Přehledně: Co se bude dít po pohřbu Františka a kdo má největší šanci na jeho místo?

S formálním ohlášením úmrtí papeže svolal děkan kardinálského kolegia Giovanni Battista Re své kolegy, aby neprodleně vyrazili do Vatikánu. Mladší 80 let mají účast povinnou, starší nemusejí. Ubytovali se v Domě svaté Marty, penzionu, který právě pro tyto účely nechal zbudovat papež Jan Pavel II. Mimochodem v něm místo v Apoštolském paláci bydlel skromný papež František. Vedení církve zatím přebral kardinál komoří (camerlengo) Kevin Farell.

Napřed probíhá generální kongregace kardinálů, kde probírají důležité záležitosti. Projevem o církevní reformě se na kongregaci roku 2013 blýsknul kardinál Jorge Bergoglio, což zřejmě pomohlo k jeho následnému rychlému zvolení posledním papežem.

Dnes kongregace rozhodne také o začátku vlastního konkláve, má následovat po patnácti až dvaceti dnech od papežovy smrti (rezignace), mělo by tedy začít mezi pondělím 5. května a sobotou 10. května.

Kardinálové jsou poradním sborem papeže a podílejí se na řízení katolické církve. Jmenuje je papež, zpravidla mají titul až do smrti. Někteří zastávají funkce ve vatikánském ústředí či v sousedství v Římě, většina z nich ale je zároveň biskupy či arcibiskupy všude po světě.

V 70. letech se zavedl věkový strop – volební právo v konkláve kardinál ztratí s 80. narozeninami – a také početní, v danou dobu by nemělo být víc než 120 kardinálů s volebním právem. Druhý limit se ovšem opakovaně porušoval, když papežové jmenovali nové mladé kardinály. Díky Františkovi nyní půjde o největší konkláve církevní historie.

Kolegium Františkových kolegů

Ke dni Františkova úmrtí 21. dubna bylo kardinálů 252, z toho 135 s volebním právem. Ti starší mohou do Vatikánu přijet (respektive tu zůstat po pohřbu) a kolegy třeba i ovlivňovat, u volby samotné být nesmějí. Drtivou většinu z volitelů – 108 – jmenoval kardinálem František. Následující papež bude buď přímo z řad jeho kardinálských kandidátů, nebo se bude muset opírat o jejich hlasy.

Napřed se dva volitelé ze zdravotních důvodů omluvili – Španěl Antonio Cañizares Llovera a Vinko Puljić z Bosny a Hercegoviny (oba 79). Druhý jmenovaný ale nakonec dostal od lékařů zelenou; Františkův pohřeb nestihl, na konkláve už má dorazit, píše portál Katholish.de.

Vyřazen byl také kdysi vlivný kardinál Giovanni Angelo Becciu, jenž dříve dělal v podstatě šéfa kanceláře papeže Františka. Pro obvinění z finanční zpronevěry se musel vzdát kardinálských privilegií, předloni byl i odsouzen; s papežovým úmrtím ovšem argumentoval, že účast na konkláve není výsada, nýbrž povinnost a že kardinálem být nepřestal. Státní sekretář Pietro Parolin však ukázal hned dva dopisy podepsané Františkem, které výslovně kardinála z konkláve vylučují, uvedl server Pillar Catholic.

Papežské konkláve (březen 2013) | Profimedia.cz

Nejvíc kardinálů je z Itálie, Spojených států a Brazílie. Co se týče kontinentů, stále nejvíce kardinálů s hlasovacím právem má Evropa, a sice 53, obě Ameriky dohromady mají 37 a Asie 23 volitelů.

Poprvé od roku 1963 nový papež nedostane žádný český hlas; jediným kardinálem je aktuálně Dominik Duka, který už je nad limitem, zrovna v den Františkova pohřbu mu bylo 82. Další dva se ale v tuzemsku narodili – Rakušan Christoph Schönborn (čerstvě osmdesátiletý) a Michael Czerny (78), který se narodil v Brně, ale brzy s ním rodiče odešli do Kanady, jejíž má občanství. Slovenský kardinál nyní nežije žádný.

