ONLINE: Izrael tvrdě zaútočil na centrální část Bejrútu. A z Libanonu se vrátilo šest Čechů

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) v EP přivítal, že česká vláda před týdnem zablokovala výzvu EU k příměří mezi Izraelem a Hizballáhem. Kateřina Konečná (KSČM) zablokování označila za ostudu.

„Jsem rád, že vláda mé země zablokovala to poraženecké prohlášení, které bylo tady panem (Josepem) Borrellem navrženo,“ řekl dnes Vondra v rozpravě věnované eskalaci konfliktu mezi Izraelem a Hizballáhem, v níž Borrell vystoupil. „Stojíme a máme stát jednoznačně za Izraelem. A pokud nás bude ovládat strach, naivita nebo dokonce nenávist k Izraeli, tak je s námi amen,“ řekl Vondra.

„Je to již přesně rok, co byly na Evropský parlament vyvěšeny vlajky režimu, který již dekády okupuje území Palestiny, a to bez toho, aby se nás poslanců na to kdokoli zeptal,“ zahájila vystoupení Konečná. „Od té doby jsme svědky nechutných válečných zločinů ve válce, kterou Izrael vede především proti palestinským civilistům, a izraelských útoků na území Sýrie, Iránu a Libanonu,“ řekla k úderům, které jsou vzájemné.

„Společné unijní prohlášení požadující příměří mezi Izraelem a Hizballáhem bylo vetováno amorálními jedinci z vlády České republiky, které těší každé lidské utrpení a kteří dělají mé zemi nehoráznou ostudu,“ řekla Konečná.

Hizballáh v posledních dnech navýšil své údery na Izrael a podařilo se mu nahradit zabité velitele. Dnes to v předtočeném televizním projevu podle agentur řekl Naím Kásim, úřadující šéf hnutí. Podle něj se Hizballáh nechystá stáhnout ze svých pozic na jihu Libanonu, kde Izrael zahájil svou pozemní ofenzivu.

Kásim uvedl, že Izrael nedosahuje výsledků, které veřejně oznamuje v ničení vojenských struktur Hizballáhu. „Naše zdroje a kapacity zůstávají v dobrém stavu,“ řekl. Podle něj se hnutí podařilo v uplynulých dnech navýšit útoky na Izrael, který Hizballáh ostřeluje od loňského 8. října. Kvůli útokům hnutí budou muset opustit své domovy další obyvatelé na severu Izraele, uvedl úřadující šéf Hizballáhu.

Kásim uvedl, že se Hizballáhu podařilo překonat ztráty, které zasadily jeho velitelské struktuře izraelské údery, které označil za bolestné. Podle něj jsou velení a komunikace hnutí dobře organizované. „Všechny posty byly obsazeny. Žádné funkce nejsou volné,“ řekl Kásim.

Hizballáh se ani nemíní vzdát či opustit svá stanoviště. „Naši bojovníci stojí na hranici,“ uvedl Kásim. Hnutí však zatím nevybralo nástupce svého generálního tajemníka Hasana Nasralláha, kterého Izrael zabil při bombardování předměstí Bejrútu. Kásim neřekl, kdy Hizballáh svého nového šéfa vybere.

Izraelská armáda už napadla Libanon v minulosti třikrát, ale k větší bezpečnosti Izraele to nikdy nevedlo, řekl dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell ve Štrasburku europoslancům. Připomněl dvě předchozí války Izraele a Hizballáhu i nejnovější zostření jejich konfliktu od minulého měsíce. Varoval také před tím, aby se Libanon nestal novou Gazou. Zdůraznil též, že Libanon má dlouhodobě vnitřní politické problémy, které za jeho politické elity nemůže vyřešit nikdo jiný.

