Bill Gates způsobil očkovací revoluci. „Utrácet umíme,“ kasá se terč čipovací konspirace
Miliardář Bill Gates spolupracuje s WHO, farmaceutickými firmami i neziskovými organizacemi, aby porazili koronavirus všude, včetně nejchudších států. Podaří se jim to? ptá se deník New York Times.
Šéf jednoho z největších světových výrobců vakcín měl problém. Adar Poonawalla, šéf firmy Serum Institute of India, potřeboval 850 milionů dolarů (18,2 mld. Kč) na všechno od skleněných ampulí po nerez ocelové nádrže, aby mohl začít chystat výrobu některé z nadějných vyvíjených koronavakcín pro chudé. Spočítal, že firma může riskovat 300 milionů ze svého, půl miliardy stále musel někde najít. Tak se obrátil na jednoho softwarového manažera na penzi v Seattlu.
V létě padl slib, že Nadace Billa a Melindy Gatesových poskytne indické továrně záruky ve výši 150 milionů dolarů, aby bylo možné chystat výrobu. Do září záruky zdvojnásobila.
Zakladatel Microsoftu Bill Gates, který se později dal na filantropii, znal pana Poonawallu roky. Gates už utratil miliardy, aby zajistil vakcíny na jiné choroby pro rozvojové země, úzce spolupracoval s šéfy farmaceutických firem. Přetvořil tak trh a stal se jedním z nejmocnějších – a nejprovokativnějších – soukromých aktérů v globálním zdravotnictví.
V zákulisí globálních očkovacích iniciativ se činí jeden z nejbohatších lidí planety, ani vědec, ani lékař; věří ale, že se se svou nadací disponující padesáti miliardami dolarů může v éře covidu-19 chopit ústřední, vedoucí role. Se svým týmem využívají kontakty a infrastrukturu, které dvě dekády budovali.
„Umíme pracovat s vládami, umíme pracovat s farmaceutickým průmyslem, tento scénář jsme promýšleli," řekl Gates listu NY Times. „Musíme hrát velmi, velmi klíčovou roli, aspoň co se týče expertizy a kontaktů,“ dodal.
Zdůrazňuje, že je jen jedním z mnoha angažovaných v očkovacím úsilí. Ale ty důležité hráče se snaží přivést k jednomu stolu. Hostil třeba telekonference s představiteli farmaceutických firem, v jediném týdnu spolu se svou manželkou a spolušéfkou nadace Melindou jednali s francouzským prezidentem, německou kancléřkou, šéfkou Evropské komise i korunním princem Abú Zabí.
Fauci a čipování
Třebaže Bílý dům za Donalda Trumpa nebyl zrovna spolehlivý partner, Gates často konzultoval s šéfem republikánů v Senátu Mitchem McConnellem, kterého v dětství skoro zmrzačila obrna; od té doby je silným zastáncem očkování obecně. A dlouhé roky Gates spolupracuje s epidemiologem Anthonym Faucim, jehož angažmá v Bílém domě na tom nic nezměnilo. „V otázce pandemie se s ředitelem Národního institutu pro zdraví Francisem Collinsem jevili jako jediní příčetní lidé v americké vládě,“ rýpnul si nyní Gates.
S Faucim, případně ještě v kombinaci s finančníkem a zastáncem demokracie Georgem Sorosem, je Gates terčem fantastických konspiračních teorií. „Kombinace sociálních sítí a pandemie dosud nebyla ozkoušena. Nikdo si nemohl představit, že s doktorem Faucim budu tak prominentní ve zlých teoriích, že jsme pandemii vytvořili a snažíme se na ní vydělávat,“ prohlásil Gates. „Doufám, že to moc lidí neodrazuje od roušek a očkování. Bude potřeba pořádně prostudovat, jaký to má vliv na chování lidí či jak můžeme svou činnost lépe vysvětlovat,“ uvedl.
Jiné lži ho spojují s údajným úsilím o snižování populace chudých zemí nebo testováním vakcín, jež v Africe a Indii zabilo tisíce lidí. V květnovém průzkumu 44 procent voličů Republikánské strany v USA věřilo, že se Gates s vakcínou snaží do lidí vpravit mikročipy, aby je mohl sledovat.
Gates se tím odradit nenechává. „Nikdy jsem neslyšel, že by Bill nebo Melinda řekli něco jako ‚Tohle nemá cenu, to je moc těžké, pustíme se do něčeho jiného‘. Oni se pouštějí do těžkých problémů,“ uznává legendární investor Warren Buffett, který jejich nadaci věnoval 31 miliard dolarů (666 miliard korun).
„Má moc celebrity, má prostředky, stará se. Je spousta aktérů, kteří dokážou různé věci, ale žádný formátu Billa Gatese," uznává Ariel Pablo-Méndez, bývalý činovník WHO.
Umíme utrácet
S dalšími manažery své nadace sledovali, jak se nový koronavirus šíří Čínou; 14. února se sešli, aby probrali možnou reakci, pokud přeroste v globální hrozbu. Za dva týdny přiletěl za Gatesem do Seattlu Seth Berkeley, šéf neziskové vakcinační aliance Gavi, kterou nadace Gatesových už dlouhé roky podporuje. Dva dny poté, co v březnu WHO kvalifikoval covid-19 jako pandemii, Gates jednal s manažery dvanácti předních farmaceutických firem, včetně Pfizeru a Johnson & Johnson.
