ONLINE: Trump oznámil příměří, ale... Írán a Izrael na sebe dál útočí raketami, v Beer Ševě umírali lidé

Světové akciové trhy jsou po amerických útocích na Írán a dalších vzájemných útocích mezi Izraelem a Íránem napjaté a na situaci reagují poklesem, řekl ČTK analytik XTB Tomáš Cverna. Německý index DAX na začátku obchodování odepisoval téměř 0,2 procenta, širší index akcií firem z eurozóny Euro Stoxx 50 odepisoval ještě o trochu víc.

Reakce je zatím podle analytika mírná, což se ale může změnit. Ve stejném duchu se obchodují i tzv. futures kontrakty na americké akciové indexy. Futures na Dow Jones odepisovaly méně než 0,1 procenta, zatímco futures na širší index S&P 500 se pohybují kolem nuly. Obchodování ve Spojených státech začíná v 09:30 východního času (15:30 SELČ).

Uzavření Hormuzského průlivu, o kterém nyní rozhoduje Teherán, by bylo extrémně nebezpečné a nebylo by dobré pro nikoho. Před dnešním jednáním ministrů zahraničí EU v Bruselu to uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Ministři mají podle ní zejména obavy z další eskalace konfliktu. Evropská unie vždy podporovala diplomatické řešení, dodala.

Hormuzským průlivem prochází zhruba pětina světových dodávek ropy a plynu. Podle íránské televize Press TV, na kterou se odvolává agentura Reuters, opatření o jeho uzavření již schválil íránský parlament. Konečné rozhodnutí musí učinit íránská Nejvyšší rada národní bezpečnosti.

Spojené státy a Izrael útokem na Írán a jeho jaderná zařízení odvrátily velké ohrožení. V rozhovoru na stanici ZDF to řekl německý ministr obrany Boris Pistorius. Podle něj není vojenská eskalace nikdy dobrá, zničení íránských jaderných zařízení podle něj ale dobrou zprávou je. Ministr zahraničí Johann Wadephul vyzval k diplomatickému řešení konfliktu.

„Rozhodující je v tomto okamžiku, že tu bylo odstraněno velké ohrožení,“ řekl Pistorius. „A to je dobrá zpráva pro Střední a Blízký východ, ale i pro Evropu,“ dodal. Pokud je pravda, co tvrdí Spojené státy a Izrael, pokročil Írán podle německého ministra obrany značně ve vývoji jaderné bomby.

Cena ropy se po americkém útoku na íránská jaderná zařízení dostala zhruba na pětiměsíční maximum. Cenový růst přesáhl tři procenta, než se začal zmírňovat. Investoři mají obavy o dodávky suroviny i proto, že Írán by mohl v odvetě uzavřít Hormuzský průliv. Ten je pro přepravu ropy z Blízkého východu na světový trh naprosto zásadní.

Severomořská ropa Brent krátce před 10:00 SELČ vykazovala růst asi 0,6 procenta a pohybovala se kolem 77,60 dolaru za barel. Předtím se dostala až k 80 dolarům. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykazovala nárůst o 0,8 procenta a pohybovala se v blízkosti 74,50 dolaru za barel.

Z izraelského mezinárodního Ben Gurionova letiště by dnes měla odletět první letadla s cestujícími od 13. června, kdy Izrael uzavřel vzdušný prostor kvůli válce s Íránem. Informoval o tom dnes server The Times of Israel (ToI). Odlety s cestujícími byly dosud zakázané, minulý týden povolila izraelská vláda repatriační přílety s Izraelci uvázlými v cizině.

Dnes by mohlo odletět z Ben Gurionova letiště něco přes 1000 lidí, uvedl ToI. V jednom letadle totiž bude moci být jen 50 cestujících. „Během tohoto náročného období, kdy se letiště může stát terčem útoku, musíme omezit počet cestujících v letadlech,“ uvedla ministryně dopravy Miri Regevová. „Doufám, že koncem týdne budeme schopni zvážit, zda můžeme počet cestujících na odchozích letech zvýšit,“ dodala.

