Život jako z akčního filmu: Zemřel legendární izraelský agent, trénoval i premiéra

Autor: ksi - 
8. ledna 2021
08:56

Napínavější než akční film, tak by se dal charakterizovat život izraelského tajného agenta Isaaca Šošana (†96), který zemřel na konci loňského roku. Tento v Sýrii narozený Žid se účastnil tajných operací, včetně bombových útoků, a později učil generace izraelských agentů, mezi nimi i pozdější premiéry Benjamina Netanjahua a Ehuda Baraka, napsal server New York Times (NYT).

Šošan se účastnil těch nejnebezpečnějších operací izraelské tajné služby. Na začátku své kariéry se vydával za Araba, vykonával bombové útoky a atentáty na nepohodlné osoby. Po ukončení své práce v terénu se významně podílel na utváření koncepce celého Mosadu a trénování dalších agentů.

Jeho vzrušující život vyhasl 28. prosince v Tel Avivu ve věku 96 let. „Zemřel na mozkovou mrtvici v Ichilovově nemocnici,“ potvrdila pro NYT jeho dcera Eti. Hold mu dokonce vzdal i sám Barak, který před svou politickou kariérou s Šošanem pracoval v izraelské zpravodajské jednotce. „Učil generace bojovníků, včetně mě. Všichni dnes skláníme hlavy. Čest jeho památce,“ napsal na Twitteru expremiér, podle kterého jeho velký učitel pro stát Izrael opakovaně riskoval svůj život.

V roce 1924 se narodil jako Zaki Šašo v syrském Aleppu (Halabu) do chudé rodiny arabsky mluvících Židů. Studoval na francouzské škole, hebrejštinu se učil na ortodoxních židovských školách a přidal se k sionistickým hebrejským skautům. V 18 letech, motivován sionismem, odcestoval do tehdy ještě Brity ovládané Palestiny a během dvou let byl rekrutován Palmachem, neoficiální armádou židovské komunity.

Během svého výcviku byl převelen do tajné jednotky známé jako Arabská četa. Skládala se z Židů, kteří se mohli díky perfektní jazykové vybavenosti vydávat za Araby, a byla pověřena shromažďováním zpravodajských informací, prováděním sabotáží a cílených vražd. „Jednotka byla založena především kvůli očekávání, že brzy vypukne občanská válka mezi Židy a Araby,“ vysvětluje Joav Gelber, profesor historie.

Členové jednotky, většinou přistěhovalci z arabských zemí, byli vyškoleni ve sbírání zpravodajských informací a tajné komunikaci (například v morseovce) i v taktice boje a používání výbušnin. Navíc prošli intenzivním studiem islámu a arabských zvyků, aby mohli žít jako Arabové, aniž by vzbuzovali sebemenší podezření.

Atentáty a bombové útoky

Šošan se začal účastnit operací poté, co bylo v OSN v roce 1947 odhlasováno rozdělení Palestiny na samostatný židovský a arabský stát. Arabská četa měla zahájit střety s cílem rozpoutat válku.

Jeho velká chvíle nastala v únoru 1948, kdy měl převést svůj trénink do praxe. Za úkol měl pomoci zabít palestinského lídra Šejcha Nimra al-Chatíba na jeho cestě z Libanonu do Palestiny, při které s sebou údajně převážel zbraně. Odstřelovači měli spustit palbu na Šejchovo auto a Šošan, který dostal úkol předstírat náhodného kolemjdoucího, měl práci případně „dokončit“. „Instruovali mě, abych pobíhal sem a tam, předstíral, že pomáhám, ale zároveň se ujistil, že je Šejch mrtvý. Kdyby náhodou nebyl, měl jsem u sebe pistoli, abych ho ‚dodělal‘,“ vzpomínal v rozhovoru v roce 2002.

Akce se nakonec nevydařila podle představ, i když byl cíl opravdu zasažen. „Atentátníci ho zasypali palbou z poloautomatických zbraní, ale britští vojáci mi nedovolili se k němu přiblížit. Vážně zraněný Šejch nakonec přežil, opustil Palestinu a přestal hrát aktivní roli ve válce,“ dodal Šošan.

Chvíli poté byli Šošan se svým kolegou z Arabské čety povoláni na akci do autodílny v izraelské Haifě, kde podle zpravodajců měla být konstruována bomba do auta. „Majitelé dílny nás vůbec nepodezírali, ale samozřejmě nás dovnitř pustit nechtěli. Vloudili jsme se tam až pod záminkou použití toalety,“ uvedl legendární rozvědčík.

I taková chvíle stačila k aktivování časovače na výbušnině a útěku. „Pár minut nato už byla slyšet jen obří exploze, která zdevastovala i několik sousedních domů a zabila minimálně pět lidí,“ vzpomínal špion.

V roce 1948, když se britští vojáci stáhli z Palestiny a Izrael vyhlásil nezávislost, byli agenti Arabské čety vysláni do okolních arabských zemí, aby shromažďovali informace a případně mařili nepřátelské akce vůči své zemi. „I když jsme měli převážně provádět výzvědnou činnost, viděli jsme se jako vojáci a chtěli jsme se co nejvíc zapojit do akce,“ vysvětloval Šošan svůj zápal.

