Zabíjejí náš les, děsí se kmen v Brazílii. DiCaprio varuje: dolary neposílat
Brazilský prezident Jair Bolsonaro žádá svět o miliardu dolarů ročně (21,5 miliardy Kč) na pomoc s omezováním ilegálního odlesňování v amazonském deštném pralese. Přitom právě za Bolsonara odlesňování Amazonie zrychlilo, ohrožujíc jedny z nejchoulostivějších domorodých kmenů světa, píše BBC.
Justin Rowlatt, reportér BBC zaměřený na životní prostředí, navštívil domorodý kmen Awá opakovaně. „V roce 2010 mi Pirai, můj nejlepší přítel z komunity, říkal, že někdy slyší motorové pily z lesa poblíž jejich vesnice,“ popsal Rowlatt. Zůstávají však podle něj veselí a otevření, třebaže si uvědomují, že jejich živobytí není vůbec jisté.
Mezinárodní nezisková organizace Survival International je označila za „nejohroženější kmen na Zemi“. Jsou jedni z posledních lidí, kteří se snaží žít tradičním způsobem lovců-sběračů, jenže je to stále obtížnější. Asi 350 jich žije v lesní rezervaci o rozloze zhruba 1200 čtverečních kilometrů v chudém státě Maranhão na východě Brazílie. Dlouhá desetiletí pronikají dřevorubci a farmáři na území jejich předků a kácejí lesy.
Ještě celkem nedávno žil kmen v naprosté izolaci, někteří z obyvatel vesnice Jurity poprvé viděli bělocha až před koncem 20. století. Jenže globální poptávka po přírodních zdrojích Brazílie dohnala odlesňování i do míst dříve odlehlých, jako je toto. Za krátký čas se z něj stalo nejvykácenější z kmenových území v Amazonii, uvedl reportér Rowlatt roku 2010. Pár kilometrů od domorodé vesnice viděl farmy na vykácených územích a kouř, jak se pálily stromy pro rychlejší rozšiřování zemědělských ploch. „Proč vy bílí potřebujete tolik dřeva?“ divili se domorodci.
Běloši nepotřebují dřevo, to jim vlastně překáží. Na uvolněné půdě, navíc zúrodněné popelem spálených stromů, farmáři pěstují sóju a chovají krávy. V posledních letech se pak přidala produkce palmového oleje, z nějž se vyrábí nejrůznější produkty, od zmrzliny přes šampony až po bionaftu.
Palmový olej a pesticidy
Jiné domorodé kmeny, které už mají o civilizaci větší ponětí, si stěžují nejen na odlesňování, ale také na pesticidy používané při postřiku palem. „Když tam přijedete, je to šok, vidíte palmy všude, už pár metrů od domů domorodců,“ vyprávěla rádiu BBC brazilská investigativní reportérka Karla Mendesová z environmentálního portálu Mongabay.
„Můj strýc zemřel na rakovinu, kvůli znečištění od palmového oleje, protože předtím v naší vesnici tyto nemoci neexistovaly,“ řekla reportérce jedna z místních, protestující proti palmové produkci. „Už se nemůžeme koupat v potocích, kde jsme se s dětmi dřív koupali. Z vody nás teď svědí kůže. V létě, když nasazují pesticidy, trpíme bolestmi hlavy.“
„Oficiální politika Brazílie tvrdí, že palmový olej z Amazonie je zelený, ale je to pravda?“ tweetovala Mendesová. „Mé 18měsíční vyšetřování prokázalo opak, odlesňování a znečištění vody má dopad na domorodce ve státě Pará.“
„Roku 2014, čtyři roky od mé první návštěvy u Awáů, jsem dostal další pozvání, které prokázalo, že deštné pralesy a jejich obyvatele lze ochránit,“ napsal později Rowlatt z BBC.
„Neindiáni ničí lesy, všechno pokácí. Co budou děti Awáů jíst?“ stěžoval si jeho „starý známý“ lovec Pira'I. „Pořád jsme byli v pohybu. Sotva jsme našli útočiště, zase přišli dřevorubci a pokáceli naše stromy, museli jsme utíkat znovu,“ popsal neradostné roky svého mládí. Se svou rodinou a většinou soukmenovců se musel vzdát nomádského způsobu života a nyní žije ve vesnici; jen asi stovka Awáů žije bez kontaktu se světem.