Borrell v rozpravě v EP věnované zostření konfliktu Izraele s Hizballáhem upozornil, že bombardování Libanonu je velmi intenzivní a ačkoliv se izraelská armáda soustředí na objekty spojené s Hizballáhem, umírají při těchto leteckých úderech i civilisté. Zdůraznil také, že asi 20 procent z necelých šesti milionů obyvatel Libanonu muselo kvůli leteckým útokům a pozemní operaci izraelské armády uprchnout z domovů. Na 150 000 lidí uteklo do Sýrie, odkud je přitom v minulých letech vyhnala občanská válka.

Šéf unijní diplomacie také připomněl, že EU se se Spojenými státy a některými arabskými zeměmi snažila minulý měsíc eskalaci zastavit návrhem příměří mezi Hizballáhem a Izraelem, ale neúspěšně. Borrell také řekl, že Hizballáh má vojenské křídlo, které EU označuje za teroristické, ale i několik ministrů ve vládě a poslance v parlamentu. Některé země, včetně USA považují za teroristické celé hnutí Hizballáh.

CNN: USA už neusilují o příměří mezi Izraelem a Hizballáhem

Spojené státy už neusilují o dojednání příměří mezi Izraelem a Libanonem, respektive hnutím Hizballáh. Uvedla to dnes stanice CNN s odkazem na nejmenované americké diplomatické zdroje. Spojené státy a Francie na konci září, když se vyostřily boje mezi Izraelem a Hizballáhem, oznámily, že vypracovaly návrh na jednadvacetidenní příměří.

Od té doby se rozsah izraelských vzdušných úderů rozšířil, izraelská armáda zahájila pozemní operaci na jihu Libanonu a Írán provedl raketový úder na Izrael. Situace na Blízkém východě administrativu prezidenta Joea Bidena i nadále znepokojuje. Americká diplomacie se však podle zdrojů stanice CNN nyní zaměřuje na omezení vojenských operací Izraele proti Libanonu a Íránu, spíše než na jejich úplné zastavení. Velmi se nyní diskutuje, jaká bude izraelská odveta na íránský raketový úder z minulého týdne.

Před nezamýšleným vývojem událostí na Blízkém východě v pondělí na bezpečnostní konferenci v americkém státě Georgia varoval šéf Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns, uvádí dnes BBC. „Čelíme velmi reálnému riziku dalšího nárůstu konfliktu v regionu,“ uvedl podle BBC Burns. „Domnívám se, že jsme si všichni dobře vědomi důsledků různých druhů úderů a důsledku na globální energetický trh a globální ekonomiku,“ uvedl dále Burns.

Turecko oznámilo, že pro dvě tisícovky svých občanů v libanonském Bejrútu dnes vyšle dvě lodě vojenského námořnictva a evakuuje je zpět do vlasti. Plavidla do země, v níž izraelská armáda útočí na militantní hnutí Hizballáh, zároveň přepraví humanitární pomoc. S odkazem na turecké ministerstvo zahraničí to uvedla agentura Reuters.

Obě lodě s kapacitou přibližně 2000 míst a nákladem humanitární pomoci dnes vyplují z tureckého přístavu Mersin na jihu země, uvedlo ministerstvo. O evakuaci z Libanonu po moři požádalo přibližně 2500 tureckých občanů, ale po dodatečných kontrolách ministerstvo zjistilo, že kapacita pro dva tisíce osob bude stačit.

Podle agentury AFP registruje Turecko v Libanonu přibližně 14 000 svých státních příslušníků, které Istanbul v případě potřeby evakuuje i v následujících dnech.

Vojáci z nově odvelené izraelské 146. divize začali podle armády plnit úkoly na jihozápadě Libanonu v průběhu pondělí. Znamená to rozšíření záběru současné pozemní operace, která se dosud podle stanice BBC soustředila na východní části hranice mezi městy Bint Džbajl a Metulla. V pondělí izraelská armáda oznámila, že chystá provést bojové operace na jižním pobřeží Libanonu. Podle libanonského listu L´Orient Le Jour tamnní rybáři v noci přesunuli své lodě na sever od řeky Aválí.

