často říkala, jak mi závidí naši úžasnou rodinu, že aspoň někdo se má dobře.“

Odkud má policie e-mailovou komunikaci manžela s jeho údajnou obětí?

„Nevím. Tvrdí, že je to e-mailová komunikace mého manžela, ale pokud věděli, že on takto komunikoval, proč ho nepřišli zatknout domů, ale šli ho zastřelit? Já tomu nerozumím, je tam strašně moc otazníků, kterým nerozumím. Zvažujeme právní kroky, ale vždy je tu obava, abychom neohrozili další rodinu. Nelíbí se mi, jak policie podsouvá médiím informace a hned se zveřejňují jména. Nedodržuje se tu presumpce neviny, jde o pošlapání lidských práv. Na pohřbu jsem chtěla přítomným vysvětlit, že chtěl stále bojovat proti tomu, co je zlé. Nechtěl být ovce. A já zase nechci, aby moje děti měly problémy, aby se něco někomu ještě náhodou stalo.“

Proč šel váš manžel na to rozcestí v Kysaku?
„Netuším. Oni ho zastřelili a nedali mu šanci, aby nám řekl, proč tam šel… Strašně jsem chtěla, aby přežil. Chtěla jsem vědět, proč tam byl. Bohužel, už se to nikdy nedozvím. Fakt je, že ho zastřelili.“

Policie zveřejnila obsah batohu, který měl váš manžel v osudné chvíli u sebe.

„Nikdy v životě jsem ten batoh neviděla. Doma měl ruksak, který běžně používal, když chodil na střelnici. Zveřejnili obsah batohu, ale podle mě se dá všechno nastrčit.“

Co si myslíte o tom, že identita Švýcara nebyla zveřejněná?
„Je tam strašně moc nejasností. Netuším, proč z něho udělali experta na počítače. Netvrdím, vyznal se, ale nebyl expert. Dokonce neznal ani cizí jazyky. Nedokážu si představit, jak komunikoval v angličtině přes e-mail a pak na místě s agentem. Vždyť nedokázal pomoct ani dceři s domácím úkolem z angličtiny na prvním stupni základní školy. Nikdy nenavštěvoval žádný kurz angličtiny. Ovládal jen technickou angličtinu.“

Měl doma počítače zaheslované?

„Ne, jenom děti měly v jeho počítači vytvořený účet, protože mu ho zavirovaly. Všichni jsme měli do jeho počítače přístup. Nedokážu si představit, že by měl něco zaheslované a roky přede mnou tajil nějaké věci. Určitě bych na to přišla. Celá rodina si myslí, že je můj manžel obětí.“ (Jak dodal její otec, celou tuto věc považuje za politickou vraždu.)

Plánujete, že se po této události odstěhujete ze Sokoli?
„Určitě ne. Nebyla jsem tam jen několik dní. Ten dům stavěl manžel pro nás, my jsme tam žili, vychovali děti, plánovali jsme si budoucnost. Zůstanu tam.“

Vyhledala jste pomoc psychologa?
„Ne. Pomáhá mi rodina, držíme spolu. Policisté mě od domovní prohlídky vůbec nekontaktovali. Informace mám jen z médií. Je hrozné žít v takové nejistotě.“

Znal manžel lesy v okolí Kysaku?

„Nevím, jak dobře, miloval přírodu, ale na procházky chodil zřídka, většinou v zimě. Nevěřím, že si naplánoval takovou akci těsně před mými narozeninami, měla jsem je v neděli. To by mi neudělal. Ten člověk neměl proti policistům šanci, proč ho nenechali žít? Báli se, že by se bránil? Stále nevíme, jak to bylo při té střelbě. Ať zveřejní záznam zásahu, aby si každý udělal obraz, jak to probíhalo…“