ONLINE: Trump je v situační místnosti se šéfem Pentagonu: Čeká se na reakci USA po íránské odvetě

Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes popřel, že by se Rusko chystalo předat jaderné zbraně Íránu, který čelí vzdušným úderům Izraele a o víkendu také Spojených států. Nynější místopředseda ruské bezpečnostní rady čelil na sociálních sítích kritice amerického prezidenta Donalda Trumpa, že slovo „jaderné“ nadužívá.

V reakci na víkendové údery Spojených států na íránská jaderná zařízení Medveděv v neděli uvedl, že „řada zemí je připravena Íránu dodat napřímo své jaderné hlavice“. Íránský jaderný program podle něj bude pokračovat i přes americko-izraelské útoky.

Trump dnes Medveděvovo vyjádření napadl. „Opravdu to řekl, nebo je to jen výplod mé fantazie? Pokud to skutečně řekl, a pokud se to potvrdí, dejte mi prosím vědět,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social.

Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty odsoudily íránský útok na americkou základnu v Kataru jako narušení suverenity tohoto státu, s nímž jsou společně členy Rady pro spolupráci v Zálivu.

Spirála chaosu musí skončit, reagoval prezident Francouzské republiky Emmanuel Macron po íránském útoku na americkou základnu v Kataru. Všechny strany vyzval ke zdrženlivosti a jednání.

Prezident Donald Trump na své síti Truth Social krátce po íránském útoku napsal, že nedělní americký úder na íránské jaderné provozy je „totálně zničil a všichni to vědí“ a jmenovitě zkritizoval některá média a novináře za způsob, jak důsledky útoku popisovali.

Izrael před pár hodinami dokončil zatím nejrozsáhlejší sérii svých útoků na Teherán, uvedl dnes podle agentury Reuters mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Izrael podle něj bude pokračovat v úderech proti každé úrovni íránského režimu, která je zapojená do plánů ohrožujících Izrael.

Americký prezident Donald Trump je s ministrem obrany Petem Hegsethem a šéfem amerického sboru náčelníků štábů Danem Cainem v situační místnosti Bílého domu, informovala s odkazem na zdroj v Trumpově administrativě televize CNBC. Americký prezident tak zřejmě monitoruje situaci na Blízkém východě poté, co Írán dnes večer oznámil, že v odvetě za nedělní americký útok na íránské jaderné provozy zaútočil na americké vojenské základny v Kataru a Iráku.

Íránská televize i agentura Tasním oznámily, že Írán vypustil rakety na americké vojenské základy v Kataru a Iráku. Podle izraelského zdroje serveru Axios bylo na Katar vypáleno nejméně 10 raket a nejméně jedna raketa byla vypálena na Irák.

Íránské islámské revoluční gardy vydaly prohlášení, že provedly „ničivý a silný raketový útok“ na Al Udejd v Kataru. „Tato základna je velitelstvím letectva a největším strategickým aktivem teroristické armády USA v oblasti západní Asie.“

Výbuchy nad Katarem: Írán útočí na americké vojáky!

Nad katarskou metropolí Dauhá jsou podle svědků agentur Reuters a AFP slyšet exploze, íránská armáda potvrzuje útok na americkou základnu Al-Udajd v odvetě za nedělní americké údery na íránské jaderné provozy. 

„Naše děti byly naprosto překvapené a nevěděly, co mají dělat, když jsme je narychlo odvedli do úkrytu. Katarské úřady nevydaly žádné varování, aby se lidé ukryli. Zdá se, že dochází k mnoha výstřelům a sestřelům,“ řekl pro CNN otec dvou dětí z katarské metropole Dauhá.

Nad katarskou metropolí Dauhá jsou podle svědka Reuters slyšet exploze, média píší o možném íránském útoku na americkou základnu Al-Udajd.

Katarské ministerstvo zahraničí oznámilo, že dočasně zavírá svůj vzdušný prostor, aby země zajistila bezpečnost obyvatel a návštěvníků. V Kataru se nachází hlavní letecká základna amerických sil a Írán varoval Spojené státy, že chystá za jeho údery odvetu.

Vyšetřovací mise Organizace spojených národů uvedla, že některé z izraelských útoků na Írán mohly porušit mezinárodní humanitární právo. Poukázala především na zabití desítek civilistů v bytovém domě v Teheránu a také tří humanitárních pracovníků v íránské metropoli. 

