ONLINE: Po izraelském útoku na Írán zemřel poradce Chameneího. Netanjahu slibuje „těžší údery“

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu si dnes ohledně úderu na Írán bude telefonovat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem, uvedla podle agentury Reuters Netanjahuova kancelář. O chystaném hovoru Trumpa s Netanjahuem informovala také CNN.

Netanjahu už mluvil s lídry Německa, Francie a Indie, dodal jeho úřad. „Projevili pochopení pro potřebu Izraele bránit se hrozbě zničení ze strany Íránu,“ píše se v prohlášení kanceláře izraelského premiéra. Západní země ale zároveň vyzvaly jak Izrael, tak Írán ke zdrženlivosti.

Na sociálních sítích se objevily záběry, které údajně zachycují izraelské tankovací letadlo Boeing 707 při doplňování paliva stíhačce F-16 během letu nad syrskou provincií Dajr az-Zaur. K tankování mělo dojít při návratu izraelských sil z náletu na cíle v Íránu.

Německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer dnes telefonicky jednali o izraelských náletech na Írán. Podle mluvčího německé vlády se bavili o útoku na íránský jaderný program i o následné vojenské reakci Teheránu. 

Všichni tři státníci se shodli, že budou ohledně vývoje situace v úzkém kontaktu.

Izraelská armáda krátce po 14:00 SELČ uvedla, že dokončila údery na íránské rakety země–země, uvedla agentura Reuters a izraelská média. Během posledních hodin stíhačky zničily desítky odpalovacích zařízení, skladů raket a dalších vojenských objektů, včetně skrytého odpalovacího systému ukrytého v přepravních kontejnerech v západním Íránu.

Podle armády byla operace vedena na základě přesných zpravodajských informací a jejím cílem bylo neutralizovat zásadní hrozbu. IDF připomněla, že Írán během války odpálil na Izrael stovky raket.

Izraelská armáda zároveň varovala, že íránský raketový arzenál zahrnuje střely s doletem tisíců kilometrů, a představuje tak nebezpečí nejen pro region, ale i pro celý svět.

Izraelská armáda oznámila, že zřejmě úspěšně odrazila bezpilotní letouny, které na Izrael vyslal Írán v reakci na noční útok. Podle armádního prohlášení má situaci pod kontrolou, nicméně není jisté, zda bylo zničeno všech přibližně sto dronů, jak tvrdí izraelské síly. Íránská agentura Fars mezitím uvedla, že země žádné drony zatím nevyslala a že odpověď teprve přijde.

Izrael ráno vyzval obyvatele, aby zůstali v blízkosti krytů. Krátce před 11. hodinou místního času ale armáda omezení zrušila. Izraelské letectvo uvedlo, že drony sestřelovalo mimo vlastní území – například nad Saúdskou Arábií a Sýrií. K obraně se připojilo také Jordánsko, které zasáhlo proti raketám a dronům směřujícím k jeho obydleným oblastem.

Jordánsko zároveň izraelský útok na Írán odsoudilo jako jasné porušení mezinárodního práva. Íránská média tvrdí, že žádné drony vyslány nebyly, záběry na sítích ale ukazují opak – letící stroje nad Irákem i trosky sestřelených dronů v Sýrii.

Podle izraelských zdrojů útok zasáhl jaderné zařízení v Natanzu a zabil několik vysoce postavených členů Revolučních gard, včetně jejich velitele Hosejna Salámího. Zahynuli údajně i íránští jaderní vědci a náčelník generálního štábu. Írán útok označil za vyhlášení války a hrozí tvrdou odvetou.

Izraelské letectvo zasáhlo klíčové íránské jaderné zařízení v Natanzu. Podle izraelských armádních zdrojů byly náletem vážně poškozeny podzemní části areálu, kde se nacházely centrifugy, elektrická zařízení a další klíčová infrastruktura sloužící k obohacování uranu.

Natanz je největším íránským zařízením pro obohacování uranu a podle izraelské armády hraje zásadní roli v íránském jaderném programu, jehož cílem je vývoj jaderných zbraní. Útok měl narušit právě tuto schopnost. Sociální sítě zaplavily záběry výbuchů a kouře z místa útoku.

Íránské úřady potvrdily poškození několika částí zařízení, ale zároveň uvedly, že nedošlo k úniku radiace ani chemickému znečištění. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) informovala, že jiné jaderné lokality, jako Fordo, Isfahán nebo elektrárna v přístavním městě Bušehru, cílem útoků nebyly.

