Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Polojasno 9°C

Vzácné plemeno velbloudů dokáže plavat. Těžba soli ale jeho populace decimuje a bude hůř

Autor: mav, BBC - 
19. září 2021
09:55

Koráb pouště. Zvláštní slovní spojení samozřejmě označuje velblouda, který houpavým krokem zdolává jednu dunu za druhou a připomíná trochu loď ve vlnách. Tihle dromedáři ale skutečně plavou ve vodě. Jenže jich ubývá, informuje BBC.

Velbloudí plemeno charai (kharai) je jedinečné. Najdeme ho v západoindickém státě Gudžarát, ve slaniscích okresu Kaččcha (Kutch). Jak jsou jejich běžnější příbuzní zvyklí na sucho, tak je pro tyto normální každodenní plavání. Pastýři je totiž berou za potravou do mangrovových hájů, které od vesnice dělí pár kilometrů mělkého moře – Kačského zálivu Arabského moře.

Jenže cestu mají stále delší a náročnější. Místní krajinu totiž mění těžba soli z moře. Těžaři blokují příliv k mangrovům, vytvářejí si solné pánve (pláně), které pak vysychají; zůstává sůl. Tím vysychají i mangrovy, polozatopené ostrovní lesíky, zvláštní společenstva rostlin z poloslaných (brakických) vod, která slouží velbloudům jako pastviny.

„Dřív jsme s velbloudy do mangrovů chodili dva, tři kilometry,“ popsal reportérům pastýř Hamir Baču. „Teď to na pastvu máme patnáct až dvacet kilometrů. Odsolovací firmy by se měly držet nějakých limitů a nebrat našim velbloudům pastviny.“

Cesta se možná nezdá dlouhá, ale velbloudům jde o život, když klopýtnou a spadnou do solných pánví. „Mnohé také zabijou zkraty elektrických kabelů u průmyslových zařízení,“ dodává pastevec Umar Džatt. A komplikací také je, že poslední dobou není spoleh na deště. Když se velbloudi napasou slaných mangrovů, potřebují to spláchnout sladkou vodou. Když nenaprší, shání se složitě.

Úřady už přišly s programy na ochranu specifických velbloudů a jejich prostředí i pasteveckých vesnic. Podle pastýřů to ale nestačí, navrhují prohlásit mangrovy za chráněné území.

„Když se to podaří, i budoucí generace budou moci vidět tento vzácný druh velbloudů. A my budeme moci zachovat živobytí místních pastevců,“ říká pro BBC Mahendra Panani z neziskové organizace Sahjeevan, která se v okrese Kaččcha a celém státě Gudžarát snaží zachovávat tradiční způsob života i přírodu.

Podporovat pastevectví se snaží s ohledem na tradice, ale také na ekologii – jde o udržitelné odvětví s nízkou ekologickou stopou. Sahjeevan například pomáhá s propagací velbloudího mléka (dělá se z něj i čokoláda) a vlny, jak uvádí na svém webu

Habitatu velbloudů škodí i elektrárny, přístavy a další průmysl v regionu. Těžba soli ale mangrovy likviduje přímo. Těžaři se hájí, že využívají neúrodnou půdu a v chudých oblastech vytvářejí pracovní místa. „Bavíme se o pustých slaniscích, kde se nic nedá pěstovat,“ řekl deníku Guardian Bharat Raval, předseda Indického svazu výrobců soli.

Dřív těžaři likvidovali mangrovy otevřeně, roku 2011 to úřady zakázaly. „Ale firmy našly kličku: Zablokují přístup vody a do roka mangrovy odumřou přirozeně,“ popisuje praktiky G. A. Thivakaran z Gudžarátského institutu pouštní ekologie. „Pak se ta země smí prohlásit za pustinu a může snadno připadnout těžařům.“

Představitelé pastevců tak bojují s větrnými mlýny. Sotva nahlásí prohřešky jedné firmy a úřady ji vykážou, zjeví se další. „Je to neustálý boj, věčná hra na schovávanou,“ stýská si Panani.

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

Zobrazit celou diskusi