V severním a středním Izraeli se dnes dopoledne rozezněly sirény, protože Írán proti němu vypálil další rakety, informovala armáda. Podle agentury Reuters bylo v Jeruzalémě v dálce slyšet dunění a podle izraelských médií raketa zasáhla oblast vesnice Lachiš jižně od Jeruzaléma. Zranění po tomto útoku zatím hlášeni nejsou, píše server The Times of Israel.

Když se v Jeruzalémě rozezněly sirény oznamující letecký poplach, přerušili poslanci izraelského parlamentu jednání výborů a odešli do krytu. Výstrahu před vzdušným útokem armáda vydala také pro Tel Aviv a později i pro obce poblíž hranice s Pásmem Gazy. Podle izraelských médií raketa možná zasáhla okolí Ašdodu na pobřeží Středozemního moře.

Americké ministerstvo zahraničí vydalo bezpečnostní varování, ve kterém vyzývá Američany po celém světě ke zvýšené obezřetnosti poté, co USA zaútočily na Írán. Ministerstvo pro vnitřní bezpečnost (DHS) varovalo, že konflikt s Íránem zvýšil bezpečnostní riziko v USA. Írán poslal americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi několik dní před americkými útoky na svá jaderná zařízení zprávu, ve které ho informoval, že pokud na něj USA zaútočí, aktivuje své spící agenty v USA k odvetným útokům, píše web stanice NBC News s odvoláním na své zdroje.

„Existuje možnost demonstrací proti americkým občanům a zájmům v zahraničí. Ministerstvo zahraničí doporučuje americkým občanům po celém světě, aby dbali zvýšené obezřetnosti,“ stojí v bezpečnostním varování, které ministerstvo zahraničí vydalo v neděli. Prohlášení nezmiňuje zapojení Spojených států do konfliktu mezi Izraelem a Íránem. Americké vojenské letouny v sobotu bombardovaly jaderná zařízení v Íránu, což podle Teheránu bude mít „nenapravitelné důsledky“.

Írán v noci na dnešek na Izrael podle všeho zaútočil jedinou raketou, píše britská BBC. Zneškodnila ji protivzdušná obrana. Íránský nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí uvedl, že jeho země Izrael trestá. Izrael od 13. června útočí na Írán s odůvodněním, že se snaží zničit jeho jaderný program. V noci na neděli se leteckými údery na tři jaderná zařízení do konfliktu zapojily Spojené státy.

Letecký poplach byl v Izraeli vyhlášen kolem 02:00 SELČ a íránskou raketu sestřelil americký systém protivzdušné obrany, uvedli izraelští činitelé. Podle BBC jde o další symbol americké podpory Izraeli a možná i doklad toho, jak vytížená je izraelská obrana.

Írán a Rusko mají společné protivníky a budou jednat o tom, jak se postavit hrozbám, kterým obě země čelí. Před dnešní schůzkou s ruským prezidentem Vladimirem Putinem to podle agentury TASS řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Na konzultace do Moskvy přijel poté, co Spojené státy v neděli zaútočily na tři íránské jaderné provozy.

„Vždy jsme měli (s Ruskem) společné starosti a společné protivníky,“ řekl Arakčí. „Máme společné názory a vedeme úzké konzultace, abychom čelili společným výzvám a hrozbám,“ dodal. Uvedl také, že jednání s Putinem „za současných nových okolností, kdy je světový řád skutečně ohrožen“, bude mít velký význam.

Írán popravil dalšího íránského občana odsouzeného k trestu smrti za spolupráci s izraelskou tajnou službou Mossad. Mohammadámín Šájesteh byl zatčen ke konci roku 2023, uvedla dnes podle agentury Reuters íránská polooficiální tisková agentura Tasním, která o něm píše jako o hlavě kybernetického týmu napojeného na Mossad. Jedná se již o několikátou popravu za poslední týdny ve spojení s údajnou špionáží ve prospěch Izraele. Popravy se v Íránu provádějí oběšením.

Írán popravil dva íránské občany odsouzené za špionáž ve prospěch Izraele již v neděli a minulé pondělí. Podle lidskoprávní organizace Iran Human Rights popravil Írán od 13. června, kdy Izrael zaútočil na Írán, nejméně devět lidí. Zároveň od té doby zadržel několik lidí včetně cizinců, které z proizraelské špionáže obvinil.

