Oprava Notre-Dame: Staleté duby chystají koně i drony

Hluboko v královském lese Bercé v regionu Pays de la Loire 230letý strom s mocným hlomozem dopadá na zem. Dnes dvacetimetrový dub byl za francouzské revoluce pouhým semenáčkem, v 18. století ho zasadili s představou, že jednou poslouží za stěžeň plachetnice.Teď je jedním z tisícovky, které se kácejí pro obnovu Notre-Dame. Budou potřeba na rekonstrukci dřevěné konstrukce střechy a nový základ věžičky, které zdemoloval požár v dubnu 2019. Polovinu dubů zajistí státní a obecní lesy, druhá bude darem od 150 soukromých vlastníků.

„Víme, že tím něco končí, ale něco zase začíná,“ řekla pro CNN Pauline Delordová, příslušnice 15. generace lesníků. „Je to ten nejlepší druhý život, jaký stromu můžeme dát,“ dodává její kolegyně Claire Quinonesová.

Loni v létě opustil francouzský prezident Emmanuel Macron ideu modernistické přestavby. Vížka (tzv. sanktusník) nebyla původní, tu ze 13. století nahradila novogotická při přestavbě roku 1859. „Prezident republiky je přesvědčen, že se Notre-Dame v Paříži má restaurovat co nejvíc v souladu s poslední známou kompletní podobou,“ citovala CNN prohlášení prezidentského paláce.

Notre-Dame se vrátí do původní podoby. A Macron už ví, jak bude vypadat vížka katedrály

Nyní tak architekti Philippe Villeneuve a Rémi Fromont potřebují perfektní duby. Kmeny metr tlusté a dvacet dlouhé, bez kazů – ale některé chtějí trochu křivé, kvůli zvláštním požadavkům na nosnost. Však budou držet 300tunovou střechu. Při hledání si experti pomohli drony a počítačovým modelováním, aby stromy obhlédli ještě před kácením. I tak se posléze ukáže, že tu a tam některý nevyhovuje, třeba kvůli přehlédnutému suku.

Vedle moderních dronů dnešním lesníkům slouží i koně, je to šetrnější než nasadit lesní traktory. I tradiční práce s koňmi však využívá moderní postupy, aby zvířata netrpěla, například se dynamometry měří, aby to na ně nebyla přílišná síla, píše Le Journal de Vitré.

U kácení prvních osmi dubisek v lese Bercé byli ministři zemědělství a kultury, symbolicky označili „strom číslo jedna“. „My jsme jen ubozí lidé, kteří žijí 60, 70, 80, maximálně 100 let. Ale stromy tu vydrží,“ básnil generál Jean-Louis Georgelin, který na renovace z prezidentova pověření dohlíží. „Před rozlehlostí vesmíru si uvědomujeme pokoru lidské bytosti.“

Rok a půl budou duby schnout, aby se pak trámy nekroutily nebo nescvrkávaly. Posléze je zpracují na pilách. Tesaři je do dílen dostanou počátkem roku 2023, jejich úkolem bude následovat plány rekonstrukce z poloviny předminulého století.

Navzdory zpožděním kvůli pandemii koronaviru generál Georgelin slibuje, že dříve slibovaný termín se dodrží a katedrála se v dubnu 2024 otevře. „I když bude zbývat spousta práce.“