Sledování televize odbourává šedou kůru. K demenci se počítá každá hodina denně

Výzkumy prezentované minulý týden na lékařské konferenci o prevenci a životním stylu uvádějí, že umírnění až náruživí televizní diváci mají v pozdějším věku horší výsledky testů kognitivních funkcí. A skeny ukazují, že mívají méně šedé kůry, což bývá znamení horších mozkových funkcí.

Podle expertů nejde nutně o televizi jako takovou, rozhodně ovšem přispívá, že se u ní pasivně sedí či leží. „Z pohledu mozkového zdraví není každá sedavá činnost stejná; s nepodnětnými aktivitami, jako je sledování televize, se pojí větší riziko zhoršování kognitivních funkcí, zatímco kognitivně stimulující sedavé činnosti – čtení, počítačové či deskové hry – se pojí s udržením kognice a menší pravděpodobnosti demence,“ vysvětluje Ryan Dougherty z Univerzity Johnse Hopkinse. „Zvážit rozdíly v kontextu různých sedavých činností je pro zkoumání mozkového zdraví klíčové.“

Televize a demence 

S kolegy zkoumal data šesti stovek Američanů z dlouhodobé zdravotní studie. Od začátku 90. let každých pět let vyplňovali komplexní dotazníky, mimo jiné v nich odpovídali, jak často sledují televizi. Málokdo prý své návyky v průběhu let měnil. Po dvaceti letech pak tito dobrovolníci podstoupili magnetickou rezonanci mozku.

Když si Dougherty dal výsledky skenů dohromady s dotazníky, vyšel celkem jasný výsledek. Za každou hodinu, kterou průměrně člověk každý den koukal na televizi, ztratil po té době půl procenta objemu šedé kůry. Tolik se zhruba ztrácí i stárnutím ve středním věku, čili každá hodina denně před televizní obrazovkou v podstatě může o rok urychlit nástup stařecké demence.

„Je to důležité zjištění. Už panuje shoda, že neurobiologie demence a zakrňování mozku začíná už ve středním věku,“ uvádí Dougherty. „V tomto období lze cílit na změny chování, jako třeba na přehnané sledování televize, a podporovat zdravé stárnutí mozku.“

Zdrcující studie: Mozku škodí i malé množství alkoholu. „Na zdraví“ si nedáte ani víno

Magnetická rezonance ukázala úbytek šedé kůry i v jiné studii dávající ho do souvislosti s četností sledování televize. „Jiné studie ukázaly pozitivní dopad cvičení na zdraví mozku, zato méně se ví o potenciálních důsledcích dlouhodobé sedavé činnosti, třeba sledování televize, na strukturu a funkci mozku,“ říká autorka, Kelley P. Gabrielová, která se na Alabamské univerzitě v Birminghamu specializuje na pohyb a chronické choroby.

Jak připomíná Priya Paltaová z Kolumbijské univerzity v New Yorku, demenci neumí zastavit žádný známý lék, zato mnoho případů je možné oddálit či dokonce odvrátit vhodnou životosprávou. Ve své studii zkoumala 10700 dospělých, kteří s mnohaletými odstupy postupovali testy paměti, vyjadřování či rychlosti přemýšlení. Ti, kteří sledovali televizi „často“, ale i jen „občas“ (jak se sami vyjádřili; dotazník se neptal na počet hodin), vykazovali v testech po 15 letech o 6,9 procenta horší výsledky.

„Víme, že co je dobré pro srdce, je dobré pro mozek. Všichni lidé s demencí by měli mít podporu v udržování zdravého životního stylu, včetně cvičení, jež pomáhá omezit symptomy,“ řekl pro Times Paul Edwards z charitativní organizace Dementia UK.