Kardinál Michael Czerny s papežem Františkem | Profimedia.cz

„Technicky vzato může být papežem zvolen každý muž římskokatolického vyznání. Od roku 1379 je však každý papež vybírán z kolegia kardinálů,“ uvedla CNN. Drtivou většinu (217 z 266) papežů představovali historicky klerici z dnešní Itálie, ale není to žádným pravidlem.

Nejsou formálně dané kandidatury, hlasovat může každý kardinál pro kteréhokoli kolegu a výsledek bývá nezřídka překvapením. V médiích a sázkových kancelářích se nejvíc zmiňují dvě jména. Státní sekretář (něco jako premiér Vatikánu) Pietro Parolin (70) z Itálie a Filipínec Luis Antonio Tagle. Třebaže František jmenoval kardinálem většinu z aktuální množiny volitelů, nemusí jít o „jeho“ lidi a dost možná budou hlasovat pro stoupence jiné linie než jeho progresivních, moderních, otevřených myšlenek.

Dopředu se samozřejmě mohou kardinálové i kdokoli jiný navzájem libovolně bavit, sondovat, lobbovat… Je to docela důležité, neboť jak se sbor kardinálů rozrůstá početně i do geografického rozsahu, preláti se navzájem stále méně znají, už to není malá skupinka působící hlavně v Římě.

I v médiích se pak spekuluje, kdo všechno je „papabile“ – kdo má šanci se ve volbě prosadit. Web Cardinalium Collegii Recensio se snaží systematicky informovat, shrnuje postoje k důležitým otázkám hned 22 potenciálních favoritů. A stejně kardinálové často překvapí volbou někoho, koho napřed veřejnost, znalci, ba ani oni sami nečekali – takovým překvapením byl i František, podle sázkařů až ve druhé desítce „papabili“.

Ve středověku se někdy na nového papeže čekalo i roky, nyní se uskuteční jen 33–34 kol, a když nikdo nepřekoná dvoutřetinovou laťku, vyberou se dva nejsilnější kandidáti a zvolí se z nich. Reforma byla preventivní, v posledních skoro dvou stoletích bývá do čtyř dnů hotovo. Například Bergoglia-Františka kolegové zvolili už v pátém kole, druhý den konkláve.  

Volba papeže v srpnu 1903 | Czaich Á. Gilbert a Fráter Aladár

Na začátku kardinálové přísahají, že budou volbu udržovat v tajnosti. „Odevzdáte mobil, tablet, všechny věci, které by vás spojovaly se světem. V ubytování v hotelu Marta nefungují telefony, nefungují počítače, je zákaz návštěv na pokojích,“ zavzpomínal Dominik Duka pro TN. „Kardinálové-voliči se setkávají pouze při společném jídle, kde spolu mohou hovořit. Do Sixtinské kaple jsme byli převáženi mikrobusy, vždy pod doprovodem vatikánského četnictva, aby nedošlo k žádnému kontaktu s lidmi, především ne s mediálním světem.“

Kardinálové volí papeže v Sixtinské kapli (březen 2013). | Profimedia.cz

Pak se skutečně zamknou – termín konkláve pochází z latinského cum clave, „na klíč“ – v Sixtinské kapli Apoštolského paláce. Jinak bývá většinu času přístupná turistům, tento týden už se ale kvůli přípravám uzavírá.

Na tajnosti se dbá, vatikánský personál například používá rušičky vysílaček a mobilů, uvádí web Cardinalium Collegii Recensio. Kardinálové nesmějí zprávy vynášet ani sledovat ty zvenčí, nesmějí se ani bavit s personálem, který je obsluhuje.

Zákulisní intriky o nástupnictví papeže: František oslabil vlivné kliky kardinálů

Každý den proběhnou dvě zasedání, ráno a odpoledne, při každém proběhnou dvě kola volby. Kardinálové pokaždé jméno svého favorita napíšou na lístek a snaží se, aby jejich rukopis nebyl poznat.

Po sečtení a kontrole se lístky spálí v kamínkách. K papírům se ještě přidá další palivo, čímž z komína kaple vychází buď černý, nebo bílý kouř, na který napjatě čekají pozorovatelé a který je první zprávou o završení procesu.

Bílý kouř nad Sixtinskou kaplí: Máme papeže! (2013) | Profimedia.cz