Úterý 26. října 2021
Svátek slaví Erik, zítra Šarlota
Oblačno 13°C

Láva, toxické plyny i kyselý déšť: 7 způsobů, jak sopka na Kanárech může škodit

  • Autor: mav,El País - 
    23. 9. 2021
    20:09

    Přes 320 domů pozřela žhavá láva valící se od neděle kanárským ostrovem La Palma. Není to však jediné riziko sopečných erupcí, píše deník El País.

    Všechny sopečné erupce na La Palmě za posledních sedm tisíc let má na svědomí rozsáhlý stratovulkán Cumbre Vieja, který se naposledy ozval v říjnu 1971. Tvoří ho desítky kráterů, dómu a tzv. parazitických kuželů. Nynější aktivita má několik sopečných center. Začalo to otřesy půdy hluboko v zemi, postupně se přibližovaly k povrchu. Seismologové podle El Paísu napočítali skoro sedm tisíc otřesů, většinou slabých, nejsilnější měl 3,8 stupně Richterovy škály.

    Ke čtvrtku úřady neevidovaly žádné zraněné ani mrtvé, své domovy muselo evakuovat na šest tisíc lidí.

  • 1.Láva

    Lávou se nazývá roztavená hornina (magma), která se dostává na povrch. Čím větší viskozita (vazkost), tím vyšší vrstva lávy. Na La Palmě je vysoká průměrně šest metrů, místy naměřili i dvanáct. Naopak čím je láva řidší, tím dál doteče a poničí větší rozlohu.

    „Doslova požírá domy, infrastrukturu a úrodu, kterou potkává na své cestě údolím Aridane směrem k pobřeží,“ komentoval Mariano Hernández Zapata, předseda ostrovní samosprávy. Od neděle řeka lávy zalila plochu 154 hektarů a zničila 320 domů.

    Hasiči se snažili lávě vyhrabat snazší cestu, která by se vyhnula čtvrti Todoque města Los Llanos. „Museli jsme to aspoň zkusit,“ popsal nakonec marné úsilí jeden z hasičů pro El País. Láva naštěstí postupovala pomalu, obyvatelé po prvotní evakuaci dostali v úterý ještě hodinu, aby se domů vrátili pro nejnutnější věci.

  • 2.Popel

    Nouzový vulkanický plán Kanárských ostrovů (Pevolca) varoval, že popel může působit „poškození dýchacích cest, očí a otevřených ran, jakož i podráždění kůže“, a tak by si lidé měli na popel snášející se z nebe dávat pozor.

    „Při výbušné erupci se do atmosféry dostane směs plynů a pyroklastik (pevných částic),“ popisuje Národní geografický institut (IGN). Největší fragmenty se nazývají sopečné pumy, mají „dostřel“ pár kilometrů. Menší částice naopak formují oblaka, jak je zvedají horké vulkanické plyny. Když se pak vyrovná hustota těchto plynů a částic hustotě vzduchu, začne „pršet“ vulkanický popel. Vítr a turbulence ho mohou rozptýlit na velké vzdálenosti, tento pyroklastický spad tak dokáže pokrývat tisíce čtverečních kilometrů.

  • 3.Pyroklastický proud

    Pokud nemá sopečná exploze velký tlak, aby mraky popela vytlačila do atmosféry, teče směs žhavých plynů, popela a úlomků magmatu dolů po sopečném svahu. Má teplotu několik set stupňů Celsia a dosahuje rychlostí až 550 km/h, proto bývá pyroklastický proud nebezpečnější než impozantněji se tvářící láva.

