Expo v Dubaji: Svět patří raketám a robotům. USA oslavují Muska, Češi Čapka

Roboti a hi-tech stroje budou na velkolepém výstavišti na každém rohu. A jedním z tematických týdnů Expa 2020 bude vesmír, a to 17. až 23. října; a to pár dní před Mezinárodním astronautickým kongresem, který se koná v dubajském Světovém obchodním centru.

Četní roboti nebudou jen v roli exponátů, zákazníci je potkají hned u bran, neboť jim budou nabízet nejrůznější servis. „Nástup robotů pomůže lidstvu zbavit se nudných rutinních činností, což povede k lepšímu lidskému prožitku i zvýšené produkci v průmyslu,“ řekl pro Khaleej Times Victor Ali, zakladatel čínské firmy Terminus, která v Dubaji nasadila 152 takových elektronických asistentů.

Průvodci budou lidem poskytovat instrukce, a to multimediálně –hlasem odpovídají na mluvené dotazy, místo smajlíkovitého tváře umějí na „obličejovým“ dotykovém displeji ukázat mapu či video. Pokud někdo přece jen preferuje tradiční letáčky a papírové plánky, nabídne mu je robotický prodejce/hosteska – vlastně takový prodejní vozík s počítačem místo prodavače.

Stanice bez policistů

Hlídací roboti budou na výstavě patrolovat, potažmo kibicovat návštěvníky, kteří by porušovali pandemická pravidla o rozestupech. Jsou k tomu vybaveni kamerou a funkcí rozpoznávání obličejů a infrakamerou. Umí rozpoznávat hlasy a odpovídat na otázky. Rovněž v sobě mají SOS tlačítko, které může stisknout každý návštěvník v nouzi.

Podobně budou fungovat čtyři „chytré policejní stanice“. Ty se obejdou bez veškerých (ať už chytrých, nebo jiných) policistů. Nabízejí 45 „smart“ služeb v sedmi jazycích, například oznamování zločinů a dopravních nehod. „Zákazníci také mohou snadno žádat o různá povolení a certifikáty, aniž by museli navštěvovat tradiční policejní stanice,“ uvedl pro Khaleej Times generálmajor Alí Ahmed Abdulláh Ghaním.

Chytrá policejní stanice v Dubaji. | Policie Dubaj

A nakonec je to Opti, elektronický maskot, který má za úkol tvářit se roztomile a zřejmě nahradit nebohé brigádníky potící se v kostýmech kreslených postaviček. Soubor robomaskotů také divákům předvádí perfektně synchronizované tanečky.

Na žádném veletrhu, natož v první takové akci na Blízkém východě, nesmí chybět káva. V Dubaji vám ji udělá robotický barista. A něco sladkého na zub? Vyhledejte robotického zmrzlináře. Jiná jídla bude po areálu rozvážet deset autonomních vozidel.

Královská návštěva v americkém pavilonu. | Twitter

Zatímco jiné země prezentují vesmír jako téma budoucnosti, pro USA dobývání kosmu znamená i slavné dějiny a dynamickou přítomnost.

Už venku u pavilonu spatříte raketu-maketu Falcon 9, tyčící se do 43 metrů výšky. Takové vynášejí na oběžnou dráhu spousty družic, astronauty NASA i partnerských organizací a nově také vesmírné turisty; což Američané velebí jako „demokratizaci vesmíru“, letět dnes může každý (kdo na to sežene peníze). Vedle hlavního artiklu kosmické firmy SpaceX je v pavilonu vidět i podobizna jejího šéfa Elona Muska i připomínka dalšího jeho pokrokového produktu, chytrého elektromobilu Tesla.

Minulost představují v americkém pavilonu mise Apollo. „Návštěvníci se zblízka podívají na skutečný lunární vzorek. Americký astronaut ho sebral nedaleko místa přistání lunárního modulu Apolla 17, je to jeden z největších vzorků z Měsíce,“ láká skrze The National Matthew Assada z vedení amerického pavilonu.

K vidění je i skutečný kus Marsu, totiž vzorek marťanského meteoritu, který dopadl na Antarktidu. Vedle něj uvidíte model robotického vozítka Mars Opportunity Rover, který po rudé planetě jezdil 14 let. A živě se na Expu budou promítat obrázky, které tam aktuálně pořizuje nástupce zvaný Perseverance.

Rovněž Američané předvádějí špičkové roboty pro chirurgii 21. století.

Vesmír je velkým tématem i v ruském pavilonu. Zdobí ho mj. replika první umělé družice, Sputniku, který planetu poprvé oběhl 4. října 1957 (hned na následujícím Expu 1958 v Bruselu měl SSSR tutéž expozici, v Turíně 1961 se pak samozřejmě chlubil letem Jurije Gagarina). Nyní Rusové ukážou třeba sadu šachů, kterou si na krácení dlouhých chvil brali kosmonauti do lodí Sojuz 3 a 4 (1968, 1969).

Také dají Rusové nahlédnout na aktuální podobu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). 5. října tam totiž má odstartovat režisér Kim Šipenko s herečkou Julijí Peresildovou a natočit tam velkou část celovečerního filmu. V Dubaji se zatím bude promítat upoutávka.

