Hovory o vakcínách bez hysterie: Matky na Facebooku našly cestu, jak debatovat s odmítači

Anthony Buchanan se považuje za racionálně přemýšlejícího člověka, který věří vědě. Měsíce si však dvaatřicetiletý arborista z amerického státu Arkansas nedokázal ujasnit, čemu má věřit v otázce očkování proti covidu. Internetový vyhledávač mu nabízel nejrůznější, odporující si informace, Facebook mu ukazoval hlavně příspěvky a memy proti vakcínám vyhraněné.

Pak ale narazil na facebookovou skupinu Vaccine Talk (Hovory o vakcínách), která se prezentuje jako „diskusní fórum založené na důkazech“ a sdružuje zastánce i odpůrce očkování. Ke skupině se přidal, tu a tam se na něco zeptal… a po čase si všiml důležitého trendu. „Lidé na obou stranách říkají pravdu, nebo aspoň svoji pravdu. Ale na straně pro vakcíny bylo víc logiky. U odmítačů bylo víc konspirací,“ popsal Washington Postu. A tak ho diskuse přesvědčila a šel na očkování.

Další vlna covidu

Covid-19 je v USA zase na vzestupu, v ohrožení je začátek školního roku, opět se debatuje o povinných rouškách… A na sociálních sítích dál zuří líté debaty plné dezinformací. Facebook, Twitter i YouTube zavedly zákazy lží o covidu a vakcínách, fungují však nanejvýš částečně.

Nejsdílenějším odkazem na Facebooku za první tři měsíce letoška byl článek budící obavy, že by vakcíny mohly vést k úmrtí, jak nedávno informoval Washington Post.

Fake news v době covidu: Kvůli nudě lidi uvíznou v konspirační teorii, varuje expertka

Je tu však i jiná podoba boje s konspiracemi a fake news. Obyčejní uživatelé či malí, lokální influenceři se jim na různých internetových platformách snaží kontrovat ne konfrontačně, ale vstřícně, empaticky. Tráví hodiny moderováním diskusí, odpovídáním na dotazy a příspěvky, odkazováním na vědecké studie či sdílením tipů, jak se i v offline světě bavit se skeptiky a odmítači třeba v rodině.

„Celý ten covid člověku připadá jako ohromný lesní požár, který se vymkl kontrole, a já se cítím jako osamělý člověk s malou hadicí,“ vykresluje své pocity Kate Bilowitzová (35) z kalifornského Oaklandu. Máma pracuje pro realitní kancelář, ve volném čase ale je moderátorkou – a spoluzakladatelkou skupiny Vaccine Talk. „Ale když se na nás lidé obracejí, cítím, že nějaký dopad máme.“

„Ale známe dlouhodobé účinky hasičáků?!“

Její úsilí vlastně perfektně odpovídá mottu Facebooku o „sbližování světa“. Což podle ní bohužel neplatí o nynějších snahách debaty o covidu hlídat. „Facebook se snaží potlačovat dezinformace potlačováním veškeré konverzace,“ řekla Washington Postu. Dokonce algoritmy na čas zablokovaly i její skupinu. „Jsem silně přesvědčená, že slušná diskuse, založená na faktech, funguje, ale pravidla Facebooku ji činí extrémně obtížnou.“

Koronavirová pravidla na Facebooku vymáhá jak software, tak 15 tisíc moderátorů. V červenci síť oznámila, že od počátku pandemie smazala přes 20 milionů příspěvků. Jenže běžně nezachytí nové memy a konspirační teorie a na druhou stranu občas cenzuruje legitimní informace. A obecně algoritmy Facebooku zobrazují uživatelům hlavně hojně sdílené či komentované příspěvky, což nahrává těm nejsensačnějším nebo nejkontroverznějším.

YouTube (patřící Googlu) i Twitter nasadily podobné strategie: Algoritmy pročesávají textové příspěvky a poslouchají videa, někdy závadný obsah rovnou zablokují, jindy ho předají živému kontrolorovi. Sociální sítě zhusta odkazují na oficiální informace zdravotnických úřadů či Světové zdravotnické organizace a uživatelům do popředí posouvají zprávy respektovaných médií.