Izraelská armáda oznámila, že na jihozápadě Libanonu nasadila do bojů vojáky z další divize. Celkem se tak pozemní operace v sousedním státě účastní již čtyři divize, píše server The Times of Israel.

V současnosti se bojů na jihu Libanonu účastní vojáci z 36., 91., 98. a nově také 146. divize. To znamená, že armáda rozhodla vyslat na jih Libanonu další tisíce vojáků. Celkový počet příslušníků ozbrojených sil nasazených na jihu Libanonu server ToI odhadl na „pravděpodobně 15 000“.

Greta protestovala v Německu

Policie zatýkala také na propalestinské demonstraci v berlínské čtvrti Kreuzberg, jejíž účastníci házeli na policisty láhve a skandovali protiizraelská hesla. Podle agentury DPA se této demonstrace zúčastnila i švédská aktivistka Greta Thunbergová, která proslula především jako bojovnice za lepší ochranu klimatu.

Propalestinský protest v Berlíně se v noci na dnešek zvrhl v násilné nepokoje. Demonstranti stavěli v ulicích barikády a zapalovali pneumatiky, informovala na síti X policie. Čtyři osoby policisté zadrželi.

Na řadě míst Německa se konaly u příležitosti prvního výročí útoku Hamásu na jižní Izrael pietní akce. Uskutečnily se ale také plánované i neohlášené demonstrace na podporu Palestiny. Shromáždění ve čtvrti Neukölln se propalestinská demonstrace podle policie zvrhla v nepokoje. Pět desítek lidí začalo stavět barikády, aktivisté zapalovali také pneumatiky. Na policisty házeli zábavní pyrotechniku a kameny. Podle policie se situaci podařilo rychle dostat pod kontrolu, zadrženy byly čtyři osoby.

„Buďme v tento den svědky nevýslovné brutality útoků ze 7. října, ale také krásy životů, které byly v ten den ukradeny,“ uvedl americký prezident Joe Biden. „V tento vzpomínkový den... vzdáváme hold nezlomnému duchu Židů,“ píše se v prohlášení publikovaném Bílým domem.

Biden při pietním ceremoniálu ve svém sídle zapálil svíčku za oběti a společně s manželkou Jill držel chvíli ticha. Bílý dům také uvedl, že prezident se spojil se svým izraelským protějškem Jicchakem Herzogem. V telefonátu podle komuniké vyjádřil smutek i nad zabíjením civilistů v Pásmu Gazy.

Izrael zabil šéfa logistiky Hizballáhu

Izrael při pondělním náletu v Libanonu zabil šéfa logistického velitelství Hizballáhu Suhaíla Husajna Husajního. Informoval o tom dnes server The Times of Israel s odvoláním na izraelskou armádu, podle níž byl Husajní také členem nejvyššího vojenského velení militantní skupiny.

„Husajní hrál klíčovou roli při přesunech zbraní mezi Íránem a Hizballáhem a byl zodpovědný za distribuci vyspělých zbraní mezi jednotky Hizballáhu, dohlížel na přepravu i přidělování těchto zbraní,“ sdělila izraelská armáda, podle níž se také podílel na plánování teroristických útoků proti Izraeli.

Podle izraelské armády se včera večer rozezněly varovné sirény v centrální části země kvůli několika střelám vypáleným z jižního Libanonu.

Armáda také uvedla, že střela vypálená z Jemenu a mířící na střední Izrael byla zachycena pomocí systému protivzdušné obrany Arrow. V oblasti se varovné sirény rozezněly po 17:30 místního času (16:30 SELČ). Íránem podporovaní jemenští povstalci Húsíové na Izrael v minulosti raketami a drony zaútočili několikrát. V červenci dron vyslaný Húsíi zasáhl Tel Aviv, zabil jednoho člověka a další čtyři lidi zranil. Útoky jsou podle Húsíů projevem solidarity s Palestinci.