Tehdy mu bylo pouhých 24 let a vystupoval pod arabským jménem Abdul Karím. Cestu do jeho nového působiště v Libanonu absolvoval v autobuse plném arabských uprchlíků z Haify. „Projížděli jsme kolem po zuby ozbrojených vojenských konvojů. Nikdy předtím jsme podobné zbraně neviděli,“ vzpomínal v roce 2013 v rozhovoru pro Times of Israel.

Bomba na Hitlerově jachtě

Poté, co byl poslán do Bejrútu, koupil se svými kolegy kiosek a auto, který využíval jako taxík, aby měli potřebné krytí výzvědných aktivit.

Při jedné příležitosti dostali za úkol umístit bombu na luxusní jachtu Avisso Grille patřící bohatému Libanonci. Bylo jim řečeno, že ji za druhé světové války používal Adolf Hitler. Zpravodajská služba si myslela, že by jachta mohla být přestavěna na bojovou loď a použita proti Židům. Výbuch plavidlo sice nepotopil, ale poškodil ho tak, že nemohlo být využito k vojenským účelům.

Nejvýznamnější operací bojové jednotky měl být atentát na libanonského premiéra Rijáda al-Solha, který se měl odehrát v prosinci 1948. Mise byla ale k velkému zklamání Šošana na poslední chvíli odvolána nejvyšším izraelským vedením.

Moment prozření

Jako jeden z nejsilnějších momentů v Bejrútu popsal Šošan setkání s příbuznými obětí výbuchu autoservisu v Haifě, na kterém se sám podílel. Mluvili s ním otevřeně, protože si mysleli, že je Palestinec. „Do té doby jsem nikdy nepomyslel na lidi, kteří tam byli zabiti,“ vzpomíná v knize Men of Secrets, Men of Mystery (Muži tajemství, muži záhad), již napsal s kolegou z rozvědky Rafim Suttonem. „V Bejrútu jsem poseděl se starým Arabem, který oplakával své dva syny zabité výbuchem v dílně, který jsem vykonal.“

Jeho syn Ja'akov vzpomíná, že toto setkání Šošana zasáhlo natolik, že úplně změnil své myšlení. „Táta vždy věděl, že pokud použijeme pouze hrubou sílu, povede to pouze k dalším válkám. Podporoval také řešení dvou států pro dva národy.“

Vyzrazení a poprava několika členů Arabské čety nakonec vedla k ukončení asimilace židovských agentů mezi Araby. Šošan tedy začal s náborem a řízením arabských agentů. „Ukázalo se, že má talent i pro tuto práci,“ uvedl v rozhovoru Sutton, jeho bývalý kolega a spoluautor. „Agenti jsou hodně problematičtí a musíte vědět, kdy vám lžou a kdy mluví pravdu. Navíc jim nesmíte dovolit, aby vás vydírali a převzali kontrolu nad vaším vztahem, aniž by to poškodilo jejich ochotu s vámi pracovat.“

Konec práce v terénu

Šošanovi se později podařilo obnovit program asimilace agentů mezi Araby, což vedlo k vytvoření Sajeret Matkal, armádní speciální jednotky zaměřující se na průzkum a špionáž. Ta měla za úkol shromažďovat informace přímo z nepřátelského území prostřednictvím bojovníků v arabském přestrojení. Mezi jejími členy byl například mladý Netanjahu, nynější izraelský premiér, a jeho předchůdce Barak, který jednotku řídil (s jednotkou mj. úspěšně roku 1976 v přestrojení za mechaniky zlikvidovali palestinské únosce letadla společnosti Sabena). Šošan dostal za úkol její členy trénovat.

Podílel se také na tvorbě krycího příběhu pro izraelského špióna Eliho Kohena, který v 60. letech pod falešnou identitou syrského obchodníka pronikl do vrcholných kruhů v Damašku. Nakonec byl však odhalen a popraven. Kohenův příběh byl nedávno zdramatizován v seriálu Agent internetové televize Netflix, v hlavní roli zářil Sacha Baron Cohen (spíše je známý ztřeštěnými komediemi jako Borat, Ali G nebo Who Is America?, i v těchto snímcích se však věnuje mj. antisemitismu).

Šošan odešel do důchodu v roce 1982, ale izraelská zpravodajská agentura Mosad ho čas od času mobilizovala, aby zaškoloval nové agenty; někdy se dokonce sám účastnil operací. V utajení na sebe bral podoby starého arabského muže, který předstíral, že potřebuje pomoc, například vstoupit do budovy, aby uskutečnil naléhavý telefonát, nebo navázal neformální kontakt s cílem náboru. Jeho velitelé věřili, že jako stařec nebude budit žádné podezření. Zpravodajská kariéra ho tak provázela téměř celý život, uzavírá NYT.

sorgedoktor ( 8. ledna 2021 16:50 )

Je to hezke, cely clanek je zajimavy.Ja ovsem, nechapu, jqak se takove sdeleni a informace mohou dostat na verejnost...To si redaktor /i/ precetli v jíinych novinach..

Zobrazit celou diskusi