Při izraelských úderech na obytné čtvrti v Teheránu zemřelo 78 lidí a dalších 329 bylo zraněno, uvedl k dnešnímu útoku íránský server Nournews.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan uvedl, že vláda izraelského premiéra Benjamina Netanjahua svými kroky žene celý region ke katastrofě. „Útoky Netanjahua, které rozdmýchávají plameny napříč celým naším regionem, musí být zastaveny,“ uvedl Erdogan v příspěvku na síti X a dodal, že Ankara bedlivě sleduje vývoj v regionu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron na X zveřejnil podobné vyjádření jako francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Vyzval ke zdrženlivosti a uvedl, že Francie potvrzuje právo Izraele na sebeobranu.

Dodal, že dnes hovořil s řadou světových lídrů včetně německého kancléře Friedricha Merze, britského premiéra Starmera, amerického prezidenta Donalda Trumpa a korunního prince Saúdské Arábie Muhammada bin Salmána.

V předvolební kampani sliboval americký prezident Donald Trump ukončení největších konfliktů a světový mír. Po pěti měsících jeho vlády ale Izrael zaútočil na Írán, zatímco krveprolití v Gaze a na Ukrajině nebere konce, takže jsou tyto naděje v troskách, píše agentura Reuters. Izrael, který je americkým spojencem, v noci na dnešek v Íránu zasáhl desítky cílů. Rozsáhlý útok by podle analytiků mohl přerůst v regionální válku.

Útok se zdá být urážkou prezidenta Trumpa, který opakovaně tlačil na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby proti Íránu vojensky nezasahoval, i když sám prezident hrozil, že zemi v Perském zálivu bude bombardovat, pokud skončí neúspěchem rozhovory o íránském jaderném programu.

„Trumpovská diplomacie je jednou z prvních obětí tohoto útoku,“ myslí si Brett Bruen, který je bývalým zahraničněpolitickým poradcem někdejšího demokratického prezidenta Baracka Obamy. „Měl potíže se i jen přiblížit k dosažení příměří (v Gaze), natož k mírové dohodě v jakémkoli významném konfliktu. Írán vypadal nejslibněji. A Netanjahu to zrovna dnes zkazil,“ doplnil.

Útok představuje také výtku pro Stevea Witkoffa, Trumpova zmocněnce pro Blízký východ a jednoho z jeho blízkých spolupracovníků. Witkoff intenzivně jednal s íránskými vyjednavači o diplomatickém řešení toho, jak íránský jaderný program omezit. Witkoff se neúspěšně snažil přesvědčit Netanjahua k trpělivosti, zatímco budou pokračovat americko-íránská vyjednávání. Ta ale následně uvázla na mrtvém bodě.

Izrael zřejmě odrazil drony, které na něj Írán v odvetě vyslal, a uvádí, že situaci má pod kontrolou. Zda je sestřeleno všech 100 dronů, není jasné.

Obrazem: Satelitní snímky ukazují rozsáhlé škody na íránském zařízení pro obohacování uranu Natanz po izraelských náletech, který proběhl před několika hodinami.

Izrael uzavírá všechna svá velvyslanectví a konzuláty po celém světě v souvislosti s vojenskými údery na Írán, oznámilo dnes izraelské ministerstvo zahraničí.

Zároveň vyzvalo všechny Izraelce žijící v zahraničí, aby oznámili úřadům místo pobytu. Informuje o tom server The Times of Israel (ToI), podle kterého k výzvě k registraci svých občanů v zahraničí Izrael přistoupil také krátce po teroristickém útoku Hamásu na Izrael ze 7. října 2023.

Íránští civilisté jsou varováni, aby se nepřibližovali k hořícím vojenským nebo vojenským nákladním vozům. Mohou totiž kdykoliv explodovat.

Podle vyjádření policistů na sociální síti X nic nenasvědčuje tomu, že by nyní hrozilo v ČR nějaké riziko útoku. Opatření proto není nutné zpřísňovat. Na Slovensku zavedli policisté mimořádná bezpečnostní opatření. Na vybraných místech posílili hlídky.

Kriminalisté podle policie hned po útocích začali vyhodnocovat situaci. „V tuto chvíli nemáme žádné informace, které by nasvědčovaly tomu, že hrozí riziko útoku na našem území,“ uvedla po poledni policie na X. Pokud by i sebemenší riziko zaznamenala, přijme adekvátní opatření, dodala.

Letecké společnosti se dnes v důsledku izraelského útoku na Írán začaly vyhýbat vzdušnému prostoru nad Izraelem, Íránem, Irákem a Jordánskem. Aerolinky odklánějí a ruší lety, aby zajistily bezpečnost cestujících a posádek. S odkazem na letecké společnosti a data serveru Flightradar24 o tom informuje agentura Reuters.

