Úterý 19. října 2021
Svátek slaví Michaela, zítra Vendelín
Oblačno 14°C

Pandy, psi, koně nebo plemenní býci za miliony: Tohle jsou nejdražší zvířata světa

  • Autor: BBC,mav - 
    26. 9. 2021
    15:55

    Za „obyčejné“ zvířecí miláčky běžně utrácíme desetitisíce korun, rekordy jdou do desítek milionů. A za podobné sumy se prodávají zvířata, která dokážou vydělávat na závodech či v zemědělství. Nesmíme však zapomínat ani na ekologicko-ekonomický přínos divokých, volně žijících zvířat, píše portál BBC Future.

    Co je nejdražší zvíře planety? A bavíme se o nejdražším prodeji, o odhadované hodnotě, nebo jak jinak se dá cena zvířete definovat? Řadit živoucí bytosti podle peněz může být nejapné, ba nechutné. Má se vůbec na dýchající, přemýšlející stvoření dávat pomyslná cenovka?

    Zvířata jsou odnepaměti součástí lidské ekonomiky. O společnosti tak dost vypovídá, kolik jsou lidé ochotní zaplatit za jaké tvory. V supermarketu za kus zvířete, tedy kilogram masa, zaplatíme několik stovek korun. Nejdražší hospodářská zvířata se ale nehodnotí coby násobek takové ceny a jateční nebo jiné hmotnosti. Neplatí se totiž za jejich maso, nýbrž geny.

  • 1.Nemravná cena za berana

    Double Diamond, nejdražší beran. Double Diamond, nejdražší beran. | Texel Sheep Society

    Nejdražší ovcí se loni stal Double Diamond, půlroční beránek plemene texel. Když šel v srpnu do aukce ve skotském Lanarku, vyvolávací cena byla něco přes 300 tisíc korun. Soupeřící velkostatkáři ale rychle překonali 11 let starý rekord, a to o víc než polovinu, a beránek se vydražil za bezmála 11 milionů korun. Složilo se na něj konsorcium tří farmářů, kterým má přinést ta nejkvalitnější jehňata.

    „Nemravná cena,“ komentoval pro BBC Jeff Aiken z jedné z farem. „Ale museli jsme takovou sumu zaplatit, abychom získali ty geny.“

     

  • 2.Milionový býk

    SAV America 8018 se vydražil za 1,5 milionu dolarů. SAV America 8018 se vydražil za 1,5 milionu dolarů. | Facebook

    Hovězí může být v úseku masa dražší, ale býčí varlata, respektive jejich obsah, dokážou mít daleko větší hodnotu než v případě plemenných beranů.

    Býk jménem SAV America 8018 (plemeno aberdeen-angus) má takto hodnotu čtyřicet milionů korun. Totiž roku 2019 se prodal za 1,51 milionu dolarů (32,8 mil. Kč), přičemž ale původnímu majiteli nadále připadne pětina výnosů z Americovy práce.

    A tou fuškou není nic jiného než ejakulace. Podle deníku Independent může plodný býk pracovat každý den a naplnit stovky pejet (malé zásobníčky, jež se pak mrazí a přepravují ke kravám). Jedna pejeta od rekordního samce stojí osmdesát dolarů,

    Inseminace za tisíce

    Jak uvádí na svém webu firma Herbster Angus, majitel nejdražšího býka, jedna pejeta s jeho spermiemi se prodává za osmdesát dolarů (1738 Kč). Na sebe by si tak SAV America 8018 měl vydělat za pár let, ba snad i měsíců.

    „Jeho ryzí síla, šíře i tělo byly neuvěřitelné,“ pěl na býka ódy Will Bollum, reportér zemědělského magazínu WAR. „Parádní vzhled, papírově skvělý, poslední genetická příležitost, to vše se pojí v býkovi, který se zapíše do historie jako jeden z nejskvělejších.“ Bollumovo video z rekordní dražby na Facebooku zhlédlo přes 2,8 milionu lidí, což pro nepříliš kvalitní záběry farmářského setkání ve stodole v odlehlé Severní Dakotě musí být také svým způsobem rekord.

    I rekordní krávy – jak jalovice, tak dojnice – se prodávaly za víc než milion dolarů.

  • 3.Jeden dostih stačí

    Fusaichi Pegasus vyhrál Kentucky Derby 2000. Fusaichi Pegasus vyhrál Kentucky Derby 2000. | Profimedia.cz

    Potenciál pro chov je určující i u dostihových koní, kteří ale zároveň dokážou vydělávat závoděním. Plnokrevník Fusaichi Pegasus roku 2000 stanovil rekord pro vůbec nejdráž prodané zvíře: 70 milionů dolarů (dnes 1,5 miliardy korun). Přitom startoval jen devětkrát a vyhrál pouze jeden špičkový dostih (Kentucky Derby). Zplodil pak ale 86 dostihových vítězů, jejichž výhry dohromady daly přes 110 milionů dolarů, uvedl loni portál DRF.  A to přesto, že jeho plodnost nebyla tak skvělá, jak se očekávalo.

