ONLINE: Detaily americké operace Půlnoční kladivo, Írán chce zavřít ropnou cestu!

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dnes to podle izraelského tisku Kac řekl při jednání s armádním velením. Další cíle války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, je íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež Írán používá k útokům na izraelské území.

„Musíme udeřit na všechny symboly (íránského) režimu a na jeho represivní mechanismy,“ uvedl Kac. Podle jeho slov je nutné další údery zaměřit na íránské provládní milice a revoluční gardy. Zesílené izraelské útoky mají podle ministra vést „k podkopání režimu a zvýšení zastrašení před raketovou palbou“ na Izrael.

Šéf německé diplomacie Wadephul dnes naznačil, že za určitých podmínek je možné další jednání Německa a jeho evropských partnerů s Teheránem. „Moji kolegové ze Spojeného království, Francie a také vysoká představitelka (pro zahraniční věci Kaja Kallasová) vždy říkali, že jsme připraveni jednat,“ řekl Wadephul před dnešní ženevskou schůzkou, které se zúčastní ministři zahraničí Íránu, Německa, Británie a Francie.

„To od Íránu vyžaduje vážnou ochotu vzdát se jakéhokoli obohacování jaderného materiálu, což by mohlo vést k jadernému vyzbrojení. Vyžaduje to také, aby to zahrnovalo i raketový program. Pokud tato vážně míněná ochota existuje, důsledkem z naší strany bude také to, že budeme připraveni k dalším rozhovorům,“ dodal Wadephul.

Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí ve čtvrtek potvrdil íránským státním médiím, že bude dnes v Ženevě jednat s ministry zahraničí Německa, Británie a Francie. O schůzku podle íránského tisku požádaly evropské státy.

Arakčí dnes podle agentury Reuters řekl, že o íránském programu balistických raket jednat nelze. Ženevské rokování se podle něj zaměří jen na jaderné a regionální otázky. Arakčí má v Ženevě podle agentury AFP vystoupit také v Radě OSN pro lidská práva.

Británie, Německo a Francie byly signatáři dohody o íránském jaderném programu z roku 2015, kterou však Írán přestal dodržovat poté, co od ní v roce 2018 odstoupily Spojené státy. Dohodu podepsaly také Rusko a Čína.

Propalestinští aktivisté poškodili dnes v noci dvě letadla na základně britského Královského letectva (RAF) v Brize Norton ve střední Anglii, uvádí stanice BBC.

Dva aktivisté ze skupiny Palestina Action nepozorovaně vnikli na vojenskou základnu a postříkali vojenské letouny červenou barvou. Skupina tvrdí, že cílem útoku bylo narušit to, co označuje za britskou podporu izraelských vojenských operací v Pásmu Gazy a širší vojenské aktivity Západu na Blízkém východě.

Záběry, které dnes skupina Palestine Action zveřejnila na síti X, ukazují dvě osoby, z nichž jedna jede na elektrické koloběžce k tankujícímu letounu Airbus Voyager a stříká barvu do jeho motoru. Skupina svou akci zdůvodňuje tím, že letouny britského královského letectva, které startují své lety nad Pásmo Gazy ze základny na Kypru, se podílí na „páchání genocidy“ a uvádí, že letouny byly vyřazeny z provozu, zatímco aktivisté z místa utekli, aniž by je někdo zadržel.

Ministerstvo obrany poškození letadel důrazně odsoudilo. „Důrazně odsuzujeme tento vandalský čin na majetku Královského letectva. Úzce spolupracujeme s policií, která případ vyšetřuje. Naše ozbrojené síly představují to nejlepší z Británie. Je naší povinností podporovat ty, kteří nás brání,“ uvedl mluvčí ministerstva obrany.

Situace v íránské jaderné elektrárně v Búšehru je klidná a pod kontrolou. Podle agentury Reuters to dnes řekl šéf ruské státní společnosti pro atomovou energii Rosatom Alexej Lichačov. V jediné funkční íránské jaderné elektrárně má Rosatom svůj personál a Rusko elektrárně dodává palivo. Podle Lichačova dostal Izrael ruské varování, aby na elektrárnu neútočil.

Jaderná elektrárna v Búšehru má v provozu jeden reaktor, který Írán dokončil za asistence Ruska. Další jsou podle předchozích informací tisku ve výstavbě. Elektrárna se nachází na pobřeží Perského zálivu.