Izraelská armáda zahájila v noci na dnešek novou vlnu leteckých úderů na cíle v Íránu. Írán později podle izraelské armády vyslal na Izrael jednu balistickou raketu, kterou protivzdušná obrana zničila. Při útoku nebyl nikdo zraněn, píše server The Times of Israel. Izrael od 13. června útočí na Írán s cílem zničit jeho jaderný program. 

Protivzdušná obrana byla podle íránských médií aktivována v centrálních částech Teheránu a v oblasti města Karadž v provincii Alborz, kde byly hlášeny výbuchy. Izraelské údery zasáhly velký vojenský komplex Parčín přibližně 30 kilometrů jihovýchodně od Teheránu, píše agentura Reuters s odvoláním na íránský server Núr News.

Ministři zahraničí zemí EU budou dnes v Bruselu řešit situaci na Blízkém východě nedlouho poté, co Spojené státy v noci na neděli zaútočily na tři íránské jaderné provozy, a přímo se tak zapojily do izraelských úderů trvajících od 13. června.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová ve svém nedělním prohlášení opětovně vyzvala všechny strany, aby se vrátily k jednacímu stolu a zabránily další eskalaci. Dalšími tématy jednání budou revize asociační dohody EU s Izraelem a pokračující evropská podpora Ukrajině. 

Dobrý den. Prezident USA Trump naznačil možnost změny režimu v Íránu. Učinil tak na své sociální síti Truth Social, přestože několik představitelů jeho administrativy dříve zdůraznilo, že změna režimu není cílem amerických úderů na íránská jaderná zařízení, píše agentura AFP. Spojené státy v noci na neděli letecky zaútočily na tři zařízení ve Fordo, Natanzu a Isfahánu, a přímo se tak zapojily do izraelských úderů trvajících od 13. června, jejichž cílem je zničit íránský jaderný program.

„Není politicky korektní používat termín ‚změna režimu‘, ale jestliže je současný íránský režim neschopný učinit Írán opět skvělým, proč by ke změně režimu nemohlo dojít? MIGA!“ napsal Trump na síti Truth Social s odkazem na MAGA, tedy zkratku svého sloganu Make America Great Again (Učiňme Ameriku opět skvělou).

Americký ministr zahraničí Marco Rubio dříve v rozhovoru odvysílaném stanicí Fox News řekl, že cílem nočních amerických úderů není svržení íránského režimu. Stejně se na tiskové konferenci k americkým úderům vyjádřil ministr obrany Pete Hegseth. „Tato mise nebyla o změně režimu (v Íránu),“ řekl.

Generální tajemník OSN António Guterres varoval po nočním útoku Spojených států na íránská jaderná zařízení před beznadějným cyklem odvetných opatření. Na dnešní mimořádně schůzi Rady bezpečnosti OSN vyzval k rozumu a ke zdrženlivosti, informují tiskové agentury.

„Lidé v regionu nemohou snášet další cyklus ničení,“ řekl Guterres v New Yorku. „A přesto nyní riskujeme, že se svezeme do krysí díry, v níž bude následovat jedna odveta za druhou,“ uvedl šéf OSN.

Namísto toho je třeba využít diplomacii, žádá Guterres. „Civilisté musí být pod ochranou. Musí být zaručena bezpečná námořní plavba,“ řekl.

Vážení čtenáři,

pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Izrael se díky rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa bombardovat jaderná zařízení v Íránu přiblížil svému cíli ve válce s touto zemí, tedy ke zničení íránského jaderného programu a balistických raket. Dnes večer to podle agentur Reuters a AFP uvedl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Podle Netanjahua byla íránská jaderná provozovna Fordo velmi tvrdě zasažena, rozsah škod ale bude teprve upřesněn.

„Nenecháme se zatáhnout do opotřebovávací války, ale také neukončíme naši vojenskou kampaň v Íránu předčasně,“ prohlásil dnes izraelský premiér. Izraelské údery podle něj skončí, až bude dosaženo cíle. „Nebudeme dělat víc, než je nutné,“ řekl podle Reuters Netanjahu.

Americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social v příspěvku, který se převážně zabýval kritikou republikánského kongresmana z Kentucky Thomase Massieho, prohlásil úder na íránské jaderné provozy za absolutně vítězný manévr. „Sebrali jsme jim bomby přímo z ruky,“ napsal Trump. 

Podle íránské agentury Tasním při úderech na město Jazd zemřelo sedm příslušníků revolučních gard a dva vojáci základní služby. Podle íránského tisku zasáhly izraelské údery dva vojenské objekty ve městě, napsala agentura AFP. Dříve íránská média uvedla, že při izraelských úderech zemřeli tři členové revolučních gard.

Izraelská armáda má podle náčelníka generálního štábu v plánu další údery na Írán. Řekl, že údery budou pokračovat tak dlouho, jak bude třeba.

Německo, Francie a Británie ve společném prohlášení vyzvaly Írán, aby se zapojil do jednání a nepodnikal žádné další kroky k destabilizaci regionu poté, co Spojené státy v noci zaútočily na jeho tři jaderné provozy. Informují o tom agentury Reuters a DPA.

„Představitelé Francie, Německa a Británie budou pokračovat ve společném diplomatickém úsilí, aby zmírnili napětí a zajistili, aby se konflikt nezintenzivnil a dále nerozšířil,“ uvedl úřad britského premiéra Keira Starmera.

„Vyzýváme Írán, aby zahájil jednání o dohodě, která odstraní veškeré obavy ohledně jeho jaderného programu,“ uvádí se podle agentury DPA ve společném prohlášení německého kancléře Friedricha Merze, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a právě Starmera.

Americký prezident Donald Trump se rozhodl provést v noci na dnešek útok na íránské jaderné provozy možná kvůli momentu překvapení, myslí si analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Matouš Horčička. Podle Zdeňka Petráše z Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany Trump zřejmě využil i toho, že předchozí izraelské údery v Íránu oslabily jeho schopnost na americký krok razantně odpovědět. A podle expertky na Blízký východ z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR Evy Taterové americký prezident útok pravděpodobně zvažoval delší dobu, do poslední chvíle ve svých projevech ale mlžil. Důsledky amerického útoku na Írán je však v tuto chvíli těžké odhadovat, bude záležet hlavně na reakci íránského vedení. Vyloučit nelze ani odvetu na americké cíle nebo pád íránského režimu, řekli dnes experti ČTK.

„Po třech útocích na jaderné provozy v Íránu, včetně toho ve Fordo, může MAAE potvrdit, že v tuto dobu není zvýšena úroveň radiace,“ uvedla organizace s tím, že bude situaci dál sledovat. Šéf MAAE Rafael Grossi posléze doplnil, že vzhledem k naléhavé situaci v Íránu na pondělí svolává mimořádné jednání Rady guvernérů této organizace. Dnes odpoledne Grossi uvedl, že MAAE není schopná říct, jak velké škody americký úder způsobil v podzemním středisku ve Fordo.

V Teheránu se rozhoduje o uzavření Hormuzského průlivu, kudy prochází zhruba pětina světových dodávek ropy a plynu. Podle íránské televize Press TV, na kterou se odvolává agentura Reuters, opatření již schválil íránský parlament. Konečné rozhodnutí musí učinit íránská Nejvyšší rada národní bezpečnosti.

Zákonodárce a velitel Revolučních gard Esmáíl Kosarí dnes údajně uvedl, že tento krok je na pořadu dne. „Bude proveden, kdykoli to bude nutné,“ citovala ho agentura Reuters.

Podívejte se na nové snímky z Teheránu, kde se konají protesty proti americkým útokům.

Americký ministr zahraničí Rubio uvedl, že Írán nebral vážně nepřímá jednání s USA o svém jaderném programu. „Hráli si s námi. Neodpovídali na naše požadavky. Zmizeli na deset dnů,“ uvedl Rubio v rozhovoru se stanicí CBS News. Írán naopak tvrdí, že se do rozhovorů zapojil s vážnými úmysly. Podle íránského ministra Abbáse Arakčího izraelské údery, které začaly v pátek 13. června, měly za cíl jednání s Američany zmařit. Rubio řekl, že pokud se obnoví jednání s Teheránem, tak Spojené státy chtějí přímé rozhovory, napsala agentura AP.