Stovka milenek a miliardy ukryté po bytě: Jak si žil čínský papaláš odsouzený k smrti?

Laj Siao-min se loni v létě před soudem přiznal, že v letech 2008 až 2018 na úplatcích přijal astronomických 1,79 miliardy jüanů (5,9 miliardy Kč) a podílel se i na dalších korupčních aktivitách. Údajně vlastnil zlaté cihly, luxusní auta a bankovní účet na jméno své matky se stovkami milionů jüanů.

Rozsah trestného činu je bezprecedentní. Podle článku Wanga Siou-meje, bývalého soudce a profesora práva na Pekingské univerzitě, nebyl za 72 let od založení Čínské lidové republiky nikdo obviněn z přijímání tak velkých úplatků. 

Čína brání vyšetřování původu koronaviru. Expertům nevydala důležitá povolení

Trest smrti bez dvouletého odkladu

Laj navíc uvedl, že žil „jako manžel a manželka“ s jinou ženou, než se kterou byl zákonně oddán, a že s ní zplodil dva syny. Tím se jeho obvinění rozšířilo ještě o bigamii. Podle serveru Caixin jsou však detaily ještě šťavnatější, kromě druhé manželky si údajně vydržoval přes sto milenek.

„Laj Siao-min byl extrémně chamtivý,“ uvádí se v soudním prohlášení. To je možná ten důvod, proč byl trest smrti pro Laje vynesen bez dvouletého odkladu. Ten se běžně vydává v případech s trestem smrti a umožňuje po dvou letech takový rozsudek zkrátit na 25 let nebo doživotí.

O soudním procesu dokonce vznikl v loňském roce televizní dokument v produkci vrcholného disciplinárního orgánu Komunistické strany Číny, Ústřední komise pro disciplinární inspekci. Dokument, vysílaný státní televizní stanicí CCTV, tvrdil, že Lai ukládal peníze, šperky a další aktiva, která dostal jako úplatky, v bytě v Pekingu. Své skrýši výmluvně přezdíval „supermarket“.

Přesto tvrdí, že na tyto peníze nesáhl. „Neutratil jsem z toho ani cent,“ brání se v dokumentu s tím, že chtěl ušetřit peníze pro své děti. „Neodvážil jsem se to utratit, protože mi to nahánělo hrůzu,“ dodal podle dokumentu.

Cesta do pekel

Před strmým pádem strávil Laj většinu své kariéry v managementu čínských bank a aktivně se angažoval ve straně. Jeho největší profesní výzva se mu však stala osudnou. Když byl v roce 2009 dosazen do čela společnosti Huarong, podlehl pokušení a začal si pořádně užívat.

Firma Huarong byla založena za podpory čínského ministerstva financí jako řádný státní podnik, aby očistila komerční banky od rizikových půjček. Podle Japan Times tím společnost jakožto správce dluhu získala mnoho privilegií, včetně téměř suverénní úvěruschopnosti a široké nabídky finančních licencí, po nichž touží čínský soukromý sektor, ale těžko je získává.

Miliardář Musk si stěžoval, že jeho akcie jsou moc drahé. Pak prudce klesly a teď zoufá

Místo aby se Laj vypořádával s rizikovými půjčkami, utrhl se ze řetězu a pořádně to roztočil. Podle Japan Times koketoval se vším, od obchodování s privátním kapitálem až po junk bonds (tzv. prašivé obligace, tedy vysoce riskantní dluhopisy nesoucí – v případě dobrého obchodu - vysoký úrok)

Na konci roku 2016 představovaly rizikové půjčky pouze 25 procent celkových aktiv společnosti Huarong, oproti 34 procentům před dvěma lety. Naproti tomu vzrostly jiné finanční produkty jako například aktiva, včetně dluhopisů, které lze využít za účelem zisku, jak uvádí Japan Times.

V pevninské Číně založil Huarong mnoho dceřiných podniků, jejichž jediným účelem byl nákup nemovitostí, uvedl server Caixin. Jedna z těchto dceřiných společností postavila ve městě Ču-chaj v provincii Kuang-tung 120 domů. Sto těchto nemovitostí pak údajně Laj daroval své první manželce a mnoha milenkám. V Hongkongu získala jeho společnost velké částky z emisí dolarových dluhopisů, přičemž výtěžek následně použila na nákup junk bonds.

Zadlužená Čína

Kdyby byl Laj pouhým obchodníkem, nemusel by čelit tak vážným následkům. Jeho rizikové půjčování však mělo za následek obrovské ztráty, které nakonec šly z kapsy Pekingu. Není tedy divu, že jeho přísný trest by měl sloužit jako odstrašující příklad pro další podobné dobrodruhy. „Ohrožoval čínskou finanční stabilitu,“ vyčítal mu soud v Tchien-ťinu, který ho odsoudil k smrti.

Podle Japan Times v rozlehlém státním finančním sektoru Číny byrokraté někdy zapomínají jednat zodpovědně a půjčují přátelům bez řádného řízení rizik. Jak tedy Peking zajistí, aby se jeho byrokrati chovali zodpovědně? Zoufalé časy vyžadují zoufalá opatření. S celkovým dluhem dosahujícím 300 procent hrubého domácího produktu je Čína jedním z nejzadluženějších států na světě. Jeden rozsudek smrti by měl být dostatečně odstrašující, míní Japan Times.

Kdo bude další?

Nyní se nabízí se otázka, kdo by se měl před Pekingem držet na pozoru. Jsou to další bohatí a privilegovaní lidé? Měl by se snad bát zakladatel online impéria Alibaba a nejbohatší Číňan Jack Ma? Ačkoli nebyl zatím obviněn ze žádného zločinu, zmizel na podzim loňského roku z očí veřejnosti a od té doby o sobě nedává vědět.

Nejznámější čínský byznysmen upadl ve své mateřské zemi v nemilost krátce po proslovu na říjnovém podnikatelském summitu v Šanghaji, v němž zkritizoval čínské regulační orgány. Ty podle něj svými omezeními brzdí technologické inovace. Tento krok vedl ke zrušení chystané primární veřejné nabídky (IPO) akcií finančně-technologické společnosti Ant Group, která je divizí Alibaby. Manažer podle německého deníku Handelsblatt doplatil na veřejné sdělování svých názorů.

Zakladatel AliExpressu sepsul vládu Číny a... Záhadně zmizel

Podle novináře Davida Fabera ze CNBC, který se odvolává na anonymní zdroj, je Jack Ma v pořádku, pouze se stáhl do ústraní. Vzhledem k tvrdému zakleknutí režimu na Laje není divu, že Jack Ma v ústraní vyčkává, než se tato divoká bouře přežene.

Ostatně nebylo by to poprvé, co Čína popravila miliardáře. V roce 2015 například skončil za údajné mafiánské praktiky na popravišti Liou Chan, tehdejší šéf společnosti Hanlong Mining. Liou Chan měl mít navíc vazby na zneuctěného bývalého bezpečnostního cara Čou Jung-kchanga, který kvůli korupci dostal doživotí.