Rovněž vyšetřovací mise zmínila poškození objektů, mezi nimiž byla klinika pro děti s autismem a nemocnice ve městě Kermánšáh na západě země. Spolu s údajně nedostatečným předběžným varováním ze strany Izraele, které může ovlivnit schopnost obyvatel dostat se do bezpečí, to podle mise „vyvolává vážné obavy ve vztahu k zásadám přiměřenosti, rozlišování a opatrnosti podle mezinárodního humanitárního práva.“

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot uvedl, že izraelský útok na teheránskou věznici Evín ohrozil občany jeho země, což je nepřijatelné. Zároveň ale poznamenal, že dvojice Francouzů nebyla zasažena.

Sestra Francouzky Cécile Kohlerové vězněné v Evínu izraelský útok podle agentury AFP označila za nezodpovědný. „Vystavuje naše blízké smrtelnému nebezpečí,“ řekla Noemie Kohlerová. „Nemáme žádné zprávy, nevíme, zda jsou naživu, propadáme panice,“ dodala ještě před vyjádřením ministra zahraničí. Spolu se Cécile Kohlerovou je ve věznici i její partner Jacques Paris. V Íránu jsou zadržováni od května 2022.

V opevněné věznici jsou mj. lidé s dvojím občanstvím a občané západních zemí, které íránský režim využívá při vyjednávání se Západem.

„Aktuální situace na trhu je jen těžce předvídatelná," komentoval obchodní ředitel společnosti Epet Roman Šmíd zdražování plynu. „Důležitější než to, jak vysoko ceny porostou, je nyní skutečnost, jak dlouho se na vyšších hodnotách budou držet a jaké množství energie mají dodavatelé dopředu nakoupeno. Pokud nakupují průběžně, skokový růst cen je nezaskočí, ani kdyby se ceny na takových hodnotách držely měsíc. Pokud ale po uplynutí této doby nezačnou opět klesat, bude pro ně zdražení nevyhnutelné a projeví se na růstu cen také u koncových spotřebitelů,“ dodal.

Srbsko zastavilo vývoz veškeré munice, uvedl prezident Aleksandar Vučić. Učinil tak po kritice ohledně vývozu srbské munice do Izraele a na Ukrajinu.

„Nyní jsme všechno zastavili. Musejí být zvláštní povolení, pokud má něco odejít. Munice jde do našich kasáren a našich zásob,“ řekl Vučić po zasedání generálního štábu srbské armády.

Učinil tak v odpovědi na novinářský dotaz ohledně pokračujícího vývozu munice do Izraele v situaci, kdy Bělehrad deklaruje neutralitu v izraelsko-íránském konfliktu. V neděli se v srbské metropoli uskutečnila demonstrace na podporu Palestiny, na níž protestující žádali zastavení vývozu munice do Izraele.

Obrazem: Obyvatelka Tel Avivu se mohla vrátit pro věci do svého bytu, který den předtím poničila raketa z Íránu.

Světové letecké společnosti pozastavují lety na Blízký východ, protože konflikt, který již přerušil hlavní letecké trasy, vstoupil víkendovým útokem USA na důležitá íránská jaderná zařízení do nové fáze. Společnosti ruší v posledních dnech i lety do obvykle odolných leteckých uzlů, jako je nejrušnější mezinárodní letiště na světě Dubaj a katarské Dauhá. To ukazuje, jak se obavy leteckých společností o vývoj situace v regionu stupňují, upozornila agentura Reuters.

Obvykle rušný vzdušný prostor sahající od Íránu a Iráku až po Středozemní moře je již deset dní téměř prázdný. Letecké společnosti kvůli izraelským úderům na Írán, které začaly 13. června, hromadně ruší, odklánějí nebo zpožďují lety. Důvodem jsou oznámená uzavření vzdušného prostoru a obavy o bezpečnost.

Aerolinky Finnar jako první oznámily prodloužení zastavení letů do Dauhá až do 30. června. Přední asijská letecká společnost Singapore Airlines, která situaci popsala jako nestabilní, se rozhodla zrušit lety do Dubaje až do úterý, přitom původně zrušila pouze nedělní lety. V neděli i dnes zrušily lety do Dauhá a Dubaje Air France KLM, Iberia, British Airways a kazachstánské Air Astana. Air France rovněž zrušila lety do Rijádu a oznámila, že do středy pozastaví lety do a z libanonského Bejrútu.