Čeští diplomaté z ambasády v íránském Teheránu už jsou evakuováni v okolních zemích, uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) o dočasném uzavření velvyslanectví rozhodl kvůli konfliktu mezi Íránem a Izraelem ve čtvrtek. V cestovatelském systému Drozd eviduje MZV v Íránu několik Čechů.

Češi, kteří urgentně potřebují konzulární asistenci na území Íránu, se mohou obrátit na nouzovou linku +420 222 420 222. „V Íránu evidujeme dle Drozdu jednotky Čechů, naši ambasádu však vyloženě se zájmem o pomoc s repatriaci nikdo nekontaktoval. Naše doporučení zůstává nejvyšší, tedy opusťte zemi. Po zemi to stále je možné,“ uvedl dnes Drake.

„Z bezpečnostních důvodů spojených s probíhajícím vojenským konfliktem zasahujícím území Íránské islámské republiky rozhodl ministr zahraničních věcí Jan Lipavský dne 19. 6. 2025 o dočasném přerušení provozu Zastupitelského úřadu ČR v Teheránu. Opatření platí do odvolání,“ oznámilo ve čtvrtek ministerstvo.

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac dnes varoval libanonské militantní hnutí Hizalláh, aby se nezapojovalo do konfliktu mezi Izraelem a Íránem. V této souvislosti Kac poznamenal, že Izraeli „došla trpělivost s teroristy“, píše server The Times of Israel (ToI).

„Lídr Hizballáhu se od svých předchůdců nepoučil a vyhrožuje Izraeli,“ uvedl dnes Kac s odkazem na bývalého vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha, který zahynul při izraelském úderu v Bejrútu loni v září. Kac dnes uvedl, že Hizballáhu doporučuje, aby byl „opatrný a pochopil, že Izraeli došla trpělivost s teroristy, kteří mu vyhrožují“. „Pokud dojde k teroru, Hizballáh přestane existovat,“ prohlásil Kac.

Vůdce Íránem podporovaného Hizballáhu Naím Kásim ve čtvrtek prohlásil, že libanonská skupina bude jednat „jak uzná za vhodné“ s ohledem na „brutální izraelsko-americkou agresi“ proti Íránu.

Austrálie dnes oznámila, že přerušuje činnost svého velvyslanectví v Teheránu kvůli zhoršujicí se bezpečnostní situaci, uvedl server BBC News. „V této fázi je naše schopnost poskytovat konzulární služby extrémně omezená kvůli situaci na místě. Vzdušný prostor zůstává uzavřen,“ uvedla australská ministryně zahraničí Penny Wongová.

Austrálie také nařídila odchod všech svých pracovníků a jejich rodinných příslušníků z Íránu. Konzulární personál je přesouván do sousedního Ázerbájdžánu. Australský velvyslanec v regionu zůstane, aby pomohl vládě s reakcí na krizi, uvedla Wongová.

Nejméně 1 500 Australanů a jejich rodin v Íránu požádalo o pomoc s opuštěním Íránu, připomněla BBC.

Slovensko kvůli pokračujícímu konfliktu mezi Izraelem a Íránem dočasně uzavřelo své velvyslanectví v íránské metropoli Teherán a zahájilo evakuaci jeho pracovníků. Dnes o tom informovalo slovenské ministerstvo zahraničí.

K přerušení provozu svých ambasád v Íránu už přistoupily také další země včetně Česka. Slovenská ambasáda v Teheránu zůstane podle Bratislavy uzavřena do doby, než se diplomaté budou moci bezpečně vrátit do Íránu.

Slovensko v souvislosti s konfliktem mezi Izraelem a Íránem od pondělí do středy vládním leteckým speciálem i vojenským letadlem evakuovalo z Blízkého východu více než 200 lidí včetně zhruba tří desítek českých občanů.

Izraelská armáda oznámila, že v noci na dnešek v Teheránu zasáhla desítky vojenských cílů, včetně Organizace pro obranný vývoj a výzkum (SPND), jež podle Tel Avivu byla zapojena do íránského programu vývoje jaderných zbraní. 

Vzdušná válka mezi Izraelem a Íránem s dneškem vstoupila do druhého týdne. Izrael zahájil útoky na Írán v noci na minulý pátek a zdůvodnil je snahou zabránit Teheránu ve vývoji jaderných zbraní. Írán, který dlouhodobě tvrdí, že o jadernou zbraň neusiluje, od minulého pátku provádí dronové a raketové útoky na Izrael.

