Lékaři vykazovali i léky, které nikdo nebral
Dva lékaři na Hodonínsku jsou podezřelí z podvodů s falešnými recepty. Zajišťovali totiž externě na dohodu pro nemocnici Kyjov pohotovost ve Veselí nad Moravou. Léčiva ale vykazovali na recepty nemocnice. Vznikla tím škoda přes 700 000 korun.
Na případ upozornila Zdravotní pojišťovnu ministerstva vnitra jedna z pacientek. Při kontrole svého přehledu pojištění si všimla, že jsou na její jméno vykázány léky, které nikdy neužívala. Kyjovská nemocnice následně všechny pojišťovny požádala o podrobné prověření evidence ve vztahu k lékařům.
"Ukázalo se, že bez vědomí pacientů předepisovali na jejich jména a na recepty nemocnice drahé léky, především antibiotika," uvedl ředitel. Zda lékaři léčiva vyzvedávali z lékáren a dále s nimi obchodovali, nebo jestli byli do údajných podvodů zapojeni také lékárníci, to už je podle něj otázkou policejního vyšetřování.
Kriminalisté na případu pracují přibližně tři týdny. Vyšetřování bude poměrně náročné. Policie bude totiž muset předvolávat pacienty z oblasti Veselí nad Moravou a ověřovat u nich, zda byli na pohotovosti a jaké léky tehdy dostali.
Pochybnosti, zda nemocniční personál využívá léky hospodárně, zazněly nedávno na tiskové konferenci nemocnice od ředitelova náměstka Jindřicha Plevy.
Uvedl, že nemocnice v prvním kvartálu roku 2010 utratila za léky a zdravotnický materiál 17 milionů korun. Letos za stejnou část roku to bylo 21 milionů korun. "Čtyři miliony nárůst při stejných výkonech. Proč? Asi nejspíš nekázní lidí, nikdo to nehlídá, nenastavuje limity," řekl Pleva v květnu. V té době byl ve funkci asi tři týdny.
Nemocnici Kyjov vede od loňského listopadu nový ředitel Josef Pejchl. Letos v červnu ho krajská rada potvrdila jako řádného šéfa. Pejchl za dobu svého působení řešil už aféru alkoholu v ordinacích. Dvakrát se stalo, že do služby přišel podnapilý lékař. Pejchl proto zavedl kontroly alkoholu na pracovišti a chystá i preventivní program proti syndromu vyhoření.
Ono totiž ve velkém okrádat pojišťovny na fiktivě vykázané preskripci neni zase až tak jednoduché, jak se to mnohým, kteří do systému nevidí, může zdát. V případě privátního lékaře by došlo k výraznému zvýšení nákladů na léky v přepočtu na jedno rodné číslo. To pojišťovny bedlivě sledují a musí se to náležitě zdůvodnit, jinak následuje finanční sankce ze strany pojišťoven. Takže tudy cesta nevede. V případě lékaře zaměstnance náklady na léky zase sleduje příslušný primář a ředitel zdravotnického zařízení za jednotlivá oddělení. Vím o několika případech, kdy se lékaři zaměstnanci dostali do velkých problémů s vedením nemocnice za to, že předepsali (nikoliv fiktivně) drahá léčiva pro pacienty, k jejichž předepsání nedal primář předem svůj souhlas. Nemocnice po nich pak požadovala úhradu formou srážek z osobního ohodnocení, odměn a podobně. Tudy to tedy také nejde tak snadno. Takže se skutečně nejschůdnější zdá být cesta smluvního lékaře někde na pohotovosti (ovšem nejde to do nekonečna a ucho se jednoho dne utrhne, což se potvrdilo i v tomto případě). Ale je zde ještě nutná podmínka spoluúčasti nebo spíše spolupachatelství ze strany lékárníků, jinak to celé nedává žádný smysl. Ovšem můj příspěvek směřoval původně k poznámce pisatelky "liskabystrouska" a jejího přesvědčení, že její lékař (patrně praktik) takto ve velkém pojišťovny na fiktivní preskripci pravděpodobně neokrádá a já s ní souhlasím, protože něco takového lze celkem snadno ověřit a i z již výše uvedených důvodů by to nemělo dost dobře smysl.