Strach mezi antivaxery: Nesmyslně odmítají transfuze krve očkovaných, bojí se mikročipů

Přesto fake news zůstávají problémem. „Zdravotní dezinformace jsou vážnou hrozbou pro veřejné zdraví. Mohou vytvářet zmatek, zasévat nedůvěru, škodit lidskému zdraví a podrývat snahy veřejného zdravotnictví,“ uvedl americký šéfzdravotník Vivek H. Murthy v novém speciálním reportu k dezinformacím. „Omezovat šíření zdravotních dezinformací je morální a občanskou povinností, jež bude vyžadovat úsilí celé společnosti.“

Prezident Joe Biden to řekl ještě ostřeji: „Zabíjejí lidi,“ vyjádřil se v červenci k roli Facebooku, respektive tamních dezinformátorů za pandemie, uvedl Washington Post.

Zprávy jen z Facebooku

Nedávný průzkum Rutgersovy univerzity zjistil, že ti Američané, kteří nesledují zpravodajství a čerpají informace o světě jen z Facebooku, se nechávali méně očkovat. Dokonce méně než diváci konzervativní, donedávna protrumpovské televize Fox News. V době průzkumu bylo očkováno 68 % (způsobilých) Američanů, ale jen 47 % těch, kteří sledují jen Facebook.

„Nemusí to nutně znamenat, že užívání sociálních sítí vede k mylným závěrům či očkovací skepsi,“ uvedla spoluautorka Katherine Ognyanová. „Můžou to být lidé, kteří prostě nevěří médiím či politickým institucím, ale je možné, že jejich postoje ještě radikalizuje obsah, který vidí na online platformách.“

Sociální sítě ovšem mohou působit i ve prospěch vakcín. Studie expertů MIT ukázala, že kdo kolem očkování váhá, nechá se ovlivnit svým okolím včetně sociálních sítí.

Diskuse pomáhají

A badatelky o dezinformacích už loni vyzkoumaly, že když reagujete na dezinformaci a dodáte důkazy o opaku, nejspíš nepřesvědčíte autora daného příspěvku, ovšem máte šanci u dalších uživatelů, kteří diskusi sledují.

Snáze půjde přesvědčit lidi, kteří se obávají samotných vakcín, tedy možných vedlejších účinů, než ty, kteří obecně nevěří vládě či doktorům. „Čtou spoustu nevědecké literatury a příspěvků na sociálních sítích o tom, co se děje lidem po očkování, a skutečně se bojí,“ popsala Wendy Kingová z katedry epidemiologie Pittsburské univerzity.

Facebok není vhodným zdrojem informací o očkování. | Reuters

To byl napřed i případ Kate Bilowitzové. Už roku 2015 se rozhlížela se po Facebooku po informacích o dětském očkování, protože nedávno porodila. Tou dobou se v Disneylandu rozmohly spalničky, úřady to dávaly za vinu nízké proočkovanosti dětí. Při diskusích na Facebooku si Kate uvědomila, že je ve skupině, kterou vedou odpůrci očkování z širšího antivakcinačního hnutí, které se na sociálních sítích rozmáhalo už roky před pandemií koronaviru.

A když ji, spolu s dalšími matkami, ze skupiny vyhodili, založily Vaccine Talk pro věcné debaty. „Nejdůležitějším pravidlem byla zdvořilost. V některých online skupinách na sebe lidi jen řvou. My jsme chtěly jen možnost si s dalšími popovídat, aniž by to sklouzlo takovým směrem,“ popisuje administrátorka.

