Komunistická Čína i USA se zrodily z válek. Proč jsou dnes Američané o tolik násilnější?

V polovině září 47letý muž vpadnul do advokátní firmy ve Wu-chanu a zastřelil právníka, s nímž měl „nějaké spory“, informovala čínská státní média. Pak zbraň schoval v pouzdru na tenisovou raketu a odešel.

Vražda mnohé Číňany šokovala. „Když mi o tom kamarád říkal, myslel jsem, že se to stalo ve Spojených státech,“ napsal jeden z uživatelů sociální sítě Weibo. „Zabíjet lidi v Číně pistolí? To se koukám na americký film?“ divil se další. Místní zákony hodně omezují držení zbraní, a tak jsou takové incidenty velkou vzácností. Čína má 1,4 miliardy lidí, ale každoročně zaznamená jen pár desítek zločinů se střelnou zbraní.

Nejčerstvější úřední statistiky, které CNN našla, byly za rok 2017 – to čínské ministerstvo veřejné bezpečnosti napočítalo 58 zločinů spáchaných střelnou zbraní. Proti roku 2012 to byl propad 81,3 %, informovala tisková agentura Nová Čína. A klesají i násilné zločiny obecně, loňský rok byl nejklidnějším za 20 let.

Stovky mrtvých ročně

Zato Spojené státy se svou historií svobody a právem na zbraň uvedeným vysoko v ústavě zažívají přírůstky střelných masakrů. Nezisková organizace Gun Violence Archive (GVA) od 1. ledna do 21. září napočítala víc než pět stovek incidentů se čtyřmi a více oběťmi střelby (raněnými i mrtvými, útočníka nepočítaje). Přes 500 lidí při nich zemřelo a raněných bylo nejméně 2100.

Zatímco dřívější roky takových neštěstí bývalo kolem 350, rok 2019 už jich přinesl 417 a rok 2020 byl rekordní: 611. Pokud se v posledních třech měsících Američané neumírní, rekord opět překonají.

Ve velkých amerických městech celkově loni zaznamenali velký nárůst násilí. V 63 z 66 největších měst policisté uvedli nárůst alespoň v jedné z kategorií násilných zločinů (vražda, znásilnění, loupež, úmyslné těžké ublížení na zdraví).

Dítě omylem zastřelilo vlastní mámu (†25): Zbraň našlo v její kabelce, tři sourozenci vše viděli

Na vině je zřejmě kombinace faktorů. Pandemie koronaviru jitří vášně a zhoršuje náladu či duševní zdraví lidí, ať už na ně dopadá izolace, nebo následný hospodářský kolaps, spousty občanů nesouhlasí s úředními opatřeními a potýkají se s jejich zastánci…

Další příčinou rostoucího násilí je nedostatek policejního dohledu. Zabití George Floyda rozpoutalo mohutnou vlnu protestů proti policejní šikaně černochů – Black Lives Matrer, jedno z největších protestních hnutí americké historie.

Aby protesty nepřerůstaly ve vandalismus, rabování či násilné potyčky (což se vzácně dělo), museli na ně samozřejmě dohlížet policisté. „Někdy protestující nehrají podle pravidel. Někdy blokují dopravu. Někdy chtějí ničit majetky. Když se v jejich obklíčení octne někdo s opačným názorem, dochází k napadení,“ uvedl pro CNN plukovník John Hayden Jr., šéf policie St. Louis. „Musíme to monitorovat, a kvůli tomu nemáme dost lidí na běžnou hlídkovou činnost.“

Policisté s covidem a v karanténě

Zároveň se pandemie koronaviru dotkla i policejních sborů – mnozí příslušníci přímo onemocněli, do karantény pak ovšem musely spousty jejich kolegů. A naopak covid nechal na svobodě potenciální násilníky. Odkládaly se soudy, z vazeb se propouštěli podezřelí, aby se nenakazili koronavirem.

A začátek letoška byl nezřídka ještě horší. V Chicagu se za první tři měsíce vraždilo o třetinu víc než za stejné období roku 2020 a střílelo o 40 % víc. V New Yorku za tentýž kvartál přibylo 14 % vražd a skoro 50 % přestřelek. I v Los Angeles za tuto dobu zabili 91 lidí, oproti 67 před rokem. Přitom v těchto třech největších městech USA přinesl už rok 2020 výrazný nárůst smutných statistik.

Loňský rok byl rekordní rovněž co do počtu prodejů střelných zbraní: skoro 23 milionů. Oproti roku 2019 to byl nárůst o 65 %. Největší zájem o pistole a pušky byl ve dnech protestů a nejistot v kauze George Floyd a také koncem roku s prezidentskými volbami, v nichž Donald Trump odmítal uznat porážku.