Kolik přesně si údery doposud vyžádaly obětí, je obtížné nezávisle ověřit. Nevládní organizace HRANA, která dlouhodobě monitoruje porušování lidských práv v Íránu a která sídlí ve Spojených státech, uvádí nejméně 639 obětí íránských útoků od 13. června. Jsou mezi nimi íránští vysoce postavení armádní velitelé, jaderní vědci ale i řada civilistů. Íránská státní média naposledy svou bilanci aktualizovala 15. června, kdy informovala o 224 mrtvých. Izrael uvedl, že v důsledku íránských útoků v Izraeli zahynulo 24 lidí.

Írán dnes brzy ráno provedl další raketový útok na Izrael, podle zdravotníků bylo ve městě Beer Ševa lehce zraněno pět lidí, píše deník Haarec.

Šéf britské diplomacie David Lammy míní, že v příštích dvou týdnech existuje možnost dospět k diplomatickému řešení ohledně íránského jaderného programu a uzavření dohody, která by zabránila dalšímu zhoršení situace. Britský ministr se takto podle tiskových agentur vyjádřil po jednání se šéfem americké diplomacie Markem Rubiem a zmocněncem Stevem Witkoffem v Bílém domě a před schůzkou v Ženevě, kde má Lammy spolu se svými kolegy z Německa, Francie a Británie jednat se svým íránským protějškem o íránském jaderném programu.

Drazí čtenáři, děkujeme za sledování živého zpravodajství k Izraeli a Íránu. Pokračovat bude zase od rána, přejeme dobrou noc.

„Vzhledem k tomu, že existuje značná šance budoucího vyjednávání s Íránem, ke kterému může, ale také nemusí dojít, se v následujících dvou týdnech rozhodnu, zda do toho vstoupíme,“ přečetla médiím zprávu Donalda Trumpa mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová.

„Očekává se, že se zapojí, ale nikdo je nenutí. Musí se rozhodnout sami,“ řekl o možné americké intervenci serveru ToI nejmenovaný izraelský činitel. „Dozvíme se to v příštích 24 až 48 hodinách,“ dodal.

„Z bezpečnostních důvodů spojených s probíhajícím vojenským konfliktem zasahujícím území Íránské islámské republiky rozhodl ministr zahraničních věcí Jan Lipavský dne 19. 6. 2025 o dočasném přerušení provozu Zastupitelského úřadu ČR v Teheránu. Opatření platí do odvolání,“ uvedlo ministerstvo zahraničí.

eši, kteří urgentně potřebují konzulární asistenci na území Íránu, se mohou obrátit na nouzovou linku +420 222 420 222.

Družicová společnost Maxar Technologies přinesla satelitní snímky jednoho z íránských jaderných zařízení - jak vypadal těžkovodní reaktor Arak před a po izraelských úderech.

„Že se Izraeli daří do takové míry bránit před íránskými údery, je úžasné – provozovat protivzdušnou obranu prakticky na celém území,“ řekl Blesk Zprávám Peter L. Hays, přední americký expert na vesmírnou bezpečnost a protiraketovou obranu.

„Samozřejmě dost pomáhají Spojené státy, nejen sestřelovat, ale hlavně s lokalizací projektilů s velkým předstihem. Při loňských útocích se jevilo, že se Íránci nesnaží způsobit reálné škody, spíš to bylo varování – tentokrát se snaží. Posílají na Izrael koordinované vlny útoků, drony, rakety.“

Většina Izraelců, zhruba 80 procent, souhlasí s tím, že jejich vláda zaútočila minulý pátek na Írán, vyplývá z průzkumu, o němž dnes informoval mimo jiné deník Haarec. Deset procent Izraelců útok sice podporuje, ale domnívá se, že přišel v nevhodnou dobu. Izrael totiž vede od října 2023 válku také v Pásmu Gazy, kde palestinské teroristické hnutí Hamás stále zadržuje pět desítek izraelských rukojmích.

Pouze čtvrtina Izraelců věří, že válka s Íránem potrvá maximálně dva týdny, a asi 39 procent doufá, že skončí do měsíce. Většina Izraelců (65 procent) v průzkumu odpověděla, že Izrael při své vojenské operaci proti Íránu nemusí brát v úvahu utrpení íránských civilistů. Mezi izraelskými Araby na tuto otázku odpovědělo 57 procent, že by na to Izrael měl brát ohled, a 24 procent řeklo, že nemusí. Mezi židovskými obyvateli Izraele odpovědělo 73 procent, že utrpení íránských civilistů se v úvahu brát nemusí, nebo se na něj může brát jen malý zřetel.