Německá letecká společnost Lufthansa oznámila, že do konce července pozastavuje letecké spojení s Teheránem. Do 20. června přerušila lety do jordánského Ammánu, iráckého Irbílu a libanonského Bejrútu. Rušení letů hlásí také například ruská společnost Aeroflot, nizozemská KLM, turecká Pegasus Airlines či aerolinky Emirates ze Spojených arabských emirátů.

Mezinárodní Ben Gurionovo letiště v Tel Avivu v souvislosti s útokem přerušilo provoz a izraelská letecká společnost El Al Israel pozastavila lety z Izraele i v opačném směru. Íránský vzdušný prostor byl podle tamních médií uzavřen. Polská letecká společnost LOT uvedla, že přestala využívat íránský vzdušný prostor při letech do Asie. Dodala nicméně, že její lety do asijských zemí zatím pokračují v souladu s letovým řádem.

Vývoz z ČR do Izraele v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostl o 63,6 procenta na 7,5 miliardy korun. Export do Íránu ve stejném období činil 320,8 milionu korun, což byl oproti prvnímu čtvrtletí 2024 více než dvojnásobek. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Do zemí Blízkého a Středního východu české firmy v letošním prvním čtvrtletí vyvezly zboží za 23,2 miliardy korun, meziročně to představovalo nárůst o 17,3 procenta.

Do Izraele z ČR v letošním prvním čtvrtletí směřovaly hlavně stroje a dopravní prostředky za 5,9 miliardy korun. Z nich většinu tvořila silniční vozidla v hodnotě 4,5 miliardy korun. Z Izraele do ČR pak v letošním prvním čtvrtletí plynulo zboží za 1,4 miliardy korun, meziročně byl dovoz srovnatelný. Také na importu se většinově podílely stroje a dopravní prostředky, z nich především elektrická zařízení.

I do Íránu české firmy vyvážejí zejména stroje a dopravní prostředky. V prvním čtvrtletí tohoto roku jejich hodnota dosáhla 245 milionů korun, zatímco ve stejném období 2024 činila 83,2 milionu korun. Ve vývozu strojů a dopravních prostředků z ČR do Íránu největší část připadá na stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu. Naopak z Íránu do ČR v prvním čtvrtletí tohoto roku nejčastěji směřovaly potraviny a živá zvířata.

Z předběžných údajů ministerstva průmyslu a obchodu vyplývá, že Izrael byl loni 27. nejdůležitějším exportním partnerem ČR, Írán v pořadí zemí skončil 94.

Írán je hlavním zdrojem nestability na Blízkém východě, řekl dnes na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Doufá, že po izraelském úderu je Írán od získání jaderné zbraně dál, než byl předtím.

Bývalý český velvyslanec v Izraeli Pojar řekl, že nedokáže odhadnout, jaké důsledky bude izraelský útok mít. Situace může eskalovat, ale může se vyvinout i pozitivním směrem, míní. „Tento vývoj si nikdo nepřeje. Ale nemělo by nás překvapovat, že země, která chce získat jaderné zbraně, volá po zničení jiné země, podporuje teroristy, aby za ni bojovali v mnoha konfliktech v regionu, sama utrpí úder,“ uvedl.

Z izraelského pohledu jsou hrozby z Íránu velice vážné, míní Pojar. „Izrael bojuje o svou existenci a věří, že kdyby Írán získal jadernou zbraň, jeho existence by byla ohrožená,“ uvedl. Fakt, že se Íránci svému cíli blíží, nikdo nerozporuje, dodal. „Doufám, že teď jsou od tohoto cíle dál, než byli předtím,“ konstatoval Pojar.

Obrazem: Následky izraelského úderu v Teheránu

Letečtí dopravci zrušili všechny čtyři dnešní lety z Prahy do Izraele. Z Tel-Avivu po poledni přiletělo do ČR jedno letadlo, řekl ČTK mluvčí letiště.

Při izraelském útoku bylo zabito nejméně 20 vysoce postavených íránských velitelů včetně šéfa vzdušných sil revolučních gard Amíra Alího Hádžízádího. S odvoláním na dva nejmenované zdroje o tom dnes informovala agentura Reuters. Izraelská armáda potvrdila, že Hádžízádí byl zabit společně s nejvyšším velením íránských revolučních gard.

Podle izraelských zdrojů bylo zabito také nejméně šest íránských vědců podílejících se na íránském jaderném programu. Íránské zdroje uvedly, že při izraelských útocích ve 12 íránských provinciích bylo zraněno nejméně 95 lidí, napsala agentura AFP.

