Falešné restaurace: Podniky si vytvářejí nové identity pro rozvozové aplikace
Za pandemie spousta lidí například při práci z domova spoléhá na rozvoz jídel, pro restaurace v řadě zemí to je jediná možnost provozu, a tak možností přibylo. Někdy ovšem pouze naoko: Britské podniky nabízejí podobná menu pod různými značkami naráz, píše deník The Times.
Aplikace jako Deliveroo a Uber Eats umožňují restauraci registrovat si více značek, pokud mají různé nabídky. Některé podniky však této možnosti zneužívají, aby podpořily své prodeje a byly v aplikacích celkově viditelnější.
Uživatel si tak může myslet, že třeba v kategorii italské kuchyně ve své mobilní aplikaci našel tři restaurace ve své blízkosti, od nichž si může objednat dovoz – přitom se jedná o jediný podnik se třemi značkami v aplikaci.
Indická kuchyně krát 43
Zákazníci ve dvousettisícovém městě Reading na jihovýchodě Anglie se například mohli rozplývat nad širokou nabídkou indické kuchyně: Royal Biryani, Indie Wok, Dosa King, Soul Chutney… vše přitom vařila restaurace Madras Flavours. V aplikaci Uber Eats měla 14 virtuálních značek, v Deliveroo dokonce 29, byť ne všechny měly „otevřeno“. Totéž po celé Británii dělají thajské, korejské, čínské i americké restaurace.
„Je to zcela legální. Když máte úředně schválenou kuchyni, můžete z ní provozovat víc různých značek,“ řekl pro The Times Mubarak Abdul, majitel Madras Flavours. „Ne všechna menu jsou stejná. Děláme malé změny, aby zákazníky nenudilo objednávat pořád totéž od jedné značky.“
Není to tak, že by si restauratér sedl k počítači a jen tak se zkusil zaregistrovat víckrát: udělá to za něj firma. Záplavu extra značek pro Madras Flavours vytvořila agentura The Flavor Factory, která svou činnost popisuje jako „zařizování kuchyní duchů“.
„Když se restauracím nedaří a nevydělávají, pomáháme jim pochopit, co se v dané oblasti prodává, jaké jídlo či kuchyně se bude prodávat nejvíc,“ řekl šéf agentury Rahul Itaphe místnímu listu Reading Chronicle. Proto pro začátek restaurace Madras Flavours měla až 40 profilů; postupně si z nich vybrala značky, kterým se daří, ostatní už nepoužívá; podle Itapheho trvá obvykle taková „inkubační doba“ tři až dvanáct týdnů. Také to prý omezuje vyhazování potravin. „Lidé o tom vědí, už to funguje dva roky. Není na tom nic křivého,“ dodává šéf. Typicky prý doporučuje tři až pět virtuálních značek, každou s jinou nabídkou: „Když máte indickou restauraci, můžete pod dalšími značkami nabízet třeba street food a veganská jídla,“ argumentuje pro The Times.
Aplikace takovou praxi umožňují, ba vítají, aby restaurace zkoušely různé profily s odlišnou nabídkou. Deliveroo podnikům dokonce extra identity pomáhá rozvíjet, už v roce 2019 napočítala dva tisíce virtuálních značek. Někdy prý sekundární značky překonají v prodejích ty původní. Pokud však provozovatelé Deliveroo zjistí, že podnik jen duplikuje svou nabídku pod jiným logem, prý zakročí, stejně jako Uber Eats.
„Je to přinejmenším neupřímné. Aplikace na rozvoz jídla by měly zákazníkům nabízet výběr, ne iluzi výběru,“ nesouhlasí místní food blogger tweetující pod značkou Edible Reading.
Podle odpůrců tyto restaurace expandují na úkor podniků, které nabízejí svá jídla jen pod jednou značkou. A také je zde možnost zbavit se negativních recenzí, které se mohly pod původní značkou v aplikaci nashromáždit.
Gini Newtonová, která v Londýně provozuje kuchyně zejména pro výhradně internetové „restaurace“, soudí, že přílišné spoléhání na extra značky se nakonec nevyplatí. „Některé firmy s variacemi nabídek v rámci různých kuchyní bývají spíše technologické než gastronomické firmy. Často nebývá jejich jídlo moc kvalitní. Vidíte výhradně online podniky s dvaceti různými koncepty, ale suroviny a recepty mají velmi podobné. V dané oblasti můžete obsloužit jen omezené množství zákazníků a lidé si toho začnou všímat.“
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.