Kosmické ambice má i hostitelská země. Hazzá al-Mansúrí se předloni stal třetím arabským kosmonautem, v únoru k Marsu dorazila první arabská sonda Amal (Hope/Naděje).

Pavilon Spojených arabských emirátů. | ČTK / AP / Jon Gambrell

Francouze bude reprezentovat astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Thomas Pesquet – ale na dálku, přes videohovor. Ne kvůli koronaviru, Pesquet do Dubaje zavolá z Mezinárodní vesmírné stanice. Osobně prý přijede, až se vrátí na Zem, informuje The National. V létě na to lákal skrze své fotky Dubaje, které pořídil z oběžné dráhy.

Co se historie týče, francouzský pavilon nabídne jinou velkolepou podívanou: 850 let katedrály Notre-Dame v Paříži. Výstava přiblíží stavbu chrámu probíhající ve 12. až 14. století, její roli v náboženském, kulturním a politickém životě Francie i rozsáhlou renovaci, kterou si vynutil požár roku 2019. Návštěvníkům k tomu poslouží speciální tablety s rozšířenou a virtuální realitou. Později se tato expozice přesune do Paříže a pak vyjede na turné po světě, píše portál Khaleej Times.

Roboty a vesmír přímo spojuje pavilon Itálie, která je jedním z největších hráčů evropské kosmické branže. Italský průmysl předvede robotickou paži-vrtačku, jaká příští rok poletí na Mars na společné evropsko-ruské misi.

Italská robotická paže pro Mars. | Leonardo

Panda je jedním z kulturních symbolů Číny. Kung Fu Pandu si vymyslel Hollywood bažící po akci, a tak návštěvníky čínského pavilonu v Dubaji uvítá panda praktikující mírumilovné a harmonické bojové umění tai chi, informují Khaleej Times. A nebude to panda ani animovaná, ani živá, nýbrž… ano, robotická.

Elektronika Made in China má už dlouho hi-tech ambice a v některých ohledech nemá konkurenci. „Čína jako motor světového ekonomického rozvoje a Spojené arabské emiráty, oáza rozvoje na Blízkém východě, přinesly novou naději světu skrze jejich stabilní společenský a hospodářský rozvoj,“ velebil partnerství obou zemí šéf čínského pavilonu Li Sü-chang.

Nová vesmírná stanice má první posádku. Co to znamená pro Čínu a pro svět?

Britové lákají na projekt, který spojuje slavnou minulost s budoucností v nehmotné sféře. Totiž básnickou umělou inteligenci. Program disponuje rozsáhlou databází děl víc než stovky britských básníků a nové básně komponuje, respektive generuje na podnět návštěvníků. Vyslovíte nějaké slovo a zbytek už je na algoritmech a databázi; výsledek je v angličtině a arabštině zároveň. První „zakázku“ vyslovila ministryně Spojených arabských emirátů pro mezinárodní rozvoj a generální ředitelka Expa 2020 Rím al Hášimíová. Její slovo znělo „důstojenství“.

Projekt inspiroval renomovaný fyzik Stephen Hawking, spíše než pro své velkolepé objevy tajů vesmíru proslulý robotickým hlasem. 

Český pavilon nabídne výběr umění a techniky, včetně systému výroby vody ze vzduchu a kultivace pouště za pomocí solární energie. Též se představí robotické rameno pro ekologický 3D tisk z náplně vyrobené z pouštního písku a odpadních tuků.

A vedle přítomnosti či blízké budoucnosti připomínají Češi i historii: „100. narozeniny robota“.  Laterna Magika Národního divadla připravila pro Expo jedinečnou show, adaptaci hry R.U.R., kterou se slovo robot dostalo do světa (a s ním hned i oblíbený námět akčních science fiction, tedy roboti-zabijáci). „Jednak je rok 2021 stým výročím uvedení Čapkovy hry v Národním divadle a za druhé pantomima odstraní jazykové bariéry,“ vysvětluje na webu českého pavilonu generální komisař Jiří František Potužník. „Projekt jsme iniciovali už v roce 2019 a díky Nadaci PPF pro něj vznikla i zcela nová sci-fi jevištní technika.“

První den před českým pavilonem. | Instagram

A před pavilonem děsí robot kamenný – nikoli Golem, opět pocta Karlu Čapkovi. Osmnáctitunová socha akademického sochaře Jaroslava Róny se jmenuje Victoria Robotorum (Vítězství robotů) a představuje mechanického člověka, kterak vítězně drží lidskou lebku.

Podle tvůrců představuje varování lidské rase před sebezničením (před neopatrným rozvojem umělé inteligence varuje i Elon Musk) a zároveň připomíná monumentální archeologické památky zaniklých civilizací, před kterými se člověk v obdivu a s mrazením v zádech sklání.

„Právě proto, že stálá expozice Country for the Future je plná robotických a inovativních technologií a uvádí návštěvníky do světa sci-fi, je vzkaz Vítězství Robotů více než symbolickým zakončením cesty po českém pavilonu,“ říká Potužník. „Podobný vzkaz ostatně Česká republika na EXPO už jednou vyslala – a Vynález zkázy Karla Zemana oslnil v roce 1958 nejen Brusel, ale poté i Spojené státy a další země.“