    Na ostrově La Palma je kvůli lávě po erupci sopky uzavřena část pobřeží, (22.09.2021). Na ostrově La Palma je kvůli lávě po erupci sopky uzavřena část pobřeží, (22.09.2021). | Reuters

  • 4.Plyny

    Podle předběžných kalkulací Kanárského vulkanologického institutu (Involcan) sopka nyní denně vypustila 6000 až 9000 tun oxidu siřičitého (SO2). Rovněž uniká oxid uhličitý (CO2) a další plny; napřed byly rozpuštěné v magmatu, při erupci se uvolňují, dosahují vysokých teplot a rychlostí. Také ale mohou s menší prudkostí unikat z menších trhlin víceméně kontinuálně – takzvaná fumarola může poblíž sopky kouřit i staletí.

    Plyny mohou lidem způsobovat bolesti hlavy, zvracení, dušení či dráždit oči a pokožku. Když se oxid siřičitý smísí v atmosféře s vodou, vznikají kyseliny – kyselé deště poškozující plodiny i kovové předměty.

    Ovzduší se může znečistit i stovky kilometrů daleko. Portugalský institut pro moře a atmosféru (IPMA) soudí, že popel, oxid uhličitý a oxid siřičitý z La Palmy mohou dosáhnout na portugalský ostrov Madeiru, přes 400 km vzdálenou. „Ovšem předpokládaný dopad neodpovídá kritické situaci,“ uklidňuje IPMA.

    A oxid siřičitý je patrný i nad jižní Evropou, upozornil na twitteru Mark Parrington, jenž v satelitním programu EU Copernicus monitoruje atmosféru. 

    Nebezpečné sloučeniny také vzniknou, když láva nebo pyroklastický proud o teplotách mnoha stovek stupňů dotečou do moře.

  • 5.Bahno

    Po erupci také bývají rizikem laharové proudy neboli sopečné bahnotoky. Vulkanickému materiálu (zejména popelu) přidá na hmotě i hybnosti déšť či tající sníh a led a také sesuvy půdy. Bahnotok se chová podobně jako povodeň, strhává vše, co mu stojí v cestě, a nabírá tím na ničivosti. Může k nim dojít během erupce, ale také až za několik měsíců, když je spustí například přívalové deště, strhávající nepříliš usazený sopečný materiál.

    Video Situace na Kanárských ostrovech po výbuchu sopky - Reuters/AFCI PRESS

  • 6.Sesuvy půdy

    Terén v těchto oblastech, vytvořený třeba dřívější sopečnou aktivitou (například po poslední erupci před půl stoletím se plocha ostrova La Palma rozrostla o dva čtvereční kilometry), nemusí být zrovna nejstabilnější. Nejrůznější projevy a důsledky sopečné aktivity ho pak mohou zase zbortit.

    Vulkanické otřesy na ostrově La Palma, září 2021. Vulkanické otřesy na ostrově La Palma, září 2021. | IGN

  • 7.Cunami

    Když je sesuv půdy hodně rychlý a mohutný, může způsobit vlnu cunami. Jinou příčinou může být podmořská erupce sopky i pyroklastický proud, který prudce přiteče do moře. Roku 2001 geologové Stephen Ward a Simon Day varovali, že by v extrémním případě mohla od Kanárských ostrovů doputovat osmimetrová cunami až k atlantickému pobřeží Amerik. Dnes však tuto studii odborníci považují za přehnanou.

  • 8.Pomalý návrat

    Řada těchto rizik znamená, že i když se sopka zase uklidní (což podle očekávání expertů potrvá týdny či měsíce), lidé se jen tak nebudou moci vrátit k normálu. Napřed musí země vychladnout a usadit se. Také je nutné měřit koncentrace toxických plynů i akumulovaný prach a rovněž sledovat, zda se uvnitř sopky láva dále nehromadí. Musí se zkontrolovat stabilita budov, které pohromu ustály.

    „Poté se musíme podívat, kterou infrastrukturu to odstřihlo, zkontrolovat, zda na ornou půdu a zásoby pitné vody nenapadaly toxické prvky,“ uvedl pro El País geolog Raúl Pérez.

    Z těchto analýz se vytvoří mapy rizik i nutná opatření. „Návrat k normálu nenastane rychle, potrvá to dlouho,“ dodal Pérez.

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Další videa