Skupina už má přes 70 tisíc členů; každého jednotlivě musí někdo z adminů schválit. Platí jasná pravidla: Uživatelé se nesmějí vydávat za něco/někoho jiného, poskytovat lékařské diagnózy a rady, útočit a šikanovat ostatní... A musejí být připraveni každé své tvrzení do 24 hodin doložit. Debaty sleduje 25 moderátorů a adminů ze šesti zemí, kdo pravidla porušuje, toho ze skupiny vyhodí. „Tvrdí odmítači obvykle pravidla nedokážou dodržovat,“ komentuje Bilowitzová. „Zpravidla lidem cpou své komentáře.“

Vakcína proti covidu zmagnetizuje paži? Mýtus virálních videí vyvrací vědci i televize

Kalifornská učitelka Monica Buescherová (32) přiznává, že antivakcinačním konspiracím propadla jak Alenka do říše divů, když předloni porodila své druhé dítě. Nabyla přesvědčení, že standardní očkovací injekce jsou nebezpečné; chtěla si ho však přece jen kriticky ověřit, a tak hledala argumenty pro očkování. Dostala se ke skupině Vaccine Talk, jejímž členům je dnes vděčná, že jí racionálními argumenty a odkazy na fakta otevřeli oči. A sama se teď snaží obdobně pomáhat.

„Zejména nabízím svou zkušenost. Snažím se nevnucovat, ale aby bylo jasné, že jsem se snažila chápat obě strany,“ popisuje pro Washington Post.

Protesty amerických odmítačů vakcín a dalších koronaopatření. | Reuters

Podobnou zkušenost udělal Ryan Steward (29), automechanik a pastor z Jižní Karolíny. Donedávna k očkování skeptický nebyl, ale čerstvé vlny antivakcinačích fám ho znejistily. „Chtěl jsem uniknout ze své bubliny, najít něco, co ze mě vytřese ten strach, který do mě nalily dezinformace a média.“

V rámci své profese často navštěvoval diskusní web Reddit, a tak věděl, že tam je populární skupina r/ChangeMyView (Změň můj postoj). Lidé tam uvádějí kontroverzní názory a vybízejí ostatní, ať jim je vyvrátí. Funguje tam systém bodování, který má udržovat debaty slušné a konstruktivní.

Nevěřím vakcíně ani vládě

„Obávám se vakcíny proti covidu kvůli své nedůvěře v úřady,“ napsal tam 8. srpna a přidal řadu dalších důvodů: rychlý vývoj vakcíny, její nekonvenčnost (technologie mRNA) i to, že není regulérně schválená, jen nouzově (to se mezitím změnilo). „Nejsem proti očkování, šel jsem na všechny vakcíny v USA doporučované pro děti i dospělé. Chci i tuhle, ale bojím se,“ vysvětlil svůj postoj.

„Nerozhoduješ se jen mezi očkováním a neočkováním, zvažuješ rizika očkování versus rizika covidu,“ napsal mu jeden z diskutujících. „S vakcínou můžou být dlouhodobé zdravotní problémy. S covidem na 100 % jsou. Může způsobit trvalé plicní a neurologické poškození,“ zněla další (a ostatními nejlépe hodnocená) z mnoha desítek odpovědí na Stewardovu výzvu.

Děti proti konspiračním teoriím: Jak ochránit rodiče před dezinformacemi na internetu

„Není to taková sázka naslepo, jako to mnozí další vykreslují,“ poděkoval za rychlé argumenty Steward. „Do dvou hodin jsem naprosto změnil názor,“ popisuje teď. Argumenty ukázal i své podobně skeptické manželce; ta řekla, že když on půjde první, taky se pak nechá očkovat. První injekci dostal za pět dní.

Ono fórum na Redditu moderuje přes dvacet aktivních uživatelů. Pochvalují si, že se tu drží kultivovaná diskuse, byť je to stojí ohromné úsilí. „Přistupovat k lidem se smyslem pro empatii je velmi důležité – a velmi nedostatkové ve většině online konverzací,“ soudí londýnský podnikatel Stuart Johnson (20), jeden z moderátorů. „I když máte naprostou pravdu, tak pokud váš příspěvek jen odmítá toho dalšího nebo všechny hází do jednoho pytle, tak se ten člověk uzavře. Jeho ego mu pak nedovolí změnit postoj.“