    Celkově menší sumu, ale podstatně víc v přepočtu na váhu vynesl závodní holub New Kim. Koncem roku 2020 se v Číně prodal v přepočtu za 42 milionů korun.

  • 4.Desítky milionů za psa

    Nejdražší pes: mastif Big Splash za 26 milionů korun. Nejdražší pes: mastif Big Splash za 26 milionů korun. | Profimedia.cz

    Závratné sumy dokážou vynést i domácí mazlíčci. Nejdražším psem v Guinnessově knize rekordů je Big Splash. Roku 2011 si tohoto jedenáctiměsíčního, 82kilogramového tibetského mastifa pořídil čínský uhlobaron za deset milionů jüanů (tehdy přes 26 milionů Kč). Ohromné plemeno se tehdy mezi čínskou smetánku stávalo statusovým symbolem, Big Splash si ale jistě také dokázal vydělat kopulací, páníček si za jedno „rande" mohl účtovat statisíce.

    Nejdražší kočku Guinnessova kniha neuvádí, má však záznam pro kočku nejzámožnější; Big Splashe patrně trumfla. Když v květnu 1988 zemřel britský obchodník se starožitnostmi Ben Rea, ze závěti vynechal svou rodinu a drtivou většinou svého jmění zanechal třem kočičím charitám, aby se staraly o jeho miláčka jménem Blackie. Tehdy šlo o sedm milionů liber (dnes to odpovídá 572 milionům korun).

    Ještě víc však podle Guinnessovy knihy zdědil roku 1931 pudl Toby, jeho panička Ella Wendelová z New Yorku mu odkázala 15 milionů dolarů (v dnešních cenách odpovídá 5,9 miliardy Kč).

  • 5.Napruzená kočička

    Grumpy Cat. Grumpy Cat. | Twitter

    Jiná kočka srovnatelné sumy dokázala vydělat. A nebavíme se o Tomovi ani Garfieldovi, nýbrž o kočce živé – která však v minulých letech dokázala prakticky ovládnout internet. Grumpy Cat (vlastním jménem Tardar Sauce) se narodila s deformací obličeje, jež jinak prý docela přátelské číče dodávala permanentně napruzený výraz. A takové fotky se perfektně hodí k memům – obrázkovým vtipům či komentářům – na sociální sítě a do online diskuzí.

    Když první fotky její panička z Arizony publikovala roku 2012 online, vzbudily ohromnou odezvu,

    „Mohla jsem nechat své práce servírky už za pár dní od prvních fotek na sociálních sítích; telefon od té doby nepřestával zvonit,“ popsala Daily Expressu Tabitha Bundesenová. Ani pomoc jejího bratra Bryana pak nestačila, na byznys s kočičí slávou si najali agentury.

    Kočka na sociálních sítích

    Na sociálních sítích nasbírala Grumpy Cat miliony fanoušků, figurovala v reklamách na známé kočičí i dětské dobroty, roku 2014 hrála ve vánočním filmu…

    Kolik napruzená číča vydělala, majitelé nezveřejnili. Aspoň orientačním vodítkem může být soudní spor s firmou Grenade Beverage, která si zaplatila licenci na prodej ledové kávy s kočičím logem. Když ale licenci porušila a označovala takto i další produkty, soud jí nařídil náhradu škod ve výši 710 tisíc dolarů (15,4 milionu korun), informoval Newsweek.

    Podle Daily Expressu měla kočka marketingovou hodnotu kolem dvou miliard korun, byť to podle její paničky i jiných zdrojů bylo hodně nadsazené. Grumpy Cat pošla loni v sedmi letech. 

  • 6.Panda je nejdražší

    Dvojčata pandy velké se narodila v Tokijské zoo Dvojčata pandy velké se narodila v Tokijské zoo | tokyo-zoo.net

    Ohromné sumy se točí také kolem podobně roztomilých šelem – pand velkých. Guinnessova kniha rekordů je uvádí jako nejdražší zvíře zoologických zahrad. Majitelem všech exemplářů ve světových zoo je čínská vláda, která si často účtuje i miliony dolarů za „nájem“ a na podporu výzkumu.

    A ohromně drahé je i se o pandu starat, pětkrát dražší než o slona. „Biologicky nejsou pandy velké býložravci, ale z nějakého důvodu si zhruba před šesti tisíci let vyvinuly apetit na bambus a přestaly žrát pestrou stravu včetně masa,“ uvádí BBC.

    Bambus ovšem není moc výživný, dospělec tak musí denně přežvýkat asi 12 kilogramů. A přestože v zahradách dostávají pandy bambus čerstvý, ještě si vybírají. A ještě vybíravější jsou při páření, umělý odchov je hodně vzácný (a za případné narození panděte pak zoo také musí Pekingu zaplatit).