Cítil se na tuto chvíli připraven, však už měl zkušenost s budování globálních institucí a na různé účely daroval 55 miliard dolarů (1,2 mld. Kč). „Na poli zdravotnictví skutečně umíme účelně utrácet peníze. Za dvacet let už jsme se toho hodně naučili,“ nehraje si Gates na falešnou skromnost, jak se vyjádřil pro NY Times.
O očkování se začal zajímat koncem 90. let, když Microsoft čelil antimonopolním obviněním. Vakcíny spočívaly ve vytváření nových technologií: to je jeho specialita. Jejich dopad je měřitelný, levné injekce ochrání před ničivými chorobami miliony lidí. A také je zapotřebí umět uzavírat dohody.
O filantropii víc manželé Gatesovi začali přemýšlet díky cestám po světě. „Proč tu není pořádná silniční infrastruktura? říkali jsme si. Proč se tu lidem víc ekonomicky nedaří? Uvědomili jsme si, že když chcete někomu pomoci k plnohodnotnému a produktivnímu životu, nejlepší metodou je začít se zdravím,“ popsala Melinda Gatesová v rozhovoru pro NY Times.
Reforma farmaceutického trhu
V té době mnohé západní firmy přestaly vakcíny vyrábět, nedalo se na nich moc vydělat. Gates však odvětví pomohl oživit příspěvky ze svého i vyjednáváním; vznikl nový byznys model spočívající v dotacích, předobjednávkách či zárukách odebraného objemu. To už bylo zajímavé jak pro západní výrobce, tak ty z rozvojových zemí.
„Přinesl technokratickou expertizu a moc, místo aby aktivisticky mluvil o lidských právech,“ vysvětluje Gatesův úspěch Manjari Nahajan, který na newyorské univerzitě New School přednáší mezinárodní vztahy.
Koronaviry řešili včas
Nadace Gatesových dala na očkovací programy 16 miliard dolarů (343 miliard korun), čtvrtinu z toho šlo na Gavi a 2,3 miliardy globálnímu fondu na boj s AIDS, TBC a malárií. Gatesovi (a jejich peníze) také stáli u zrodu Koalice pro inovace k epidemické připravenosti (CEPI) v polovině minulé dekády. Jejím cílem bylo chystat rozličné prostředky na hrozící epidemie, včetně koronavirů. Boj se SARS-CoV-2 tak nezačínal úplně od nuly.
Předloni v září Nadace Gatesových investovala 55 milionů dolarů (1,2 mld. Kč) do neznámé biotechnické firmy v Německu, aby mohla rozšířit svůj záběr genetických vakcín také o HIV a tuberkulózu. Před rokem tato firma zkusila využít svou novou technologii proti rozmáhajícímu se koronaviru; a hle, za deset měsíců už dostala v USA zelenou. Jde o firmu BioNTech.
Coby osoba starší 65 let dostal první dávku vakcíny koncem ledna, svěřil se na Twitteru.
Další investici dali do americké firmy Novavax, jejíž covidová vakcína se už blíží ke konci klinických testů. Nadace díky svému know-how také přispěla k dohodám, které by měly vést ke třem miliardám dávek oxfordské vakcíny do konce roku.
Badatelé Oxfordské univerzity věděli, že ve velkém očkovací látku nezvládnou vyrábět; požádali o pomoc i Gatesovy experty. „Poradili jsme Oxfordu, že potřebují najít partnera, který umí provádět klinické testy,“ popsal Gates. Po bedlivém zvážení se Oxford dohodl s britsko-švédským gigantem AstraZeneca; podmínkou dohody bylo, že za doby pandemie se oxfordská vakcína bude prodávat za cenu nákladů (kolem 80 Kč), v rozvojovém světě dokonce natrvalo. A Gates také finančními zárukami pomohl k tomu, že oxfordskou vakcínu může vyrábět i výše zmíněný Serum Institute of India.
Vměšování do WHO
Experti ve zdravotnické organizaci chválí Gatesův přínos co do efektivity: „Bojuje za vědu, za odpovědi, má mentalitu soukromého sektoru,“ oceňuje Bruce Aylward, poradce generálního tajemníka WHO. Zdaleka tu nejde jen o Billa Gatese či jeho manželku. Nadace zaměstnává bývalé vrcholové manažery: například dr. Trevor Mundel z Novartisu či Emilio Emini, někdejší viceprezident pro výzkum vakcín ve Pfizeru.
Někteří Gatesovi vyčítali, že se až moc motá do práce WHO. Roku 2007 dokonce vedoucí divize pro malárii si oficiálně stěžoval, že Gatesova nadace až příliš dominuje, čímž potlačuje pestrost odborných názorů. Dnes nadace i WHO zdůrazňují svůj vzájemný respekt a spolupráci, uvedl Gates.
„Pořád s nimi komunikujeme. Ale spousta práce teď spočívá v inovacích v diagnostice, terapii a vakcínách, a to tak úplně není jejich parketa,“ dodal s tím, že WHO nezvládne tak dobře jednat s firmami jako velké neziskovky. Naopak její devizou má být pomoc vládám. „Ale nenapadá mě nic, kde bychom s WHO nesouhlasili,“ uzavírá miliardář. Býval nejbohatším mužem na světě, koncem ledna mu podle Forbesu patří 120 miliard dolarů (2,6 bilionu Kč) a s tím čtvrtá příčka žebříčku.
Nevytahuj se, prohrajes