5 klíčových momentů důležitých voleb v USA: Rozhodnou o budoucnosti Bidena i Trumpa!

Volí se celá dolní komora (Sněmovna reprezentantů) a třetina Senátu. Ve 39 státech a teritoriích si rovněž volí guvernéry, mnohde jsou na pořadu dne i další státní a místní volby, případně referenda.

Načasování voleb se v jednotlivých státech, ba okresech či městech liší. Vesnice Dixville Notch v New Hampshire si zakládá na tom, že je v každých volbách z celých USA první. Volební místnost otevírá hned, jak hodiny odbijí půlnoc, voliči už jsou připravení - posledně jich bylo pět. A jelikož tradici dodržují všichni, může s posledním občanem hlasování skončit, sčítání pak je stejně rychlé.

Většina států umožňuje hlasování v předtermínu a/nebo poštou, někde zhruba týden, jinde i měsíc a půl dopředu. Výjimečně to je dokonce jediná regulérní metoda.

Zpravidla se hlasuje do 19 či 20 hodin místního času; například Vermont na severovýchodě zavře volební místnosti 01:00 českého času, Unalaska na aljašských Aleutech o šest hodin později.

Pokud Demokraté ztratí nadvládu v Kongresu, může to mít docela brzy reálný dopad na životy Američanů. Dobrým příkladem je podle BBC otázka potratů. V červnu Nejvyšší soud zvrátil federální ústavní legislativu, která garantovala právo na potrat. Interrupce nezakázal, ale takovou pravomoc tím získaly jednotlivé státy.

Obě strany ohlásily, že po poločasových volbách přinesou k potratům nové zákony. Demokraté slibují právo dále garantovat. Naopak Republikáni avizovali federální zpřísnění - zákaz potratů po 15. týdnu těhotenství. Mimo států, které potraty rychle od léta zakázaly, je 15 týdnů skoro nejpřísnějším limitem, častější bývá hranice 22, ba 24 týdnů. 

Porušit zákon, nebo Hippokratovu přísahu? Zákaz potratů v USA lékaře děsí i mate

Změny mohou nastat i na úrovni států, přitvrdit mohou například Pensylvánie, Wisconsin a Michigan.

Nejde jen o potraty. „Pokud převládnou Republikáni, očekávejte priority jako imigrace, náboženská práva a potírání násilných zločinů. Pro Demokraty zůstanou důležité životní prostředí, zdravotní péče, volební právo a kontrola střelných zbraní,“ konstatuje BBC.

"Volte proti potratům!" Kampaň v michiganském Westlandu (5. 11. 2022). | Reuters

Většina v dolní komoře nehraje roli jen ve schvalování zákonů; ovládat ji znamená také pravomoc posílat vyšetřovací výbory do nejrůznějších záležitostí. Demokraté se takto doteď snaží rozkrýt události z 6. ledna, kdy končící prezident Donald Trump nechtěl předat moc Bidenovi a do sídla Kongresu vpadl násilný dav. Řeší se, nakolik to bylo spontánní a nakolik to Trump podněcoval či zda tomu mohl zabránit. Výsledek vyšetřování se očekává do konce roku.

Rok od vpádu do Kapitolu: Připomeňte si peklo s pěti mrtvými. Proč bude Trump mlčet?

Pokud získají většinu kongresmanů Republikáni, situace se změní; toto vyšetřování slibují zastavit a naopak se chtějí věnovat prezidentovu synovi Hunteru Bidenovi a jeho obchodním stykům s Číňany. Rovněž je prý bude zajímat přistěhovalecká politika současného Bílého domu, kontroverzní stažení amerických vojsk z Afghánistánu (Trumpem rozhodnuté, Bidenem dokončené) i původ koronaviru v Číně.

Většina v Senátu je zase pro prezidenta potřebná, aby mohl jmenovat například federální soudce a vedoucí pracovníky úřadů.

Poločasové volby se typicky považují za referendum o prezidentovi; vládnoucí strana často dostane výprask. Bidenovy preference jsou už přes rok bídné; v srpnu se zdálo, že se začnou zlepšovat, ovšem inflace a ekonomické obavy zase přispěly k pesimismu občanů. K 6. listopadu Bidena kladně hodnotilo 42,4 % Američanů, negativně 54,9 %, vyplývá z průměru průzkumů serveru Real Clear Politics. Naposledy kladné hlasy převažovaly loni v srpnu; nejhorší poměr to byl 21. července: 36,8 % pro, 57,5 proti.

