Turisté v Bombaji: Strach, bezmoc, zima...

Cizinci i obyvatelé Bombaje jsou v šoku a těžko hledají slova o tom, co se v noci ze středy na čtvrtek dělo.

Máte zprávy z místa? Nacházíte se v Indii vy nebo vaši známí? Pište na online@blesk.cz nebo telefonujte na +420724014586!

Lezli pod stoly a báli se promluvit

"Byli jsme na večeři, když jsme slyšeli výstřely, Vypukla střelba a ozvaly se výbuchy. Zůstali jsme na podlaze, spousta lidí si polehala pod stoly, pod nábytek a zaměstnanci hotelu nám říkali, abychom byli tiše," vypráví Cheryl Robinson, britská turistka, která spolu se dvěma přáteli zůstala uvězněná v hotelu Tádž Mahal. "Hoteloví zaměstnanci byli fantastičtí. Zamkli dveře a varovali nás, že máme sedět bez pohnutí."

Restauraci i hotelové pokoje podle jejích slov zaplavila voda poté, co v chaosu střelby a explozí popraskaly vodovodní trubky. "Leželi jsme na zemi ve vodě. Slyšeli jsme, jak pod námi běhají lidé. Bylo to děsivé," dodává.

O sedm hodin později se bosá, třesoucí se Robinsonová ocitla před hořícím, ale nadále majestátně vyhlížejícím hotelem s kamenným sloupovím, který rozbitými okny vydechoval černý kouř. Vojáci a hasiči jí pomohli stejně jako několika dalším slézt ven po žebříku a uniknout z ohněm zachvácené budovy. Hlouček plačících turistů ze Španělska, Itálie a Británie, všichni rovněž bosí, se před hotelem choulil k sobě a novináře lačné novinek zaháněl máváním rukama.

Zabíjeli mladí kluci...

Před bombajským Nádražím Čhatrapatího Šivádžího vypráví Nasím Inám, jak viděl cestující padat k zemi, když na stanici doběhl, aby chytil pozdní večerní vlak. Na stanici vpadli čtyři mladíci v černých tričkách a modrých džínách ozbrojení velkými puškami. "Začali bez míření střílet kolem sebe a pak utekli. Během několika vteřin lidi jednoduše popadali k zemi," říká Inám a není schopen uklidnit třesoucí se ruce. "Byli strašně mladí. Stál jsem za nimi. Byl jsem hned za nimi, kdyby se otočili, tak jsem to mohl být já."

Jen o několik kilometrů dál ozbrojenci podle svědků ukradli policejní dodávku a pak začali střílet do davu lidí, kteří se mezitím shromáždili v blízkosti dvou nemocnic u policejní stanice.

"Cítili jsme, jak se země chvěje a slyšeli jsme výbuchy," říká Maníš Tripasí stojící před policejním kordonem u jedné z nemocnic. "Slyšeli jsme, jak za námi rychle jede auto, byla to policejní dodávka, ale ti chlapi v ní po nás stříleli." Během několika vteřin kolem něj leželi postřelení lidé. "Muži křičeli, že přišli o prsty. Všude kolem byla krev," líčí Tripasí.

Tátu má v hotelu, cítí bezmoc

Naproti několikapatrovému hotelu Oberoi nervózně přechází po vylidněném chodníku vysokoškolák Prít Desaj. Otec jeho kamaráda byl uvnitř hotelu na obchodní schůzce, když v něm vypukla střelba. "Můj kamarád se zhroutil. Otec mu nezvedá mobilní telefon. Co budeme dělat?" ptá se. "Neznáte někoho v tom hotelu, kdo by nám mohl dát nějakou informaci, jakoukoli informaci?"