Pátek 23. února 2024
Svátek slaví Svatopluk, zítra Matěj
Zataženo, déšť 9°C

Plastisféra: V mořích se na plovoucím plastovém odpadu vyvinul nový ekosystém

Autor: mav, The Guardian - 
28. srpna 2021
21:34

Atmosféra, stratosféra, hydrosféra… a v oceánech nově plave plastisféra. Plovoucí smetí z umělé hmoty se stalo bohatým domovem pro pestrou škálu organismů, píše britský deník The Guardian.

V odpadu v oceánech převažuje plastové smetí od jídla a nápojů. Sáčky na jedno použití, plastové lahve, krabičky a fólie na jídlo jsou čtyři nejčastější položky znečišťující oceány a dohromady představují skoro polovinu veškerého odpadu od lidí v mořích, zjistila rozsáhlá studie publikovaná v magazínu Nature Sustainability. Z pohledu materiálu je největším viníkem polyethylentereftalát – PET, z nějž se vyrábí lahve.

„Nepřekvapilo nás, že plasty představovaly 80 % odpadů, ale překvapil nás vysoký podíl obalů od jídla, a není to jen McDonalds, ale i lahve od vody a nápojů jako Coca-Cola,“ uvedla pro Guardian Carmen Morales-Casellesová z Cádizské univerzity, vedoucí studie.

Nejznámější oblastí nashromážděného plastového odpadu v oceánu je Velká tichomořská odpadková skvrna, jakási umělohmotná polévka zabírající plochu dvou Francií. Ovšem plasty plavou všude.

Pojem plastisféra vymyslela mořská mikrobioložka Linda Amaral-Zettlerová z Královského nizozemského institutu mořského výzkumu. „V roce 2010 jsme plánovali sběr plastových vzorků, abychom popsali biofilmy (organismy, které se lepí na jiné věci) na plastech,“ popsala Guardianu. „Snažila jsem se přijít s příhodným termínem popisujícím toto společenství a napadla mě plastisféra.“

Pojem je nový, fenomén však ne. „Plastisféra tu je tak dlouho jako samy plasty,“ dodává mikrobioložka. Celkem nově se také začíná studovat.

Plastisféra je svérázným ekosystémem, souborem různých organismů, které spolu nějak fungují. Bakterie, houby, ale i živočichové jako kraby a medúzy, dokonce létající hmyz, který by jinak v moři neměl kde přistát. Některé organismy provádějí fotosyntézu, další jsou predátoři. Některé žijí v symbióze, jiné jsou parazité. „Plná škála všech možných interakcí, jako v jiných ekosystémech,“ říká Amaral-Zettlerová.

„Pokud ekosystém definujeme jako biologické společenství interagujících organismů a jejich fyzické prostředí, tak to docela určitě označuje i plastisféru,“ potvrzuje Robyn Wrightová z Univerzity v Dalhousie. „Nemyslím, že je nějak zásadní, že to původně není přirozený ekosystém, poněvadž všichni členové plastisféry přírodní jsou. Spíš tu jde o rozsah,“ dodává s tím, že oproti přírodním materiálům je plast ohromně trvanlivý, čímž umožňuje rapidní růst na velkých plochách.

Invazivní druhy připluly na plastovém voru

Plastový odpad v oceánském proudu může sloužit jako plavidlo. Například když cunami před deseti lety spláchla japonské pobřeží, voda odplavila z pevniny odhadem pět milionů plastů. Určitá část z nich doplula až na Havaj, ba na pobřeží Aljašky a Kalifornie. A s plasty připluli také „černí pasažéři“: Studie napočítala zástupce 289 živočišných druhů z japonských vod. Některé se v novém prostředí mohou dobře uchytit a narušit místní ekosystém – takové invazivní druhy dokážou vytlačit původní druhy či přinést parazity, na něž místní život není připraven.

Takové driftování je přirozená věc, uvedl Guardian. Dávno se někteří živočichové naučili plout třeba na chaluhách, jako je hroznovice neboli sargassum, které tvoří i tři metry tlusté vrstvy. Jenže lehký plast dokáže doplout mnohonásobně dál.

Jiná studie ukázala, že mořské mikroorganismy si vybírají plasty podle barvy. Na modrém smetí byla větší biodiverzita než na žlutém či průhledném.

Většina odpadního plastu planety končí na skládkách. I země Evropské unie recyklují ani ne polovinu plastových obalů (údaje Eurostatu za rok 2017 hovoří o 42 %, Česko bylo s 59 % nadprůměrné). Skoro třetina plastového smetí dorazí do moří. Většina z toho se potopí ke dnu, ale na hladině ho pořád zůstává ohromná spousta. Dává domov mikrobům, kterým by se v přirozených podmínkách tak dobře nedařilo. Bakterie lákají látky, které se z namočených plastů uvolňují: uhlík, železo, dusík a fosfor. Co se děje poté, není příliš známo.

Zdravotní rizika i naděje na recyklaci

„V současnosti se to velmi aktivně zkoumá,“ říká Wrightová. Vědce hlavně zajímají dvě věci. Zaprvé, zda se v plastisféře rozmnožují patogeny a hrozí od nich nějaká rizika pro lidi i mořský život. A zadruhé potenciál některých mikrobů rozkládat umělé hmoty.

Ano, některé bakterie z plastisféry se naučily plasty požírat. Právě Wrightová v nové studii v magazínu Microbiome identifikovala další dva druhy bakterií, z nichž každý používá pro rozklad PET jiné enzymy.

A genetická analýza ukázala, že bakterie z plastisféry mají pro pobyt u hladiny, na plastech, i požírání umělých hmot oproti blízkým příbuzným z volných vod vhodné geny. Vědci však zdůrazňují, že nejde o nové mutace. „Plasty jsou v evolučním měřítku poměrně nový materiál, ale chemikálie, které je tvoří, nikoli – hlavně složky ropy. Bakterie měly miliony let na to vyvinout si mechanismy k rozkládání těchto chemikálií,“ vysvětluje Wrightová.

Vědkyně věří, že právě její objev může pomoci s likvidací odpadů, byť uznává, že pokus v laboratoři je něco jiného než komplexní interakce v přírodním ekosystému: „Rozhodně souhlasím, že mikrobi na plastech jsou klíčovým místem, kam se boji proti plastům dívat. Už jen vědět, že to je teoreticky možné, je ohromný krok správným směrem.“

Video  Lego ukázalo první prototyp kostek vyrobených z recyklovaných plastových lahví  - VTM
Video se připravuje ...

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi