8°C
Tálibán bojuje i s mrtvými nepřáteli: Bomby v hrobkách a ničení památek
Po brutálním, skoro dvacetiletém povstání a poměrně hladkých bojích po loňském stažení amerických sil hnutí Tálibán koncem srpna vypudilo prozápadní vládu a ovládlo Afghánistán. Válka však nekončí: Islamisté jsou obviňováni, že zabíjejí, mučí či unášejí představitele svržené vlády či jejích ozbrojených sil, a to ve stovkách případů. Ani mrtví nemají od Tálibánu pokoj, píše Rádio Azádí, afghánská pobočka Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda.
Různé zdroje hovoří o poškozování a ničení hrobů padlých velitelů afghánské armády či policie z minulých let, Tálibové údajně znesvěcovali i památníky osobností, které se islamistickému hnutí stavěly v 90. letech. Přitom tradice islámu takové znesvěcování zapovídají, nařizují respekt k mrtvým.
Například 26. prosince poškodily výbušniny hrob policejního velitele v jihovýchodní provincii Paktíka, který zahynul 17. května 2020. „Darjá Chán Taláš, úřadující policejní velitel distriktu Sarúbí, byl zasažen nepřátelskou minou při patrole. Bohužel byl Darjá Chán i dva jeho strážci zabiti, jejich vůz Humvee zničen,“ citoval tehdy server Rádia Azádí policejní mluvčího. K nastražení výbušniny se přihlásil Tálibán.
Fotky zdemolované velkorysé hrobky sdílel na Twitteru Zijár Chán Jád, bývalý novinář kábulských Tolo News. „Darjá Chán byl největší osobností boje proti Tálibánu v Paktíce, v bojích s Tálibánem padli i čtyři jeho bratři,“ dodal Jád.
V téže provincii působil Azízulláh Kárwán, plukovník speciálních jednotek policie. „Zaútočili na mě 38krát, včetně třinácti sebevražedných útoků za posledních šestnáct let,“ řekl před čtyřmi lety agentuře Pajhwok. Třináctkrát prý byl vážně raněn, v Kábulu ho vždy dali dohromady a zase se vrátil do služby. Pár měsíců poté už ale Tálibán uspěl, v červnu 2018 Kárwána zabila bomba.
Video jeho hrobky, kterak ji loni v říjnu zničila výbušnina, ukazuje na Twitteru novinář Tolo News Abdulhaq Omerí.
Dalším terčem vandalů byla hrobka generála Mohammada Daúda Daúda, přední postavy bojů s Tálibánem. Na podzim 2001 v čele Severní aliance dobyl Kundúz - poslední velkou baštu Tálibánu a al-Káidy – a zajal tisícovky Tálibů.
Coby náměstek ministra vnitra pak vedl kampaň proti pěstování opia v několika provinciích, sloužil jako guvernér provincie Tachár a od roku 2010 policejní velitel severního Afghánistánu. 28. května 2011 ho spolu se dvěma německými vojáky zabila bomba Tálibů.
O zničení jeho hrobky ve Farcháru informoval na Twitteru Bilál Sarvarí, novinář a politik; prý to potvrdila Daúdova rodina. Agentura Pajhwok toto tvrzení vyvracela. „Někteří příslušníci bezpečnostních sil Islámského emirátu (tak se Tálibán sám označuje – pozn. red.) si pořídili selfie s hrobkou v pozadí, někteří jedinci s vlastními úmysly pak tyto fotky publikovali na sociálních sítích se lživým tvrzením o zničení hrobky,“ řekl agentuře Ansarulláh Ansárí, představitel provinční správy Tálibánu. Že je netknutá, potvrdil agentuře i místní obyvatel Farcháru.
Naopak Tálibán potvrdil vandalizaci hrobky Daúdova někdejšího velitele, jedné z nejslavnějších figur Afghánistánu. Ahmad Šáh Masúd zvaný Lev z Pandžšíru, podle svého domovského regionu, v 80. letech bojoval proti Sovětskému svazu, v další dekádě pak proti Tálibánu. Podlehl atentátu 9. září 2001, dva dny před monstrózními útoky Al-Káidy na Spojené státy.
Jeho portréty pak visely na nejedné zdi nejen v Pandžšíru, jeho tvář shlížela na Afghánce z výloh obchodů, billboardů i památníků i v Kábulu. A jeho syn se koncem léta 2021 snažil Pandžšír držet jako poslední baštu odboje proti návratu Tálibánu.
Neuspěl, islamisté údolí také dobyli – a mauzoleum Lva z Pandžšíru poničili. Shodou okolností zrovna kolem 20. výročí jeho smrti, což vyvolalo poprask. Tálibán tehdy tvrdil, že bojovníci už mauzoleum po ovládnutí Pandžšíru našli vymlácené, a promptně hrobku opravil.
Svaté Tálibům nejsou ani prastaré památky, ba naopak: Buddhismus, který má v Afghánistánu také jistou tradici, samozřejmě dráždí radikální vyznavače islámu. Obří skalní sochy Buddhy v údolí Bámján z 6. až 7. století, figurující na Seznamu světového dědictví UNESCO, radikálové odpálili protitankovými a protiletadlovými zbraněmi v březnu 2001. A loni na podzim si ze zbytků soch udělali cvičné terče další střelci z Tálibánu, jak ukázalo video.
Přitom hnutí tvrdilo, že dalo rozkaz dál historické místo neničit, ba ho jednotka Tálibů měla střežit. „Pokud někdo spáchá takový protizákonný čin, bezpečnostní orgány Islámského emirátu je zastaví,“ prohlásil pro Svobodnou Evropu Ahmadulláh Wásiq z kulturní komise Tálibánu. „Budou předáni spravedlnosti.“
Podle novináře Sarvarího je ničení hrobů rostoucím trendem, přičítá ho hlavně mladším bojovníkům z islamistických řad. „Takové činy zahanbují lídry Tálibánu, kteří neustále ujišťovali, že se Tálibán změnil a je zodpovědnou vládou,“ cituje ho Svobodná Evropa.
„Tálibán popírá, že by se podílel na znesvěcování hrobů, také však nepotrestal viníky takových činů – které Afghánci vesměs odszují,“ tweetoval reportér Svobodné Evropy Abubakar Siddique.
Vládní mluvčí Zabihulláh Mudžáhid vyvrací, že by v ničení hrobů měli prsty Tálibové. Anás Hakkání, vlivný propagandista (a bratr ministra vnitra), však koncem roku vyzýval k udržení vášní na uzdě. „Zbavte se osobních odplat a závisti,“ varoval spolubojovníky, že vláda Tálibánu zkolabuje, bude-li spoléhat jen na hrubou sílu.
Naopak kolega z vedení Tálibánu Nazar Mohammad Mutmaín zřejmě ničení hrobů považuje za platnou taktiku: Téhož dne velebil, kterak Tálibové roku 1997 v Mazáre Šarífu vyhodili do povětří hrob Babraka Karmala, prosovětského prezidenta z let 1979-1986.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.