Bidenova rozlučka v Německu: Metál od prezidenta, se Scholzem slíbili podporu Ukrajině
Setkáním s prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem zahájil americký prezident Joe Biden program své návštěvy Německa. Odpoledne se v Berlíně setkal také s kancléřem Olafem Scholzem. Následovat má i setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a britským premiérem Keirem Starmerem. Hlavním tématem jejich jednání by měla být další podpora Ukrajiny, která se brání ruské agresi.
Spojené státy a Německo musejí pokračovat v podpoře Ukrajiny tak dlouho, dokud Ruskem napadená země nezvítězí a nedosáhne spravedlivého a udržitelného míru. Biden to řekl na slavnostní ceremonii v sídle německých prezidentů v Berlíně. Německý prezident Frank-Walter Steinemier Bidenovi poděkoval za „vůdčí roli“ v pomoci Ukrajině i za podporu přátelství mezi USA a Německem, které má podle něj existenční význam.
„Nesmíme polevit, nesmíme projevit únavu,“ řekl Biden v projevu k podpoře Ukrajiny, která se už třetím rokem brání ruské invazi. „Musíme pokračovat, dokud Ukrajina nezvítězí a nedosáhne spravedlivého a udržitelného míru,“ dodal. Podle něj je společným úkolem USA a Německa obrana svobody a demokracie, o než se v současnosti bojuje hlavně na Ukrajině.
Před politickou částí programu šéfa Bílého domu čekala ceremoniální část. Když ho Steinmeier přijal s vojenskými poctami, udělil mu pak nejvyšší německé státní vyznamenání - Velkokříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo. Této pocty se z amerických prezidentů dostalo jen Georgi Bushovi staršímu, který byl v roce 1993 oceněn za zásluhy o znovusjednocení Německa.
Steinmeier, který oproti protokolárním zvyklostem hovořil anglicky, označil Bidena za „maják demokracie“ a poděkoval mu za „vůdčí roli“ v podpoře Ukrajiny. Válka, kterou vyvolala Moskva invazí z února 2022, podle něj ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi ukázala, že se USA a Evropa nenechají rozdělit. Steinmeier vyzdvihl také zásluhy amerického prezidenta o rozvoj transatlantických vztahů a vztahů mezi USA a Německem. Přátelství obou zemí přitom označil za existenční. Spojené státy a Německo jsou dvěma největšími dárci vojenské pomoci Ukrajině.
Podle tiskové zprávy, kterou zveřejnil Bílý dům, Steinmeier a Biden při krátkém jednání před ceremonií hovořili o koordinaci podpory Ukrajiny, ale také boji proti antisemitismu či snaze snížit napětí v konfliktu na Blízkém východě a podpořit ochranu civilistů.
Jednání se Scholzem
Scholz uvedl, že díky Bidenově vedení „Putinova válka ztroskotala“. Ruský prezident se podle něj přepočítal, když si myslel, že bude stačit jen dostatečně dlouho počkat a podpora západních spojenců Kyjevu ustane. Zároveň je podle německého kancléře zodpovědností Německa i Spojených států zajistit, aby se Severoatlantická aliance nestala jednou z válčících stran. NATO ale musí být připraveno. „Každý člen aliance se může spolehnout na to, že budeme bránit každý centimetr aliančního území,“ řekl kancléř.
Biden poděkoval Německu za podporu, kterou Ukrajině poskytuje. Po Washingtonu je právě Berlín druhým největším přispěvatelem na pomoc zemi, která se ruské agresi brání už třetím rokem. Americký prezident rovněž vyzval, aby se Berlín dál snažil dodržet cíl NATO investovat dvě procenta HDP do obrany. „Pokračujte v tom,“ řekl.
Na přinejmenším dvou procentech výdajů na HDP se představitelé aliančních zemí shodli už na summitu v roce 2014. Scholz na začátku července slíbil, že Německo bude dlouhodobě investovat do armády dvě procenta HDP ročně. Řekl také, že po roce 2028 bude armáda dostávat ročně 80 miliard eur (dva biliony Kč), což je o 28 miliard eur více, než má v rozpočtu na letošní rok. Dvouprocentní závazek Německo letos dodrží díky zvláštnímu zbrojnímu fondu o objemu 100 miliard eur (2,5 bilionu Kč).
Kromě Ukrajiny budou Biden, Scholz a později i Macron a Starmer jednat rovněž o situaci na Blízkém východě po zabití šéfa teroristického hnutí Hamás Jahjáa Sinvára. Podle Scholze je potřeba zabránit eskalaci napětí, zároveň ale Sinvárova smrt „otevírá konkrétní vyhlídku na příměří v Gaze a propuštění rukojmích“. Společným cílem Německa a USA je podle něj „důvěryhodný politický proces“, který by vedl ke vzniku palestinského státu vedle Izraele. Ve válce v Pásmu Gazy, kterou Izrael zahájil loni v říjnu v reakci na teroristický útok Hamásu s 1200 mrtvými, zahynulo už více než 42.000 lidí.
Scholz chce jednat s Putinem, ten souhlasí. Vše se dojedná, já bych navrhnul že nejlepší místo jednat o UA je v Mnichově.
Výsledek bude že UA nebude nikdy v NATO a nebude vlastnit atomovky, za to může vybudovat na svém území dvě samostatné republiky do federace. Toť vše.