Awáové přitom nebyli nomády dlouho, až zhruba od roku 1800. Tehdy do jejich končin dorazili Evropané a vyhnali je z jejich domovů. Teď se tak historie zároveň obrací i opakuje.
„Pět staletí se naše kultura snaží ovládnout tu jejich, ale přežívají. Je to zázrak,“ konstatuje Leonardo Lenin z Národní nadace pro indiány (FUNAI), vládní agentury na ochranu zájmů a kultury domorodých kmenů.
V polovině uplynulé dekády dostala nadace silnou podporu od vlády, která se rozhodla zatočit s nelegálním odlesňováním a vytlačováním domorodců, jichž v Amazonii jich žije asi milion.
Environmentální policie měla podporu armády a policie. V rámci operace Awá pod vedením FUNAI dostali farmáři nelegálně usazení v kmenové rezervaci příkaz k vystěhování a půdu jinde. Rodiny sbalily, co šlo. Nezůstalo po nich nic, činitelé pak jejich vybydlené domy i nedalekou nelegální pilu srovnali se zemí a spálili, aby se invaze nemohla snadno zase vrátit.
Pira'I a Hamo z vesnice Awáů toho byli svědky – přivezli je vrtulníkem. „Zkáza je ohromná,“ svědčil pak triumfálně Pira'I doma. „Viděl jsem to na vlastní oči. Poslali neindiány pryč, daleko. Nikdo tam nezbyl, už nemají ani domy. Mají náklaďák s železnou rukou, která všechno ničí,“ popsal práci buldozeru.
Před dvěma lety se však ohrožení Awáů zase zhoršilo: Prezidentem Brazílie se stal pravicový vysloužilý důstojník Jair Bolsonaro. Hlásá, že největším problémem Amazonie je chudoba, pročež je potřeba ji rozvíjet a modernizovat, totiž podporovat zemědělství a těžbu. A že domorodé kmeny nechtějí žít jako „pralidé“. Výsledek jeho politik lze vidět v posledních statistikách odlesňování.
Mezi srpnem 2019 a červencem 2020 se deštný prales zmenšil o 11 088 čtverečních kilometrů, spočítala ze satelitních snímků brazilská kosmická agentura Inpe. Je to nejmarkantnější amazonský úbytek od roku 2008.
Změna k horšímu
Rok před Bolsonarovým nástupem do úřadu zaznamenala Amazonie úbytek pralesa o ploše 7546 km2. Plán byl do roku 2020 kácet jen polovinu toho čísla, místo toho se zase trend zvrátil. Prezident dokonce obvinil Inpe, že zveřejňováním těchto dat poškozuje reputaci Brazílie, poznamenala BBC.
A příliš velké zastání už asi kmeny nemohou čekat od FUNAI, kterou Bolsonaro označil za „hnízdo krys“. A do jejího čela dosadil policejního důstojníka Marcela Xaviera da Silvu, který spíš než na pralesy má konexe v agrobyznysu, dokonce roku 2017 vystupoval proti zaměstnancům agentury v kontroverzním kongresovém slyšení. „Děsí mě,“ konstatoval pro deník Guardian bývalý zaměstnanec FUNAI.
Koncem dubna také Bolsonaro zkrouhnul rozpočet ministerstva životního prostředí o celou třetinu, 900 milionů realů (3,5 miliardy Kč). A to den po online summitu, na který světové lídry ke klimatickým otázkám svolal nový prezident USA Joe Biden, usilující o velké změny v klimatické politice doma i ve světě, připomněla BBC.
Zároveň Bolsonaro žádá o mezinárodní pomoc. Stovky brazilských expertů však paradoxně globální dárce od příspěvků zrazují s tím, že Bolsonaro je „nepřítel“ Amazonie. A podobné výzvy zopakovaly v otevřeném dopise tři desítky angažovaných umělců. „Přidáváme se k rostoucí koalici naléhající na vaši vládu, aby odmítla jakoukoli dohodu s Brazílií, dokud se neomezí odlesňování,“ stojí v textu adresovaném Bidenovi, který podle BBC podepsali mj. herci Leonardo DiCaprio, Sigourney Weaverová, Jane Fondaová, Alec Baldwin či Orlando Bloom a jeho snoubenka, zpěvačka Katy Perryová.
přitom ten palmový tuk je jedno z nejhorších zel ve stravě... já myslím, že si ho Brazilci odstraní sami po tom covidu,který tak bagatelizoval