    Číňanům se i díky financím ze Západu podařilo zarazit vymírání druhu, který předtím připravili o většinu přirozeného prostředí. Před pěti lety se panda velká posunula z kategorie ohrožených druhů mezi zranitelné.

    Nechat pandy vyhynout?

    Podle některých odborníků však finance na záchranu pandy šlo vynaložit daleko účinněji a uchránit před vyhynutím daleko víc přírodních druhů.

    „Není to silný druh, sám od sebe se pustil do evoluční slepé uličky. Měli bychom je nechat důstojně vyhynout," argumentoval pro Daily Telegraph Chris Packham. „Bohužel jsou velké a roztomilé a jsou symbolem Světového fondu na ochranu přírody (WWF) – a tak do záchrany pand lijeme miliony liber.“ Peníze by podle něj i dalších expertů šlo investovat do druhů, jež nejsou zrovna „celebritami“, ale mají větší šanci na přežití, a na záchranu celých přírodních prostředí (habitatů) ohrožených změnami klimatu.

    „Klidně bych snědl poslední zbývající pandu, kdybych všechny peníze utrácené na záchranu pand dostal zpátky a mohl je využít smysluplněji,“ provokoval Packham pro server The Australian.

  • 7.Cena životního prostředí

    Právě ekologickými ztrátami vysvětlují někteří odborníci, proč má význam věšet cenovky i na divokou přírodu. Byť takovou hodnotu rozhodně nelze srovnávat s tržní cenou zemědělských či závodních rekordmanů. Jde spíš o pomůcku, aby si význam životního prostředí uvědomovali i lidé, kteří uvažují veskrze ekonomicky a v číslech.

    Vědci zkoušejí ocenit celé ekosystémy podle toho, jaký mají přínos pro lidstvo – od jídla a dalších zdrojů, které přímo poskytují, po nepřímé „služby“ jako zachycování emisí CO2, opylování plodin, rekreaci a turistiku. Studie publikovaná roku 2013 v magazínu Global Environmental Change vyčíslila takové služby až na 145 bilionů dolarů (1,2 biliardy korun) ročně, zhruba sedmkrát víc, než činí hrubý domácí produkt USA.

    Turistika i opylování

    A pak se dá přínos přírody rozpočítávat podle rozličných ekosystémů. Třeba střední hodnota korálových útesů se odhaduje na 200 tisíc dolarů (4,3 milionu korun) za hektar ročně. Včely, čmeláci a další opylovači zase podle studie z roku 2012 v PLoS ONE poskytují ročně služby za 180 až 500 miliard dolarů ( 3,9 až 10,9 miliardy Kč).

    Průzkum BBC Earth roku 2015 zhodnocoval přínos jednotlivých druhů. Žraloci globální turistice přinášejí kolem miliardy dolarů (22 mld. Kč) ročně, úklidové služby hovniválů mají hodnotu 380 milionů dolarů (8,3 miliardy korun)…

    Tým ekonomů loni zkusil zhodnotit přínos některých zvířat v problematice změn klimatu. Slon pralesní (menší příbuzný slona afrického) už jen svým dupáním po pralese a ožíráním listí ničí menší porosty, čímž pomáhá pomaleji rostoucím stromům – a ty efektivněji zachycují oxid uhličitý z atmosféry. Prales by celkově zachytil oxidu méně, kdyby v něm „nepracovali“ sloni. Z těchto kalkulací pak vychází hodnota slona pralesního 1,8 milionu dolarů (39 milionů korun). Srovnatelnou ekologickou hodnotu mají různé druhy velryb (plejtvák obrovský až 87 milionů korun).

    Experti pro vládu Kanady, opět v rámci diskusí o ochraně životního prostředí, vyčíslili „socio-ekonomickou hodnotu“ tamních ledních medvědů, která zahrnuje lov (povolenky k odstřelu dostávají Inuité i návštěvníci), pozorování v rámci turistiky i jejich roli symbolu Kanady i životního prostředí.

    Byť konstatovali, že ne vše kolem ledních medvědů lze vyjádřit penězi, tak to, co lze, spočítali na 6,3 miliardy kanadských dolarů (107 miliard korun). Hrubým výpočtem tak vychází, že každý z asi 16 tisíc ledních medvědů znamená pro Kanadu přínos 6,8 milionu korun ročně.

    Od hodnoty jedinců lze nastavit například pokuty za pytlačení či třeba když loď při srážce zabije velrybu. A čísla mohou pomoci při úvahách o změnách klimatu i vymírání nejrůznějších druhů.

    Video Blesk Podcast: Pytláky jsme přesvědčili, aby chránili přírodu, řekl Příbrský - Blesk TV

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Další videa