Cestovatelka Kačenka: V pěti letech už viděla celý svět!
Kačence Kubíčkové je teprve pět let, ale viděla toho už mnohem víc než většina dospělých. S rodinou totiž celý život cestuje plachetnicí kolem světa a byla snad už na všech místech planety. Narozeniny většinou slaví v exotických oblastech, kde jsou běloši velkou atrakcí. O životě malé holčičky by se zkrátka už teď dala napsat pořádně tlustá kniha. Blesk se spojil se Standou a Jitkou, rodiči Kačenky, a přináší v kostce příběh malé cestovatelky
Standa a Jitka Kubíčkovi cestují kolem světa plachetnicí s názvem Fera už od roku 2004. Před pěti lety se jim přitom narodila dcera Kačenka. Kdo teď ale čeká větu o tom, jakým kuriózním způsobem přišla holčička během plavby na svět, bude zklamaný. Narodila se totiž v normální české porodnici, kam si Jitka tehdy »odskočila« z Karibiku, kde zrovna se Standou kotvili. Už po čtyřech měsících se ale celá rodina s jedním členem navíc vrátila zpět na loď a pokračovala v cestách dál. „A už v den svých prvních narozenin se Kačenka proháněla mezi černochy na Trinidadu,“ říká tatínek holčičky Standa. „Na lodi trávíme i každé Vánoce. Na stojánku u stromečku si každoročně zapisujeme, kde jsme je strávili,“ pokračuje.
Narozeniny s Papuánci
Vůbec nejexotičtější narozeniny Kačenka zažila ve třech letech, tedy v roce 2009. Tehdy se svou rodinou připlula na jeden exotický ostrov plný domorodců v souostroví Louisiady v Papui-Nové Guinei. „Od domorodců pak dostala k narozeninám ovoce. Oni tam ani nic jiného nemají. Domorodé děti od nás na oplátku dostaly lízátka, ale neuměly je lízat, nevěděly co s nimi,“ vzpomíná Kubíček. Při pohledu na okolní fotografie se nelze holčičce divit, že její nejčastější větou při plavbách je: „Páni, tady je to jako v pohádce!“ Kde ale bere česká rodina námořníků peníze na cesty? Je to jednoduché. Loď je pro ni zároveň i zdrojem obživy. Na palubě je totiž dost místa i pro návštěvníky, kteří jsou ochotní zaplatit za jedinečnou dovolenou.
Vanuatská školka
Ne vždy je ale návštěva nového a krásného místa příjemná. Špatnou zkušenost má celá rodina Kačenky například z jednoho ostrova v Indonésii, kam údajně nikdy předtím nevkročil žádný běloch. „Zavládlo tam doslova davové šílenství asi tří set domorodců. Všichni si na nás chtěli sahat a Kačenku tahali za vlásky a štípali, až z toho měla modřiny,“ líčí otec rodiny plující už sedmým rokem kolem světa. I po této špatné zkušenosti s domorodci ale holčička netrpí vůbec žádnými předsudky k lidem s jinou kulturou či barvou pleti. Naopak si většinou mezi malými exotickými domorodci najde i kamarády. Jednou dokonce navštěvovala i chudou domorodou školku plnou malých černoušků ve Vanuatské republice a bez problémů se s nimi dorozumívala. „Podle našich zkušeností dětem nevadí, jakou řečí na sebe mluví, vždycky si k sobě cestu najdou,“ říkají rodiče dívky.
V učení není pozadu
Kačence je ale nyní už pět let. Nabízí se tedy otázka, jak ji její rodiče vychovali? Nemá třeba méně znalostí než její vrstevníci? Kdepak. Během dlouhých plaveb je na výuku dost času, a tak dívenka umí mnohem víc než jiné pětileté děti. A také už umí plavat. Ani s příliš velkou nudou na lodi nemusí Kačenka bojovat. Má tam pohádky na DVD, hračky, stavebnice a celou řadu knížek. „Nejoblíbenější hračkou je plyšák Bohoušek Cestovatel. Toho si bere absolutně všude, naposledy jsme ho nesli i na trek do džungle, když jsme se vydali hledat největší květ na světě, Rafflesii,“ říká Kubíček.
Vážná nemoc rodinu nepotkala
Nemocem se rodina Kubíčků zatím úspěšně vyhýbá. Kačenka během plaveb chytne vždy maximálně rýmu, když přechází z klimatizovaných místností do tropických veder. „Nejzávažnější onemocnění měla z bazénu na Bali, jednalo se o infekci kůže. Na dalším indonéském ostrově jsme navštívili lékaře a dostali antibiotickou mast. Do dvou dnů bylo všechno dobré. Jinak v případě nouze máme na lodi samozřejmě velkou zásobu léků,“ dodává Kubíček. Česká rodina kotví v současné době u Thajska, kde malá Kačenka navštěvuje čas od času mezinárodní školku, chodí do starodávných buddhistických chrámů, jezdí na slonech, učí se potápět a každý den chodí spát s větou: „To byl zase krásný den, viď, maminko?“ Její život se dá zkrátka jen závidět.
Vestina ji zavidite a snazite se to maskovat nesmyslama co pisete..cele rodine zavidim a nestydim se to priznat