Se vztekem a strachem dnes Íránci zareagovali na izraelské útoky. Někteří volají po odvetě, zatímco jiní se obávají, že konflikt se židovským státem přinese jejich zemi další strádání, napsala agentura Reuters.

Poté, co Teheránem i dalšími městy otřásly výbuchy po nočních izraelských náletech, někteří z obyvatel říkají, že mají v plánu odjet do sousedního Turecka v obavě z dalšího vyhrocení konfliktu. Reagují tak na oznámení Izraele, že jeho operace bude pokračovat „tolik dní, kolik bude třeba“, dodal Reuters.

„Probudil mě ohlušující výbuch. Lidé v mé ulici v panice vybíhali z domů, všichni jsme byli vyděšení,“ uvedla 39letá Marzija z města Natanz, kde stojí jedno z íránských jaderných zařízení, které se stalo terčem útoků. „V této situaci se hrozně bojím o bezpečnost svých dětí, pokud se to dál vyostří,“ dodala žena – jedna ze dvou desítek obyvatel Íránu, s nimiž se Reuters spojil, aby zjistil jejich názor na nastalou situaci.

V prvotní vlně paniky spěchali dnes ráno někteří Íránci do bank, aby vybrali hotovost. Masúd Musáví, 51letý bývalý bankovní úředník, agentuře Reuters řekl, že čekal, až ráno otevře směnárna, aby mohl nakoupit turecké liry a odvézt svou rodinu do Turecka.

„Jsem proti jakékoli válce. Jakémukoli úderu, který zabíjí nevinné lidi. Zůstanu v Turecku se svou rodinou, dokud tahle situace neskončí,“ řekl z města Šíráz.

Katar, Saudská Arábie a Jordánsko dnes důrazně odsoudily rozsáhlý útok Izraele proti Íránu. Blízkovýchodní země Izrael viní z ohrožování stability v regionu, porušování suverenity Íránu a mezinárodního práva. Izrael za útok odsoudili také jemenští povstalci Húsíové podporovaní Íránem a libanonské militantní hnutí Hizballáh, uvedla agentura AFP. 

Katar zastává roli zprostředkovatele při jednáních o dosažení příměří v Pásmu Gazy, kde Izrael bojuje s palestinským teroristickým hnutím Hamás. Katarské ministerstvo zahraničí uvedlo, že nebezpečné eskalace ohrožují bezpečnost a stabilitu regionu a brání snahám o uklidnění situace a dosažení diplomatického řešení.

Jordánsko izraelský útok označilo za zjevné porušení suverenity členského státu Organizace spojených národů a jasné porušení mezinárodního práva a Charty OSN. Jordánské ministerstvo zahraničí varovalo před důsledky provokativních kroků. Jordánská armáda dnes zároveň oznámila sestřelení raket a dronů, u kterých hrozilo, že by dopadly na jordánské území včetně obydlených oblastí.

Sérii izraelských úderů odsoudila rovněž Saúdská Arábie, která je označila za ohavné. Kroky Izraele podle Rijádu podkopávají suverenitu a bezpečnost Íránu a představují jasné porušení mezinárodního práva. „Mezinárodní společenství a Rada bezpečnosti OSN nesou velkou odpovědnost za okamžité zastavení této agrese,“ uvedlo saúdské ministerstvo zahraničí o útocích, které podle Netanjahua budou pokračovat v následujících dnech.

Irák podle agentury AFP uvedl, že izraelská agrese proti Íránu ohrožuje mezinárodní bezpečnost.

Izrael svým útokem na Írán překročil všechny meze, prohlásil dnes podle agentury DPA íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Jde podle něj o vyhlášení války.

List Teheran Times dodal, že Arakčí napsal dopis OSN, v němž označil Izrael za nejbrutálnější teroristický režim a dodal, že mezinárodní společenství nesmí dopustit, aby izraelský útok na Írán zůstal nepotrestán. Arakčí zároveň varoval, že se Izrael za svůj útok dočká „zdrcující reakce“.

Americký prezident Donald Trump vyzval Írán, aby se Spojenými státy uzavřel dohodu o svém jaderném programu a zachránil se. Teherán má ještě čas předejít dalším útokům ze strany Izraele, uvedl šéf Bílého domu.

„Už došlo k velkým ztrátám na životech a k rozsáhlé destrukci, ale stále je čas ukončit toto zabíjení, přičemž další útoky už jsou naplánované a budou ještě brutálnější,“ uvedl Trump v příspěvku na sociální síti Truth Social.