Weizmannův institut věd v Rechovotu, přední univerzitu a výzkumný ústav Izraele, v minulých dnech zasáhlo íránské bombardování.

Ceny ropy se dnes zvyšují, v centru pozornosti zůstává konflikt mezi Izraelem a Íránem a jeho možné dopady na dodávky suroviny na trh. Severomořská ropa Brent si krátce po 16:00 SELČ připisovala téměř 1,8 procenta, dostala se tak nad 78 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykazovala nárůst o zhruba 1,9 procenta a pohybovala se v blízkosti 76,6 dolaru za barel.

„Obchodníci čekají, zda další fází izraelsko-íránského konfliktu bude úder Spojených států, nebo mírové rozhovory,“ uvedl analytik Tony Sycamore ze společnosti IG. Írán je třetím největším producentem ropy z členských států Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), jeho produkce činí kolem 3,3 milionu barelů denně, napsala agentura Reuters.

Německý kancléř Merz v telefonátu vyzval Netanjahua, aby Izrael v rámci své kampaně proti Íránu volil umírněný postup, informuje Reuters.

Íránská policie dnes oznámila zadržení 24 lidí podezřelých ze spolupráce s izraelskou rozvědkou Mossad a z kritiky režimu, což íránské úřady označují za očerňování islámské republiky. Píše to dnes agentura AFP. Za spolupráci s izraelskou rozvědkou hrozí v Íránu trest smrti a úřady nechaly v posledních týdnech popravit několik lidí odsouzených za tuto činnost.

V Íránu není nezávislé soudnictví a svoboda slova je úřady velmi omezena. Za kritiku režimu ajatolláhů či porušení mravnostních zákonů hrozí v zemi vysoké tresty, připomněla agentura.

Ceny pohonných hmot v Česku začínají podle analytiků pomalu reagovat na důsledky konfliktu mezi Izraelem a Íránem. V příštích týdnech očekávají zrychlení zdražování, do konce června zhruba i o několik korun za litr. Válka na Blízkém východě navíc zřejmě ovlivní i ceny plynu v Evropě. Záležet bude na dalším vývoji konfliktu. Vyplývá to z komentářů, které analytici poskytli ČTK.

Válka mezi Íránem a Izraelem působí podle analytika XTB Jiřího Tylečka jako významný katalyzátor růstu cen ropy, a tedy i pohonných hmot na čerpacích stanicích. „Geopolitická rizika se na ropě projevují obvykle velmi výrazně, zvláště když se odehrávají na Blízkém východě - tedy v oblasti, která je pro těžbu a zpracování ropy naprosto stěžejní,“ uvedl Tyleček. Pokud by válka eskalovala do útoků na ropnou infrastrukturu v regionu, mohl by podle něj nastat rychlý růst cen na trojciferné úrovně. „Například investiční banka J.P. Morgan varuje, že v případě nejhoršího scénáře může cena ropy vzrůst ke 130 dolarů za barel,“ připomněl. Současná úroveň okolo 77 dolarů zatím podle Tylečka ale ukazuje, že obchodníci věří spíše ve střídmější scénář války a její nerozšíření do regionu.

Ruský prezident Vladimir Putin telefonicky hovořil se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Oznámil to Kreml, podle něhož oba prezidenti odsoudili izraelské útoky na Írán a vyzvali k diplomatickému řešení konfliktu. Kreml rovněž potvrdil, že ruský prezident na přelomu srpna a září pojede do Číny, aby se tam mimo jiné zúčastnil oslav výročí konce 2. světové války, informovala agentura AFP.

Putin a Si „rozhodně odsoudili“ údery Izraele na Írán a vyzvali k urovnání konfliktu politickou a diplomatickou cestou, uvedl Kreml po telefonátu. Moskva i Peking se v zásadě shodují na tom, že řešení aktuální situace „nelze dosáhnout silou a že urovnání lze a musí být dosaženo výhradně politickými a diplomatickými prostředky,“ uvedl na tiskovém brífinku Putinův poradce pro mezinárodní otázky Jurij Ušakov.