The day the Taliban seized Kabul was the last time Biden's job approval was 50% in the Real Clear Politics average. pic.twitter.com/N8I1U7YVaA

— Kristen Soltis Anderson (@KSoltisAnderson) November 2, 2022

„Někteří prezidenti se z takových situací v podobné fázi mandátu otřepali a o dva roky později byli znovuzvoleni. Jiné voliči odmítli,“ konstatuje BBC. Biden zatím vypadá někde mezi.

Začátek jeho vlády se nesl ve znamení boje s pandemií a jejími hospodářskými dopady, daňové úlevy vytáhly miliony dětí z chudoby, o což Demokraté dlouho usilovali. S Republikány se dohodl na masivních investiích do infrastruktury - silnic, mostů, internetu či nabíjecích stanic pro elektromobily.

Po slibném začátku se však dynamika Bidenovy administrativy zasekla. V Senátu se zadrhly plány na sociální investice a klimatický balíček, Republikánská menšina dokázala brzdit iniciativy na spravedlivější přístup k volebnímu právu či důslednější kontrolu střelných zbraní. To se posunulo až s dalším školním masakrem - když v texaském Uvalde bývalý žák zastřelil 19 dětí a dva dospělé, prošel návrh zákona na přísnější kontrolu mladých zákazníků obchodů se zbraněmi.

„Bidenův progres byl rozhrkaný; ačkoliv nemá jeden velký úspěch jako třeba Obamacare, snese jeho přínos srovnání se všemi moderními prezidenty,“ hodnotí BBC. Pokud mu ale druhou polovinu vlády bude brzdit opozice jedné, ne-li obou komor, tolik už toho nezmůže. Úterní výsledky tak mohou předznamenat, zda bude vůbec usilovat o znovuzvolení, byť je k tomu prý zatím odhodlaný.

Prezident USA Biden na mítinku v Pensylvánii (6.11.2022) | Reuters

Táž otázka se řeší u Republikánů. Totiž půjde znovu do voleb Donald Trump? Na rozdíl od ostatních exprezidentů (včetně těch, kteří neobhájili) se z politiky tiše nestáhl. Přímo se ho poločasové volby netýkají, ale jde mu o hodně. V četných prominentních kláních má své „koně“ - například se mu podařilo prosadit kandidáty do senátních bojů v Georgii (exfotbalista Herschel Walker), Pensylvánii (televizní doktor Mehmet Oz) a Ohiu (populistický spisovatel JD Vance) oproti klasičtějším politikům, které by preferovali veteráni Republikánské strany.

„Jestli vyhrají, může to prokázat, že jsou jeho politické instinkty bystré - a jeho verze konzervativní politiky je žádaná,“ předvídá BBC. „Zato jestli Republikáni v Kongresu nezvítězí, a bude to kvůli nekonvenčním kandidátům pana Trumpa, měl by bývalý prezident nést odpovědnost.“

Trumpův "kůň" Mehmet Oz se rozhodl stát senátorem za Pensylvánii. | ČTK / AP / Jacqueline Larma

O nominaci do prezidentských voleb 2024 by se mohli ucházet Ron DeSantis a Greg Abott, kteří nyní obhajují své guvernérské posty na Floridě a v Texasu. Pokud se vyplní průzkumy (mají oba pohodlný náskok), mohou to výhledově využít jako odrazový můstek do stranických primárek před prezidentskou volbou.

Minulé prezidentské volby už dopředu sabotoval různými tvrzeními Donald Trump a celý jeho tábor, vyvrcholilo to útokem na Kongres 6. ledna 2021 s pěti mrtvými (plus pak postupně čtyři zasahující policisté spáchali sebevraždu). Trumpa tato národní tragédie nezastavila, nadále výsledky zpochybňoval a aktivně podporoval spolustraníky, kteří hlásali hesla o „ukradených volbách“.

Někteří z nich nyní kandidují do vysokých úřadů v několika státech, v nichž by pak mohli mít vliv na tamní volební procedury - například odmítat stvrdit těsnou demokratickou výhru nebo omezit alternativní volební metody (schránky, přenosné urny…), které častěji využívají demokratičtí voliči. „Roku 2020 se Republikáni v úřadech několika států nepodvolili tlaku pana Trumpa zvrátit některé výsledky. Pokud za dva roky budou volby podobně těsné, výsledek takových výzev může být docela odlišný,“ uzavírá BBC.

Jacob Anthony Chansley, útočník na Kapitol. | Reuters