„Zdá se, že žijeme v chaosu, tohle mi dává aspoň nějakou kontrolu nad tím chaosem,“ svěřila se CNN Syra Arzuová, matka tří dětí z Atlanty, která si koupila svou první pistoli v 38 letech. A přesvědčila k tomu i další přátele. „Vídáme novou sortu zákazníků, hodně žen, párů, lidí s dětmi,“ potvrdil trend Ken Baye, majitel střelnice a obchodu se zbraněmi.

Nejhorší masová vražda za posledních 10 let: Mezi oběťmi je těhotná žena a její dítě

Čína často upozorňuje na kontrast mezi oběma zeměmi, statistiky americké kriminality používá k obviňování Washingtonu z pokrytectví a neefektivní vlády.

Státní média s chutí informují o každé větší střelbě v Americe. „Lekce pro USA,“ velebil anglickojazyčný komunistický tabloid Global Times efektivní dohled nad zbraněmi v Číně. „Licoměrnost,“ odsuzoval zase úvodník agentury Nová Čína, kterak USA kritizují jiné země za porušování lidských práv, zatímco samy nedokážou zvládat svou „bouřlivou kriminalitu“.

Své vzácné incidenty někdy Čína maskuje či zamlžuje – například policejní report z vraždy wuchanského advokáta vůbec nehovoří o střelné zbrani a jen uvádí, že útočník „zranil“ zaměstnance.

Režimy z války zrozené

Přitom oba režimy, totiž americká unie i komunistická Čína, vzniky díky ozbrojenému povstání. Američané vybojovali válku za nezávislost na Velké Británii roku 1783, Komunistická strana Číny zem ovládla po dlouhých bojích s nacionalistickou vládou a roku 1949 ji přejmenovala na Čínskou lidovou republiku.

Pak ale následoval velmi odlišný vývoj. V mentalitě amerických osadníků zůstala zakořeněna důležitost zbraně pro ochranu rodiny a majetku, zákony také od počátků počítají s formováním občanských milic, které „jsou nezbytné pro bezpečnost svobodného státu“ a proti tyranii.

Pravdu má jenom bouchačka

Vůdci komunistické Číny to viděli opačně – ozbrojení občané mohou být hrozbou pro bezpečnost a stabilitu nového, tehdy ještě křehkého režimu. „Politická moc vychází z hlavně pušky,“ hlásal už roku 1927, počátkem občanské války, předseda strany Mao Ce-tung. S tím heslem moc získal a pak si ji v rámci stejné logiky i bránil.

Už roku 1951 Mao začal občanům zakazovat nákup, prodej i soukromou výrobu střelných zbraní. Opatření se ještě zpřísnila roku 1989, brzy po studentských protestech vrcholících masakrem na náměstí Nebeského klidu. Střelné zbraně smějí používat jen vymezené skupiny: ozbrojené složky, policie, registrovaní sportovní střelci a myslivci.

Masakr z náměstí Nebeského klidu: Cenzura i covid brání Číňanům připomínat výročí i v Hongkongu

Přesto se najdou tací, kteří zákony obcházejí. V posledních letech proto policisté přitvrdili a provádějí víc razií. Také ale vyhlašují zbraňové amnestie, kdy je držitelé mohou beztrestně odevzdávat. V listopadu policie zlikvidovala 69 tisíc nelegálních zbraní. Další takovou kampaň vláda vyhlásila v květnu.

Čínská veřejnost přísné zbraňové zákony vítá, americké násilí je pro ni něco úděsného – ostatně jako pro lidi mnohde jinde na světě.

K vraždám a úmyslným zabitím však v Číně také dochází; asi devět až desetkrát méně oproti USA. Statistiky OSN za rok 2018 uvádějí pro USA 4,957 na sto tisíc obyvatel a 0,527 násilně zabitých Číňanů. Česká republika je na tom dlouhodobě velmi podobně jako Čína, jak ukazuje graf:

V Číně sice nejsou dostupné pistole, ale i s nožem se dá ublížit spoustě lidí, než se útočníka podaří zpacifikovat. V červnu v An-čchingu zabil mezi obchody na pěší zóně muž (25) šest lidí a 14 zranil. Nezaměstnaný „chtěl ventilovat svůj vztek kvůli rodinným potížím a pesimismus“, uvedly tamní úřady.

V dubnu muž s nožem vnikl do školky na jihu Číny, zabil dvě děti a dalších 14 plus dvě učitelky zranil. Policie hovořila o schizofrenii.

V prosinci 2020 v provincii Liao-ning na severovýchodě země muž (62) zabil sedm kolemjdoucích a stejně tolik poranil. Státní média zmiňovala „nespokojenost se společností“, rozvod a ztrátu syna.

Často po takových případech úřady informují, že pachatel trpí nějakou psychickou chorobou – což ovšem poukazuje na nedostatečné kapacity pro duševní zdraví v zemi. Jednak není dostatek profesionálů, jednak se s psychickými nemocemi pojí stigma, které mnohým brání vyhledat potřebnou pomoc, uzavírá CNN.