Z premianta odpadlíkem: Covid dostal Portugalsko na kolena. V historii to není poprvé

Na jednom z hlavních náměstí v Lisabonu stojí socha markýze de Pombala, zachránce města po zemětřesení z roku 1755, při kterém v metropoli nezůstal kámen na kameni. Šlo o největší přírodní katastrofu v dějinách země.

„Pohřbívejte mrtvé, zaopatřete živé!“ bylo heslo budoucího markýze, v té době ještě králova prvního ministra. Zaštítil se pragmatismem: stížnosti ani modlitby nepomohou, musíme udělat to, co je potřeba. Osvícenec markýz de Pombal si sochu zasloužil svou tvrdou postapokalyptickou politikou, kterou vyvedl Portugalsko z temného období.

Čtvrtina populace přišla o život. Většina však nezemřela při zemětřeseních, ale až při přílivových vlnách, požárech a epidemiích. Voda řeky Tajo (Tejo) se nejdříve úplně stáhla a přeživší, kteří vylezli z trosek, se vydali na nábřeží a na obhlídku lodí, jež uvízly na souši. Pak ale s velkou rychlostí přišla patnáct metrů vysoká vlna a všechno smetla.

Exponenciální růst

Možná i následovníkům markýze de Pombala jednou vztyčí památník za zvládnutí epidemie, ale zatím to tak rozhodně nevypadá, uvádí Spiegel. Nikde v EU není růst nakažených rychlejší a nemocnice plnější než v Portugalsku.

„Na rozdíl od markýze de Pombala žijeme v demokracii,“ vysvětluje pro Spiegel ministr zahraničí Santo Silva a dodává: „Je těžké si představit, že zakazujeme lidem návštěvy příbuzných během svátků.“

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Pombal dokázal vládnout autoritářsky; kdyby žil v dnešní době, pravděpodobně by zavřel školy a kavárny, vydal zákaz cestování a přísně kontroloval letiště. Jinými slovy by dělal vše, na co neměla v prosinci levicová vládní aliance Antónia Costy žaludek. „Jen žádnou další uzávěru,“ tak vypadal podle Spiegelu postoj vlády a pravděpodobně i většiny občanů před Vánoci.

Podle Spiegelu si i tenkrát v 18. století mysleli, že další vlna nepřijde, řeka Tajo měla zůstat suchá. Jenže pak přišla nejen druhá, ale také třetí, ještě silnější vlna.

Britská mutace

Dalo by se říci, že Portugalsko mělo v roce 2020 relativně mírný průběh pandemie. To vše se však změnilo na začátku nového roku, kdy raketově vzrostla sedmidenní míra výskytu, jak uvádí Deutsche Welle. Portugalsko má v současnosti nejvyšší míru sedmidenního výskytu v Evropě s 816 novými případy na 100 tisíc obyvatel, v některých venkovských oblastech je to dokonce tisíc případů.

„Na jaře jsme měli dost času se připravit. Poučili jsme se z přístupu Itálie a Španělska. Nyní však stojíme sami v popředí a potýkáme se s britskou variantou,“ vysvětluje Spiegelu Santo Silva. V Lisabonu je nyní padesát procent nových infekcí přičítáno právě britské mutaci.

Portugalsko: Nejrychlejší tempo šíření viru na světě, plné márnice a 7 volných lůžek na JIP

Pacienti vyžadující intenzivní péči musejí čekat až dvacet hodin v sanitkách, než je přijmou do nemocnice Garcii de Orty v Almadě na druhém břehu řeky Tajo. Obzvláště vážná je i situace na severu země. V nemocnici v Leirii je podle státní rozhlasové stanice RTP v současné době nakaženo nebo v karanténě více než sto lékařů a zdravotních sester.

„Náš zdravotní systém je pod velkým tlakem, ale zatím se nezhroutil,“ uvedl ministr Santo Silva pro Spiegel. „V Portugalsku máme něco přes tisíc lůžek intenzivní péče, která musejí být přerozdělena.“ Podle Deutsche Welle je na jednotkách intenzivní péče v současnosti 850 pacientů a tím pádem už téměř žádná pro léčbu nových závažných případů koronaviru nezbývají.

Téměř 6700 dalších pacientů leží na normálních odděleních a některé nemocnice dokonce vztyčily speciální třídící stany, jak uvádí Deutsche Welle. Zde lékaři na základě měření teploty a hladin kyslíku rozhodují, které pacienty budou léčit nejdřív. Rovněž se rychle zřizují polní nemocnice pro přijímání většího počtu nemocných.

Vojenští lékaři z Německa

Od 15. ledna je země již v tvrdém lockdownu. Vláda konečně uzavřela školy, obchody a restaurace a výrazným způsobem byla také omezena svoboda pohybu, jak uvádí Deutsche Welle. Hranice se Španělskem se z velké části uzavřely a letecký provoz se prakticky zastavil.

Jedno vojenské letadlo však ve středu na letišti Humberta Delgada přistálo. Do Portugalska totiž Německo poslalo tým osmi vojenských lékařů, osmnácti sester a pomocného personálu. K tomu s sebou přivezli padesát ventilátorů, 150 nemocničních lůžek, infuzní zařízení a další lékařské vybavení.

„Portugalsko žádným způsobem o pomoc nežádalo. Přijímali jsme pouze nabídky pomoci od našich evropských spojenců, jak je to v takové situaci obvyklé, a to je rozdíl,“ tvrdil v pondělí premiér António Costa.

Dopis portugalské ministryně zdravotnictví Marty Temidové směřovaný spolkové ministryni obrany Annegret Kamp-Karrenbauerové však hovoří o něčem jiném. Portugalsko v něm totiž žádalo o „naléhavou personální a materiální pomoc“, uvedl Spiegel.

Tým německých vojenských zdravotníků zůstane v Lisabonu tři týdny, poté ho možná nahradí týmy z jiných zemí EU. Rakousko už přijalo některé portugalské pacienty z jednotek intenzivní péče, Španělsko a Lucembursko další pomoc přislíbily.

Zdravotníci emigrovali

Portugalsko trápí podle Spiegelu nedostatek zdravotnického personálu už od finanční krize v roce 2008. Tehdy totiž odešel velký počet kvalifikovaných pracovníků do Velké Británie, Francie a Španělska.

V pondělí zahájila země druhou fázi očkování pro velmi staré občany a osoby starší padesáti let s vážnými nemocemi. Doposud bylo mezi desetimilionovou populaci distribuováno přibližně 400 tisíc dávek vakcín, první očkování podstoupilo 270 tisíc osob a druhou dávku dostalo již 70 tisíc osob. Pro srovnání, v Česku bylo do pátku 5. 2. naočkováno téměř 328 tisíc vakcín.

Tak nějak by to nejspíš viděl i markýz de Pobal: „Pohřběte mrtvé a očkujte živé“ a bez váhání přijměte jakoukoliv pomoc, která vám bude nabídnuta, uzavírá Spiegel.