Po 70 letech manželství zemřeli spolu: Peníze na pohřeb nechali na stole!
Manželé Antonín a Jarmila (oba †88) z Kroměříže o víkendu spolu dobrovolně odešli z tohoto světa. Po dlouhých sedmdesáti letech společného žití. Senior nejdříve manželce údajně dvakrát probodl srdce a pak se oběsil na půdě domu. V dopise na rozloučenou muž jako důvod tohoto tragického činu mimo jiné označil zdravotní důvody.
Dvojice spolu strávila 70 let! Zamilovali se už při studiích na kroměřížském gymnáziu. Většinu života prožili v domku naproti autobusovému nádraží. „Já mám na ně jen samé pěkné vzpomínky,“ řekla sousedka Libuše Čápová (59). „Jejich velkým koníčkem byla zahrádka. Vyžívali se v ní oba dva. Pan inženýr tomu opravdu hověl. Měl to nastudované a kytky jim postupně vykvétaly od jara až do podzimu,“ pokračovala.
Záhony musely být jako když střihne. „Na dovolené, pokud vím, nejezdili. Byli raději doma. Nikdy jsem je ale neviděla popíjet venku na dvorku kafíčko nebo že bychom si dali po panáčku,“ konstatovala žena. Dvojici ale již zdraví nesloužilo a zahrada svoji krásu pozbyla. „Ještě před 14 dny jsme se domluvili, že jim zahradu pomůžeme uklidit. Bohužel už k tomu nedošlo,“ řekla smutně sousedka.
Manželé se rozhodli skoncovat se životem v neděli. Neopomenuli vůbec nic. Zaplatili inkaso, na stůl nachystali veškeré své doklady, peníze na pohřeb. Dokonce nechyběl ani návrh, jak by mělo vypadat jejich parte a komu ho zaslat. Pan Antonín, který dělal dříve výrobního náměstka TOS Hulín, měl rád básníka Jana Skácela. Údajně vybral verše právě od něho. Ženu, která již špatně viděla a chodila v černých brýlích, pak podle všeho muž s jejím souhlasem dvakrát bodnul do srdce. V bytě byl ještě jeden dopis. V něm bylo, kde najdou jeho tělo. Svůj život ukončil na půdě.
anelam, téma je to skutečně neveselé
Já osobně bych tam pracovat nemohla. Ta bezmoc, nemožnost pomoci, by mě zabíjela. Ale jak jsem pozorovala, veškerý personál na těchto odděleních si dokázal nějak proti té bezmoci vypěstovat imunitu. Zní to asi strašně, ale bez té imunity by se asi zbláznili, nebo by odešli za jinou prací. A někdo to dělat musí. Co se heparinových vrahů týká, myslím že nejde ani tak o lidi soucitné, jako zvrhlé. Alespoň jsem to tak vypozorovala ve zveřejněných případech. Prostě je bavilo hrát si na bohy a mnohdy usmrtili i lidi, co měli ještě reálnou naději a nebyli na tom až tak zle.
Jediným východiskem z téhle hrůzy je změna legislativy a povolení eutanázie.