„Kromě nestability v oblasti mezinárodního obchodu po nástupu administrativy Donalda Trumpa se jedná o další nejistotu pro podnikatelský sektor. Konkrétní ekonomické dopady nyní nelze přesně odhadnout, budou záviset na délce a celkovém vyhrocení této krize,“ uvedl hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek.

Negativní dopad na ekonomiku by podle něj mělo případné uzavření Hormuzského průlivu, který představuje strategický dopravní uzel. „Tímto místem prochází každý den přibližně 20 procent světové spotřeby ropy a 25 procent celosvětového obchodu se zkapalněným zemním plynem. Pokus Íránu o uzavření průlivu by se jistě odrazil ve skokovém zvýšení ceny ropy, i když nejspíš ne takovém, jako jsme zažili při invazi Ruska na Ukrajinu,“ uvedl Čížek. Podle íránské televize Press TV uzavření průlivu už schválil íránský parlament. Souhlas ale ještě musí dát íránská Nejvyšší rada národní bezpečnosti.

„Měl jsem velmi dobrou schůzku s prezidentem Putinem, během které jsme zevrubně posoudili poslední události,“ řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Podle mluvčího Kremlu jednali o řadě otázek, zvláštní pozornost věnovali tomu, jak regionální situaci dovést k mírovému východisku.

Spojené státy se domnívají, že by Írán mohl brzy v odvetě zaútočit na americké vojáky na Blízkém východě, píše Reuters s odkazem na zdroje.

„Pro nás a i pro mě osobně neexistuje jediný důvod kritizovat to, co před týdnem začal Izrael, ani to, co udělala Amerika o uplynulém víkendu,“ řekl německý kancléř Friedrich Merz. Podle něj tyto kroky nejsou bez rizika. „Ale nechat to tak, jak to bylo, to také nebylo možné,“ dodal kancléř v projevu na Dni německého průmyslu.

Velvyslanectví USA v Dauhá dnes vydalo urgentní bezpečnostní varování pro Američany v Kataru, v němž jim doporučilo, aby z důvodu zvýšené opatrnosti až do odvolání nevycházeli ven, píše deník The Washington Post (WP). Nedaleko Dauhá se nachází letecká základna Al-Udajd, což je největší americká vojenská základna na Blízkém východě přibližně s 10 000 americkými vojáky. Základna je zároveň sídlem regionálního velitelství americké armády CENTCOM.

Írán už dříve uvedl, že americké základny v regionu by se mohly stát terčem jeho očekávané odvetné akce po amerických úderech, píše WP. Mluvčí katarského ministerstva zahraničí následně uvedl, že doporučení velvyslanectví nesvědčí o přítomnosti specifických hrozeb v zemi a že bezpečnostní situace v zemi je stabilní.

Obrazem: Vrchní velitel íránské armády Amír Hátamí při poradě s dalšími veliteli

Německý kancléř Friedrich Merz nevidí jediný důvod, proč by měl kritizovat Izrael a Spojené státy za útok na Írán a jeho jaderná zařízení. Řekl to v projevu na dnešní hospodářské konferenci v Berlíně. Podle německého ministra obrany Borise Pistoriuse USA a Izrael útokem odvrátily velké ohrožení. Ministr zahraničí Johann Wadephul vyzval k diplomatickému řešení konfliktu.

„Pro nás a i pro mě osobně neexistuje jediný důvod kritizovat to, co před týdnem začal Izrael, ani to, co udělala Amerika o uplynulém víkendu,“ řekl Merz. Podle něj tyto kroky nejsou bez rizika. „Ale nechat to tak, jak to bylo, to také nebylo možné,“ dodal kancléř v projevu na Dni německého průmyslu.

Sestra Francouzky Cécile Kohlerové vězněné v Evínu izraelský útok podle agentury AFP označila za nezodpovědný. „Vystavuje naše blízké smrtelnému nebezpečí,“ řekla Noemie Kohlerová. „Nemáme žádné zprávy, nevíme, zda jsou naživu, propadáme panice,“ dodala. Spolu se Cécile Kohlerovou je ve věznici i její partner Jacques Paris. V Íránu jsou zadržováni od května 2022.